...byla udělena za literátní zobrazení zoufalého boje jednotlivce s mocí.

...byla udělena britskému vědci, jehož práce přinesla naději párům marně toužícím po vlastním dítěti.

Nalezené torzo dvojsochy s Amenhotepem III se stalo mistrovským exponátem muzea v Luxoru.

Vědci ze tří australských pracovišť jsou v prestižním časopisu PLoS ONE podepsáni pod studií, ze které vyplývá, že pozůstatky takzvaného Homo floresiensis jsou nedostatkem jódu znetvořené kosti člověka Homo sapiens trpícího kretenismem.

aneb africká matka všech lidí žila před 200 000 lety

Objevila se zajímavá studie, která zkoumala genetickou diverzitu Australských domorodců a porovnávala jí s ostatními populacemi. Dává za pravdu českému lingvistovi.

aneb použití evolučně nejstaršího švýcarského armádního nože k přípravě steaku.

Zajímavý experiment s bakteriemi E. coli a Serratia liquefaciens v marťanském prostředí ukazuje, že naše obavy z bakteriální nákazy Marsu jsou zatím poněkud liché. Pokud chceme Mars osídlit pozemským životem, měli bychom se rozhodně víc snažit.

Před měsícem vědci předložili první důkazy o tom, že styky našich předků s neandrtálci mohly být někdy natolik osobní, až se nám zapsaly do DNA. „Asi to tak bylo, ale jde jenom o genetickou poznámku pod čarou,“ dodávají výsledky velkého mapování celého neandertálského genomu.

Již léta hledají evoluční antropologové odpověď na otázku, jestli se před několika desítkami tisíc let naši předkové s neandrtálci stýkali jenom jako dva sice příbuzné, ale navzájem si konkurující druhy, nebo někdy překračovali bariéru v podstatě nepodstatných rozdílů a „páchali“ sexuální hrátky. Ty dosud genetické výzkumy nepotvrzovaly, ale američtí antropologové zveřejnili výsledky, které svědčí o občasném mezidruhovém sexuálním harašení, jež by nakonec nepřekvapovalo.

Analýza dat z Hubbleho vesmírného teleskopu odhaluje zhruba čtvrtinu kulových hvězdokup jako zbytky cizích trpasličích galaxií, které během své existence nenasytně pohltila Mléčná dráha.

Známý americký propagátor zdravé výživy prozkoumal malby Poslední večeře aby zjistil, jak se v uplynulých staletích zvětšovaly porce hlavního jídla.

Dnešní vydání odborného lékařského časopisu British Medical Journal přináší výsledky rozsáhlého průzkumu hledajícího odpověď na háklivou otázku – do jakého věku máme zájem o sex?

Stane se geniální Miloš Macourek i vizionářem vědy blízké budoucnosti? Bude mít každá střední škola svého člověka neandrtálského? Překotný vývoj čtení DNA a technologií klonování embryí naznačuje, že nejspíš ano!

Náhlý zvrat v analýzách fosilního materiálu ze slavného naleziště Cuddie Springs významně přispívá k potvrzení dávných lovců jako hlavních viníků vymření velkých vačnatců a ptáků pozoruhodné australské megafauny.

Neuvěřitelně prudká evoluce psů probíhající pod tlakem lidských majitelů vytvořila bizarní tvary lebek, které jsou proměnlivé minimálně stejně jako lebky všech ostatních šelem dohromady, včetně mrožů a tuleňů.

Kořeny organizace lidských domácností sahají hluboko do pravěku.

Zrno bylo možná součástí lidského jídelníčku mnohem dříve, než uvádějí současné učebnice.

… tvrdí na základě analýz dosavadních povstaleckých válek a výsledků matematických modelů skupina amerických vědců.

Vykácené deštné lesy odhalují hustě obydlenou kulturní krajinu, která rozhodně neodpovídá našim romantickým představám o panenských pralesech. Ještě v době Přemyslovců na mnoha místech Amazonie neexistoval souvislý deštný les.

Ak niekomu pri téme klimatická zmena, či globálne otepľovanie stúpa adrenalín, je to pochopiteľné. Už dávno sa táto otázka vymanila z pút kritického a výlučne len pravdu hľadajúceho vedeckého bádania a stala sa nástrojom na presadzovanie osobných záujmov. Politických, ekonomických, kariérnych. Z výsledkov rôznych štúdií a najmä z klimatických modelov sa stala neprehľadná burza viac, či menej katastrofických scenárov. Ešte dlho potrvá, kým sa všetko vráti do racionálnych koľají. Len aby dovtedy všeobecne prezentované predstavy o tom, že za zmeny môže najmä ľudstvo a že je v našich silách beh klimatických dejín zvrátiť, neviedli k rozhodnutiam, ktoré budú mať vážnejšie následky, ako klimatické zmeny samotné.

Lidské ostatky z doby neolitu možná dokládají, že na území dnešního Německa se soukmenovci pojídali.

Nad záchranou hladových v globálně otepleném světě se v New Scientistu zamyslela Debora MacKenzie. Zachrání nás snižování všemožných emisí anebo investice do zemědělského výzkumu a infrastruktury?

Kopernikov heliocentrický model je považovaný za rozbušku, ktorou začala vedecká revolúcia. Zároveň je to aj začiatok najdlhšie trvajúceho konfliktu medzi vedou a cirkvou.

Ardi žila před 4,4 miliony let. Tedy 1,2 milionu let před Lucy a je zřejmě také její „pratetou“. Obě byly nalezeny v Afarské pánvi v Etiopii. Jde o nejstarší známý mezičlánek ve vývoji od společného předka se šimpanzem k dnešnímu člověku.

Poměrně velký rozruch vzbudila v poslední době studie mitochondriální DNA předneolitických lovců a sběračů střední Evropy.

Pěstní klíny vyráběli pravěcí lidé na zdejším území již před devíti sty tisíci lety. Dovednost tvořit nástroje náročnou levalloiskou technikou byla rozšířenější, než se dosud předpokládalo.

Archeolog Kyle Brown se marně snažil napodobit pravěké obyvatele jihoafrické zátoky Still. Dávní lovci vyráběli z místního kamene nádherné tenké čepele. Brownovi se to nedařilo a zdálo se mu, že se surovina k výrobě kamenných nástrojů vůbec nehodí. Byl přesvědčen, že se někde v okolí musí skrývat mnohem lepší kámen. Ani ve snu jej nenapadlo, že si dávní lovci surovinu vyráběli sami.

Vykopávky v jihozápadním Německu svědčí o tom, že se v Evropě muzicírovalo již před 35 000 lety. Našla se téměř kompletní kostěná flétna. Ukázka hry na zrekonstruovaný nástroj je připojena.

Paleontolog Russel Ciochon přehodnotil své závěry o původu čelisti z čínské jeskyně Longgupo.

Vynález luku a šípu je připisován našim předkům – lidem Homo sapiens. Neměl by být starší než 20 000 roků. Američtí antropologové Matthew Sisk a John Shea jsou přesvědčeni, že historie této zbraně je podstatně delší.

Kontroverzní analýza vztahů mezi lidmi a dalšími lidoopy nachází jako naše nejbližší příbuzné roztomilé jihoasijské orangutany.

Mezi nejmladší archeologické objevy patří doposud nejstarší venuše - 35 tisíc let stará paleolitická plastika ženské postavy.

Tolkienovi hobiti byli malí, bystří a měli velkou nohu. Zdá se, že nápadem pojmenovat trpasličího pravěkého člověka z ostrova Flores podle hrdinů Tolkienových hrdinů strefili vědci hřebík na hlavičku. Také pravěcí „hobiti“ měli velké, zvláštně utvářené chodidlo a navzdory malé mozkovně byli překvapivě chytří.

Rozsáhlý genetický výzkum zpřesňuje a doplňuje naše znalosti o velké genetické rozmanitosti populace černého kontinentu.ˇ

Predstavte si tínedžera, ktorý si roky do denníka zaznamenáva svoje sny. A potom sa stane psychológom a povie si, že to, čo sa mu snívalo, nemôže byť náhoda. A začne hľadať štatistické súvislosti...

...aneb jak se "jurský detektiv" stal "otcem" teplokrevnosti dinosaurů.

Vědci mají v rukou první genom vyhynulého tvora. Mezinárodní tým genetiků vedený Svantem Pääbem z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii přečetl DNA izolovanou z kostí dvou neandrtálských žen, které žily před 38 000 roků v chorvatské jeskyni Vindija.

Ve věku pětaosmdesáti let zemřel 12. prosince 2008 v hotelu v norském Tromsö laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 1976 Daniel Carleton Gajdusek. Potomek slovenských a maďarských vystěhovalců dostal Nobelovu cenu za objev infekční povahy prionového onemocnění kru, jež postihovalo v souvislosti s rituálním kanibalismem především příslušníky novoguinejského kmene Fore.

Původně vědci vsázeli na suchozemskou migraci lovců po pevninském mostě, který se během ledových dob vynořil z oceánu a spojil dnešní Aljašku s Čukotkou. Později začali archeologové upřednostňovat teorie o mořské migraci.

Do dědičné informace lidstva přispívalo po desítky tisíciletí mnohem méně mužů než žen. Tým amerických genetiků vedený Michaelem Hammerem z University of Arizona v Tusconu z toho vyvozuje, že lidé žili velmi dlouho v mnohoženství. Soužití v trvalých párech, jež dneska na světě převládá, nemá evolučně dlouhou historii a lidskou dědičnou informaci zatím nestihlo výrazněji poznamenat.

Pracovníci Hebrejské university odkryli v severní části Izraele neolitické pohřební prostory se zachovanými předměty z doby 6 750 – 8 500 před Kristem.ˇ

Objev pohřebiště v poušti poskytuje unikátní pohled do doby, kdy byla Sahara plná života.

Mezinárodní tým vědců pod vedením genetika Richarda E. Greena z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii přečetl kompletní dědičnou informaci z mitochondrií neandrtálce, který zemřel před 38 000 roky v chorvatské jeskyni Vindija.

Vynález luku přinesl do života pravěkých lidí revoluční změnu. Dostřel šípu byl podstatně větší než vzdálenost, na jakou mohl člověk hodit těžkým oštěpem. Účinnější zbraň zefektivnila nejen lov, ale i vedení válek.

Před dvěma a půl roky se na Oslu psalo o záhadných stopách v Mexiku z doby před 1,3 milionem let. Nyní bylo datování nálezu upřesněno.

Dánští vědci vedení Jorgenem Dissingem z kodaňské university otevřeli desítku vikingských hrobů na pohřebišti poblíž Galgedilu na dánském ostrově Funen.Tisíc let leželi nebožtíci v písku. Nyní promlouvají řečí písmen genetického kódu a vyprávějí o tom, co byli Vikingové zač.

Homo floresiensis nebyl dobrý chodec. S dlouhými chodidly připomínal klauna.

Antropolog Robert McCarthy zrekonstruoval hlasové ústrojí neandrtálců. Získal zvuk, který by vydali při vyslovení samohlásky "e".

Předkové Inuitů lovili velryby harpunou. Tvrdí to Daniel Odess, kurátor muzea které je součástí Aljašské university. Nálezy, které to dokládají, byly zveřejněny před vědeckou komunitou na výroční konferenci Společnosti amerických archeologů. Jde o rytinu potvrzující, že se lidé živili lovem velryb již nejméně před 3000 lety.