Situace kolem gigantické exploze v Bejrútu se stále vyvíjí. Už ale panuje velká shoda na tom, že explodoval nevhodně uskladněný náklad zabaveného ledku amonného, který se velmi riskantně a trestuhodně nacházel přímo v životně důležitém bejrútském přístavu. Ledek amonný je sice hnojivo, ale také má velice explozivní choutky. Za vhodných podmínek se brutálně utrhne ze řetězu.

V laboratoři CERN neprobíhají pouze experimenty s využitím urychlovače LHC a vstřícných svazků s nejvyšší energií. Využívá se i urychlovač SPS, který slouží jako předurychlovač pro LHC. Jeho svazek dopadá na pevný terč a v reakcích urychlených protonů s jádry vzniká obrovské množství mezonů, jejichž vzácné rozpady jsou velmi zajímavým zdrojem informací o standardním modelem a možností hledat známky exotické fyziky za ním.

No, na kámen nemá, ale na druhé straně je pro víno mnohem lepší – a džbán se taky líp udělá z hlíny. A rhyta tvaru zvířátek jsou dojemná. Koncem rané doby bronzové se navíc objeví další zajímavé tvary, což možná souvisí se vzestupem moci minojské Kréty.

Novozélandský startup Emrod chce do jisté míry splnit sen Nikoly Tesly o bezdrátovém přenosu energie. Jeho zakladatelé spojili síly s novozélandským distributorem energie Powerco a připravují testy prototypu zařízení, které právě tohle dokáže. Dočkáme se distribuce energie bez drátů?

Návodov, ako sa zbaviť nadbytočného tuku, nájdete na internete stovky. Mnohé sú zložité a len menšina je podopretá nejakými vedeckými dôkazmi. Pritom zníženie telesnej hmotnosti býva bez trvalej zmeny životného štýlu len dočasné. Jeden nenáročný spôsob zníženia telesnej hmotnosti, podložený výsledkami štúdie, bol nedávno publikovaný v Cell Metabolism.

…aneb Představuje se Hungarosaurus tormai

Rozhovor s fyzikem a odborníkem na neutrinovou fyziku Samoilem Michelevičem Bileňkým o cestách za hranice standardního modelu, Dubně a Brunovi Pontecorvovi.

Pyrit, čili kočičí zlato, je velmi běžným minerálem, a také významnou železnou rudou. Pro elektroniku doposud nebyl příliš zajímavý, protože není magnetický. Vědcům se teď ale podařilo pyrit zmagnetizovat s přispěním elektrického proudu. Na obzoru je spousta zajímavých aplikací v elektronice.

Černé díry svou gravitací „ohýbají“ prostor i čas. Naše fyzikální teorie to napíná na samotnou hranici únosnosti, ale zároveň můžeme podivných vlastností černých děr a jejich bezprostředního okolí využít, abychom se o těchto gravitačních příšerách dozvěděli víc.

Že spermie plavou jako úhoři popsal jako první Anton van Leeuwenhoek. Jenže se mýlil a spolu s ním také my.

Nová fylogenetická studie příbuzenstva koronaviru SARS-CoV-2 ukazuje, že tahle vypečená čeládka žije v čínských netopýrech již několik desetiletí. Jsou mistry v rekombinacích genetického materiálu a neustále vytvářejí nové a nové varianty. Občas se jim to vážně povede a stvoří pandemický patogen. Zcela náhodně, samovolně a přírodně. Nejlepší obranou do budoucna bude detailně sledovat netopýry a jejich koronaviry, zároveň s lidmi v rizikových oblastech.

…aneb Měl to Harry G. Seeley přece jenom správně?

Na svou pouť k Marsu se vydal poslední z trojice pozemských průzkumníků. Po sondě ze Spojených arabských emirátů a čínské sondě se k rudé planetě vydalo i vozítko americké NASA Perseverance. Pokud jim budeme intenzivně držet palce, můžeme se v příštím roce i těch následujících těšit na řadu zajímavých informací o této planetě, která je asi nejzajímavější z hlediska potenciální pozemské kolonizace.

Zatímco vykopaným zkamenělým dinosaurům se do života moc nechce, japonští vědci hlásí úspěšné vzkříšení mikrobů z mořských sedimentů starých sto milionů let.

Odpadní vody bývají plné rezistentních bakterií i volně plujících genů s rezistencemi vůči antibiotikům. Nanokuličky z bismutu, kyslíku a uhlíku, zabalené do oxidu grafenu, chrlí do okolní vody kyslíkové radikály, které udělají z rezistentních mikrobů a jejich genů řešeto.

Dříve velmi děsivý, dnes již prakticky vyhubený virus neštovic podle analýz sekvencí dávných kostí a zubů vznikl zřejmě nejméně před 1 700 lety. To je mnohem dříve, než jsme si mysleli. V 6. století našeho letopočtu byly pravé neštovice běžné po celé Evropě, tehdy naštěstí ve výrazně méně zabijácké variantě než moderní pravé neštovice.

Kamenné nádobí, dózy na drobné předměty a šperky i rituální nebo honosné nádoby z Kyklad let 3200 až 2300 před n. l. Keramiku měli samozřejmě taky, ale tohle bylo něco onačejšího, co jen tak někdo neumí udělat!

…aneb Další dinosauří pozdrav z Japonska

Mágové kvantové optiky vytvořili kvantové optické zrcadlo z metamateriálu, který je založený na strukturované vrstvě pár set atomů. K vytvoření rekordně lehkého zrcadla ovšem posloužila veliká 2tunovaná aparatura. Nové kvantové zrcadlo by se mohlo uplatnit ve výzkumu i ve kvantových technologiích.

Podivné kovy (strange metals) jsou sice známé už delší dobu, fyzici ale až teď dali dohromady jejich životaschopný model. Což vzhledem k jejich exoticky kvantové povaze nebylo zrovna snadné. Ukázalo se, že představují plnohodnotné skupenství hmoty. Teď by podivné kovy mohly otevřít nové směry výzkumu ve fyzice.

Pokročilá adaptivní optika zařízení SPHERE na soustavě teleskopů Very Large Telescope (VLT) zachytila dva enormní plynné obry v planetárním systému hvězdy TYC 8998-760-1 ze souhvězdí Mouchy. Hvězda, které je pouhých 17 milionů let, je přitom velmi mladou verzí našeho Slunce.

…aneb Jak rychle pochodovali obři doby druhohorní

aneb O protilátkách a vakcinaci na COVID-19

Léto a vysoké letní teploty s sebou nesou pro řadu lidí různá zdravotní rizika. Ne tak pro kardiaky, jak by se mohlo na první pohled zdát. Podle odborníků je naopak léto pro pacienty s kardiovaskulárními problémy pozitivní.

Kentucky Fried Chicken experimentují se 3D biotiskem kuřecích nugetů. Ve spolupráci se startupem 3D Bioprinting Solutions hodlají vyrábět biotištěné nugety přírodní konzistence i chuti z kultur kuřecích buněk, rostlinného materiálu a původního KFC koření pro kuřecí nugety.

…aneb Představení dalšího z posledních dinosaurů

Kompozit ze strukturovaného hliníku a keramických kuliček je velmi lehký a zároveň extrémně odolný vůči řezání či vrtání, ať již bruskou, vrtákem či proudem vody. Proteus by se mohl stát materiálem pro osobní brnění nebo rozmanité ochranné či bezpečnostní pomůcky.

Panuje představa, že nám vodu na naší modrou planetu přinesly komety. Chemikové s tím sice moc nesouhlasí, ale není jich moc, a také, že se nic lepšího zatím nevymyslelo, námitky se moc v úvahu neberou a dál se to tak ve školách učí. Japonští vědci nabízí jiné vysvětlení. A jako bonus přidávají i původ ropy.

Trpaslík SDSS J1240+6710 má zvláštní atmosféru bez vodíku a hélia. Zároveň je lehký a řítí se Mléčnou dráhou rychlostí 900 tisíc kilometrů za hodinu. Vše nasvědčuje tomu, že tenhle trpaslík přežil nějakou exotickou supernovu polovičaté síly, s jakou jsme se nejspíš doposud nesetkali.

Pořádná civilizace potřebuje taky pořádné nářadí, materiály a technologie, ať už jde o kámen, kovy nebo další prostředky. Kyklady 3. tisíciletí před n. l. nabízejí ukázku, jak lze i v maličkém prostoru kombinovat tradiční materiály a dovednosti s novinkami doby, a to na výtečné úrovni.

Pulsary obvykle tikají jako splašené, ale velmi přesné hodiny. Někdy se stane, že náhle zrychlí, aby se pak zase vrátily k původními rytmu. Jako kdyby si škytly. Podle nové teorie by některá taková škytnutí mohla být spojena se srážkou pulsaru s masivní podivnůstkou, tedy částicí/tělesem tvořeným horními, dolními a podivnými kvarky.

Dosud panovala představa, že jedinými ptáky slyšícími vysoké frekvence, jsou sovy. Ta ale svou schopnost využívají pouze k lovu. Vyloudit zvuky nad 8 – 10 kilohertz, žádný pernatec neměl být schopen. Už to ale neplatí. Pouhých osm gramů vážící ekvádorská „horská hvězdička“, si na frekvenci 13,4 kilohertz domlouvá milostná dostaveníčka.

Kometa se vzdaluje od Slunce a brzo se začne vzdalovat i od Země. Ještě asi týden bude její jas i pozice optimální, pak uvidíme, jak dlouho nám vydrží v dosahu očí.

Začátkem května náš ministr zdravotnictví Vojtěch Adam veřejnosti oznámil, že Česko bude vyvíjet vlastní vakcínu proti koronaviru. Přípravu dostaly za úkol Státní zdravotní ústav (SZÚ), Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). Nejspíš jsme jediný stát na světě, kde tým imunologů a genetiků vede kardiolog. Protože to celé dělá dojem snahy dohnat a předehnat, nebude na škodu se podívat, jak daleko už je ve vývoji vakcíny konkurence.

Pozemní teleskop Gemini North pozoroval extrémně energetickou a zároveň extrémně vzdálenou apokalypsu. Šlo o gama záblesk SGRB181123B, který se odpálil ve vzdálenosti zhruba 10 miliard světelných let. Stal se tak doposud nejvzdálenějším gama zábleskem, u něhož jsme pozorovali dosvit v oblasti viditelného záření.

Vezměte kus běžného levného hliníku. Pomocí femtosekundových laserových pulzů na něm vytvořte povrch se specifickou mikro a nano strukturou. Ponořte spodní část upraveného hliníku do znečištěné vody. Nechte na něj svítit Slunce. A získávejte čistou vodu, která se odpařuje z horní části hliníku.

V roce 1861 v Gotě v Sasko-kobursko-gothajském vévodství u tehdy světoznámého geografického vydavatelství Justus Perthes vyšla první geologická mapa různých oblastí ve Slezsku, na Moravě a v Haliči. Pro nás je zajímavá jako první geologická mapa části Ostravska a Beskyd. Její celý název včetně označení autora je Geognostische Karte der Nord-Karpathen in Schlesien und den angrenzenden Theilen von Maehren und Galizien von Ludwig Hohenegger, Director der Erzherzoglichen Eisenwerke.

Vědci z Harvardu a iniciativy Black Hole Initiative navrhují pátrat po primordiálních černých dírách planetární hmotnosti ve Sluneční soustavě pomocí detekce případných akrečních záblesků. Ty by měl pozorovat teleskop Vera C. Rubin Observatory, který momentálně vyrůstá v Chile. Teď se ukáže, jestli máme ve Sluneční soustavě gravitační singularitu anebo nikoliv.

Zatímco japonští vědci z Ósaky a Tokya zkoumají virovou temnou hmotu, jejich kolegové z univerzity v Kóči a Katsurahama Aquarium zjišťovali, jakou vehemenci musejí tučňáci kroužkoví vyvinout, aby svou odpadní „temnou hmotu“ zvládli vrhat daleko od hnízda.

Na poměry tohoto století je to pěkné, leč nutno přiznat, že aspoň zatím to chce spíš triedr, i když stačí malý. Možná bude líp.

Konečně je tu nefalšovaná letní záhada v dalekém vesmíru. Na snímcích radioteleskopů byly vystopovány „divné rádiové kroužky“ (ORC), které příliš neodpovídají žádným známým strukturám rádiových snímků vesmíru, ani artefaktům či chybám, které doprovázejí pozorování radioteleskopů.

Aneb Záhadný praotec veleúspěšné dynastie

aneb Jak je to vlastně s potravními doplňky chránícími nás před Alzheimerovou chorobou? A budeme s novými poznatky chtít znát svou genovou variantu, nebo jako vědci, raději ne.

Sošky z kykladské rané doby bronzové (3200-2300 před n. l.) jsou krásné a tajemné. Inspirovaly výtvarnou avantgardu 20. století, ale taky neblahý zájem hledačů pokladů ve službách bohatých.

V půli března nás ochromil zásah, který jsme ještě nezakusili. Proč nám po pár měsících otrnulo, když podle nejednoho aspektu má nad námi koronavirus větší moc než na začátku ?

Nedávno ulovený tetrakvark z CERNu se skládá ze 2 půvabných kvarků a 2 půvabných antikvarků. Něco takového jsme ještě neviděli. Kompletně půvabný tetrakvark nejspíš čeká důkladný výzkum, který by mohl vyjasnit leccos souvislosti se silnou jadernou sílou.

…aneb Aktuální výsledky dinosauřích počtů v polovině roku

Se slovenským biofyzikem Norbertem Kučerkou jsme pohovořili o výzkumu lipidových membrán, perspektivách léčby Alzheimerovy choroby či plánované modernizaci zdroje neutronů v SÚJV.

Tým z University of California přišel s nápadem, jak syntetizovat většinu kanabinoidů z konopí setého (Cannabis sativa L.) v kvasinkách Saccharomyces cerevisiae. Vytvořili tak zcela novou platformu pro produkci jak přírodních, tak syntetických kanabinoidů. Ty se budou dále používat ve studiích zabývajících se vývojem léků pro léčbu závažných zdravotních problémů.

Kapalné kovové baterie by se mohly stát zajímavou technologií pro velice rozmanité aplikace Až doposud to ale značně komplikovala vskutku pekelná provozní teplota, která neklesala pod 240 °C. Nová baterie tohoto typu ale funguje při teplotě 20 °C, což jí otevírá dveře k širokému uplatnění, od titěrné nositelné elektroniky až po masívní energetické systémy rozvodných sítí.