Josef Pazdera

V případě kontaktu s virem HIV jsou to ženy, které tahají za kratší konec. Mladé Jihoafričanky jsou v porovnání s mužskými protějšky až osminásobně nakaženější. I sebemenší poznatek využitelný k ochraně žen má proto cenu zlata. Vědci nyní zjistili, že když se ženě sejde na sliznici nevhodná bakteriální sestava, například s převahou prevotell či fusobakterií rodu Sneathia, a nemusí přitom jít o nic, co by se projevilo potížemi, přesto své nositelce zvýší riziko smrtelného onemocnění až čtyřnásobně.

Umělá dívčina jménem "Jiajia" zvládá jednoduchou konverzaci a patřičně při ní špulí i svůj obličej.

Tím, že máte v mobilu fotoaparát, kameru a třeba i mikroskop, už nikoho neoslníte. Číňané přichází na trh s telefonem Changhong H2.

Kanadská studie zjišťovala, do jaké míry nás bydlení poblíž rušné komunikace vystavuje riziku stát se sklerotikem, parkinsonikem nebo dementním.

Ten, co to všechno řídí, to s pánem tvorstva nejspíš nedomyslel. Sílu nám bere a tužby ponechává. A zdaleka se to netýká jen těch dříve narozených. Stále větší měrou trpí i ti, co se ještě ani nestihli rozmnožit. S nápadem, jak řešit problém Erektilní dysfunkce, jak se nyní společensky korektně impotenci říká, přichází americká parta pod vedením Briana Le. Říkají tomu bionický penis.

Ruští vědci z Ústavu jaderného výzkumu v Moskvě a Novosibiřské státní university přicházejí s vysvětlením nesouladu kosmologických parametrů. Na vině má být nestabilita a rozpad temné hmoty.

Analýza zubního povlaku stoličky hominina toho na naše předky hodně prozradila. Dokonce i to, že si v mezizubí šťárali párátkem.

A víte proč? To neuhádnete. S tvorbou vitamínu D to nemá nic společného. Před několika dny výzkumníci z Georgetown University Medical Center zveřejnili výsledky studie z níž vyplývá, že z jednoho typu lenošících bílých krvinek světlo dělá terminátory bažící po krvi. Naštěstí té mikrobiální.

O genetickém nástroji CRISPR-Cas9 píšeme často. Právem. Dokáže totiž ne léčit, ale vadný gen přisouzený zlou sudičkou, opravit. Technologii editace genů tak čeká zářná budoucnost a vlastník patentových práv bude ne za vodou, ale za několika vodami. Někdy se stává, že se na stejnou věc sejde patentů více. Spor se pak dostane na stůl talárníkům. Je tomu tak i v tomto případě. Minulé úterý nedaleko Washingtonu, se začalo propírat prádlo znesvářených stran před soudem.

Že se ocel stává křehkou, když se polije tekutým dusíkem, ví už hodně z nás, bohužel i zloději aut. Méně známo je, že ocel křehne i po vystavení radiaci. V takovém případě se ale nestává "zranitelnou" jen v podchlazeném stavu, ale i za pokojové teploty. Právě to, spolu s demagogií aktivistů, jsou komplikace, které brání dalšímu rozmachu jaderné energetiky. Fyzikům se nejspíš jeden z těch problémů nyní podařilo eliminovat.

I pro vakcinaci platí, že to musí někdo zaplatit. Buďto daňový poplatník přes státní kasu z kolonky „v zájmu veřejného zdraví“, nebo daňový poplatník z toho co zaplatil své zdravotní pojišťovně, případně daňový poplatník ze svého, již zdaněného kapesného. A protože vakcíny začínají být proti všemu možnému i nemožnému, je stále jasnější, že ne všechny budou pro všechny. Zamysleli se nad tím i výzkumníci z Aberdeenu a vymysleli úsporný program, který by z mála zajistil maximum. Má ale čertovo kopýtko.

Podle Matoušova evangelia, kap. 2 verš 2, se mudrci od východu v Jeruzalémě ptali krále Heroda: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Poté, podle verše 7, Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Mudrcům nařídil, aby se vydali do Betléma, našli dítě a vrátili se zpět Herodovi podat zprávu. Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí.„

Doslovný překlad části textu písně na připojeném videu: "Vánoční strom je plný květin. Přísahám, že je Štědrý den. Doufám, že to je to, co říkáš…" Pokud vás napadlo, že se universitní kapela z imigrantů nestoudně zhulila, jste vedle, jak kanadská jedle. Vědci tvrdí, že jen předhodili počítači vánoční pohlednici a pak ho nechali chvíli bez dozoru.

Moderní zobrazovací techniky začínají přicházet na kloub náboženským duchovním prožitkům. Ve chvílích, kdy se věřící cítí být „Bohu blíž“, zjišťuje magnetická rezonance v mozkovém centru odměny aktivitu charakteristickou pro uspokojování žádostivosti po sexu či droze.

Tým nizozemských výzkumníků z Academic Medical Center in Amsterdam vytvořil interaktivní 3-D atlas lidského vývoje od početí do dvou měsíců. V doprovodném článku v časopise Science vědci uvádějí proč. Stávající výukové materiály jsou totiž „děsivě zastaralé a nepřesné“.

Novou metodou mikroskopování vyvinutou ve Skotsku vyšlo najevo, že deoxyribonukleová kyselina (DNA) představuje pouze polovinu našich chromozomů a že až 47 % z jejich struktury je jakýsi záhadný plášť, který ten „vlastní genetický materiál“ obklopuje.

Zbrojní gigant ustupuje od hřmotných monster a obrací svou pozornost na titěrnosti. Charakter budoucího válčení se nejspíš už brzo změní k nepoznání.

Americkému týmu v němž je i jedna Polka, se zvýšením hladiny tří proteinů podílejících se na fotosyntéze, podařilo zvýšit rostlinám produkci. Upravené rostliny vyprodukují ze stejného množství světla mnohem více hmoty. I když tvůrci své vylepšení nazývají buněčným a metabolickým inženýrstvím, odpůrcům GMO tato kamufláž nejspíš dlouho unikat nebude.

Větší šance vylízat se z průšvihu nemají ti, kterým se přilepšuje kyslíkem, ale paradoxně ti, kterým ho odpírají. Nejlepší podmínky pro regeneraci myšího srdce panují na Mount Everestu. Pro to naše by mělo platit totéž.

Panovala představa, že když živočich uhyne, organický materiál jeho tkání, pokud jej mikroorganismy nerozloží, se procesem zvaným fosilizace, mění v minerál a za miliony let je z něj kámen. Před několika lety to ale zpochybnil nález zbytků měkké tkáně v kostech šestitunového monstra Tyrannosaurus rex. Protein z jeho cév se uchoval 68 milionů let. Dnes k němu přibyl jiný protein. Tentokrát z drápu příbuzného oviraptora a tomu už táhne na 75 milionů křížků.

Na jedné z největších a také nejvýznačnějších universit v USA, si položili otázku: Co by se stalo, kdyby pod tlakem veřejnosti a aktivistů Greenpeace se politici zavázali k mezinárodním úmluvám a upustilo by se od pěstování geneticky modifikovaných plodin? Moc slavně by návrat ke klasickému hospodaření nedopadl. Vzrostly by ceny potravin, přibylo hladu v Africe a ještě by se o něco víc globálně oteplilo.

O neutronech se říká, že se cítí dobře jen v přítomnosti jiného pohlaví. Míní se tím částice protonů a elektronů. Jakmile je totiž od neutronů násilím oddělíme, jde to s nimi rychle s kopce. Stejně špatně to s nimi dopadne, když se je pokusíme převést do jakéhosi registrovaného partnerství. I struktura ze dvou neutronů se také okamžitě rozpadne. Dokonce ani ve třech jim to nesvědčí. Když se ale dají dohromady čtyři neutrony, zrodí se tetraneutron!

Trapičství s nasazováním baťůžků se stává ornitologickým folklórem. Ve Švédsku tak obtěžkali i několik rorýsů obecných. Náleží do řádu „svišťouni“ což napovídá, že jsou výbornými letci. Jak moc jsou výborní, ale nikdo nečekal. Hravě strčili do kapsy všechny dosavadní ptačí vytrvalce.

Hemostatické injekce utěsní vpich "lepidlem", takže krev z ranky nevytéká. Asijská inovace by měla najít uplatnění u pacientů se špatnou srážlivostí krve a sestřičkám snížit riziko přenosu infekcí.

Vědci z Imperial College si posvítili na oxid dusičitý (NO2) a oxid dusnatý (NO) - plyny, které zákonné normy EU sledují jako emise NOx. Výsledky dosud největší studie, která měřila emise automobilů v reálném provozu, dopadla katastrofálně.

Před pěti lety byli Saul Perlmutter, Brian Schmidt a Adam Riess oceněni nejvyšší cenou jakou jen vědec může obdržet. Jejich poznatky tvoří pilíř na němž stojí standardní model vesmíru. Závěry nobelistů nyní tým astrofyziků pod vedením Subira Sarkara z Oxfordu zpochybnil.

Strašení klimatem už jaksi patří k bontónu a tak většina z nás si myslí, že z černého kontinentu se už dlouho stává jedna velká „sušenka“. O studiích, které signalizují něco jiného, se nemluví, nebo jen s despektem. Nad jednou kontroverzní studií, pod níž je podepsán T. C. Johnson z University of Minnesota, se stojí za to se zamyslet. Je to kolektivní dílo geologů, odborníků na biodiverzitu, paleontologii, specialistů na jezerní geochronologii, mořskou mikrobiologii a biogeochemii.

Většina velkoměst jsou velkoměstem právě proto, že mají svou řeku. Osvědčilo se to kdysi a mělo by tomu tak být opět. Přispět k tomu chce Alain Thebault svými rychlými vodními taxíky. První mini-flotila autonomních okřídlených plavidel by se měla veřejnosti představit v Paříži na Seině už příští rok. Neméně zajímavé na těchto přibližovadlech s integrovaným kapitánem bude, že admirála jim má dělat náš chytrý mobil.

Že máme v krvi trombocyty, se ví už dlouho. Stejně jako že mají v popisu práce srážení krve. Až nyní se ale daří zjistit, jak to vlastně dělají. Většina se změní v hubeňoury s panožkami, ale část se jich nafukuje jako airbagy. V přeměnách jejich kabátu hraje roli programovaná smrt.

Když přijde řeč na tahání za nitky, nám laikům vytane na mysli investorsko-politická symbióza. Psychologové ale pod tím budou rozumět oblíbený test kognitivity, bez které se šíření kultury neobejde. Biologové v poslední době výsledky těchto testů skloňují nejen u primátů, ale i dalších savců a dokonce i papoušků či vran. Teď si schopnost šíření kultury odškrtli u čmeláků.

Cyklisté a motorkáři jsou těmi, kteří při nehodách tahají za hodně krátký konec. Bioinženýři ze Stanfordu je chtějí chránit něčím, co se už delší dobu osvědčuje automobilistům – airbagy. Hodlají je vecpat do límce, nebo inteligentní přílby.

Kvůli legislativě, která genetické manipulace v řadě zemí nepovoluje, provedli lékaři jordánským rodičům zákrok v Mexiku. Ratolest přišla na svět již v dubnu ale genetičtí porodní inženýři tuto událost zveřejnili až nyní. Dědičnou poruchu, kterou matka předávala na potomky vyřešili transplantací mitochondriálního genomu od dárkyně. Chlapeček má být prvním dítětem planety, kterému na svět pomohla asistovaná reprodukce a který by mohl mít v občanském průkazu zapsány dvě biologické matky a jednoho otce.

Společná mongolsko-japonská expedice zveřejnila obrázek otisku chodidla gigantického tvora. Stopy, které minulý měsíc v poušti Gobi paleontologové našli, patří k největším na světě. Nafocený exemplář je 106 centimetrů dlouhý a 77 cm široký.

Němečtí letečtí inženýři dnes úspěšně testovali čtyřmístné letadlo, jehož model předvedli na letošním veletrhu v Hannoveru. Letadlo má hybridní pohon a jeho vodíkové palivové články spolu s bateriemi, mu umožňují létat zcela bez emisí.

Když něco zatěžkáme železem, má to snahu jít ke dnu. V nano světě ale často bývají věci jinak. Čirou náhodou vědci přišli na to, že když bílým krvinkám vpraví do cytoplazmy něco zcela nepřirozeného, co by je teoreticky mělo poškodit, nebo aspoň zaměstnat a přivést do pracovní letargie, tak je to ve skutečnosti z nečinnosti vytrhne a ony se pak směle vrhají do boje s rakovinou! Do „zocelených“ buněk onkologové vkládají velké naděje.

O netradiční aplikaci léčiva se již delší dobu mluví v souvislosti s DNA vakcínami. Lze tak snadno zvýšit výkonnost imunitního systému. Nyní vědci přichází s pravým opakem. Tetováním, které imunitu tlumí. V Texasu přišli na šetrný způsob léčby chronických onemocnění v nichž se využívá upravených nanočástic uhlíku. I ty je výhodnější aplikovat technikou tattoo, než přímo do krve.

Archeologickou poklidnou prázdninovou pohodu přerušily v tomto týdnu dvě zprávy. Za oběma stojí týmy vedené Američany. V jordánské Petře vykopali dvě ženské sexy sochy z doby našeho letopočtu. Necelých tisíc kilometrů severněji se tým pátrající v Turecku pochlubil také ženskou postavičkou. Je sice jen jedna a pětkrát menší, zato je čtyřikrát starší a podle nálezců i čtyřikrát smyslnější.

S dinosaury toho máme více společného, než by se na první pohled mohlo zdát. Tak třeba zde zmínění holubi. Nějak se umí dohodnout, který z nich je ten pravý a ten pak létá v čele a určuje směr. Zavedli si tedy demokracii a stejně jako u nás ani u nich šéfem nebývá ten nejinteligentnější, ale ten, co v tom umí létat. V jednom se ale přece jen lišíme. Slepě nenásledují pomatence.

Po dvou letech soužití Rosetty s kometou je už sonda tak daleko od Slunce, že se jí přestává dostávat energie na provoz. Její osud by se měl naplnit poslední zářijový den, kdy má následovat svůj sestupný modul Philae a kdy se také uloží k odpočinku na povrch komety. Tehdy s ní ustane i veškerá komunikace. Data, která sonda posílala, se ale ještě nějaký čas vyhodnocovat budou. Dnes se zaměříme na výsledky rozboru těch nedávných, které přišly z analyzátoru COSIMA.

Že jsou neúčinné se už ví několik let. A na to, jak škodí vědci upozorňují už déle než celé desetiletí. Přesto je u nás dovoleno spotřebitele klamat. Řeč je o antibakteriálních mýdlech, sprchových gelech pěnách, šampónech, zubních pastách a kosmetice s přídavkem látek TCS, TCC a jejich modifikacích.

Když byla Země černá (s chladnoucí lávou a nikde ani rostlinka), oceán zelený (od železa) a nad tím vším se klenula oranžová obloha (bez kyslíku, který jí dává modř), v mělkých vodách již rostly stromatolity. První známky života na Zemi jsou nyní o 200 000 000 starší a stěhují se z Australie do Grónska.

Doba, kdy se věda dala dělat pinzetou a lupou, je dávno ta tam. Dnes už je hlavně o penězích. K čtení genomu potřebujete sekvenátor, na buněčné struktury polarizační a elektronový mikroskop, stáří se určuje hmotnostním spektrometrem a o zkoumání funkcí mozku, ani nemluvě. Bez magnetické rezonance se článek do nějakého serioznějšího časopisu těžko protlačuje. A světe div se. Objev, který náš názor na rozvoj inteligence obrátil vzhůru nohama, se obešel i bez té pinzety. Stačilo pravítko.

Za několik dnů uplyne čtvrt století, co němečtí turisté našli v Rakousku lidské ostatky. Z údajného lyžaře se vyklubal pravěký horal a z místa nálezu výsostné území Itálie. Z nešťastné náhody se stal rituální pohřeb a nakonec vražda. Jako správného tyroláka ho ztvárnili s modrýma očima, jenže v genetické občance má napsáno: hnědooký. Fyzikové určili kde vyrostl, anatomové zase jeho nemoci. Víme, co byl jeho poslední gáblík. Nyní si vědci znovu posvítili na Ötziho oblečení a učinili všelijaké závěry.

Enteritidy nikdy nebyly veselou záležitostí. Často měly na svědomí víc chlapů v plné síle, než kolik jich zkosily střely nepřítele. Infektologům nyní začínají dělat vrásky na čele výsledky studie odhalující nové typy afrických salmonel. Na rozdíl od těch našich, jsou na ně antibiotika krátká a rády si vybírají i tu nejvyšší daň.

Odpovědi na hloupé otázky bývají ty nejtěžší. Tato dala zabrat i astrofyzikům. Nejprve museli zjistit kolik paketů nesoucích tolik energie, aby mohla přivodit zarudnutí pokožky, pochází od našeho Slunce, kolik od jiných sluncí a objektů v naší galaxii a také kolik jich přilétá z dálav za naší galaxií. Odpověď přináší nejnovější číslo časopisu The Astrophysical Journal.

Celosvětově to jde se včelami s kopce. Výzkum na zlepšení stavu toho zatím moc nenabídl a když, tak si doporučení často protiřečí. Jen v jedné věci jsou odborníci zajedno. Doporučují eliminovat rizika napadení včel ektoparazity aby silný včelí organismus měl více šancí ustát virové nákazy a nezajít na záhadný syndrom zhroucení včelstva. V praxi se používají přípravky na bázi chlorothalonilu. Nikdo proti nim zatím nic vážnějšího neměl, až dosud.

Ketokarotenoidové pigmenty najdeme v tělech ptáků na dvou různých místech a se zcela odlišnými funkcemi. Jako olejové kapičky v oční sítnici a v jasně červených barvách jejich „šatníku“. Ze čtyřnožců jsou to želvy, které mají v oku červené olejovité kapičky a stejně jako pernatci, dávají červený karotenoid na svém těle ostentativně najevo. Obě stvoření tím toho na sebe hodně prozrazují. A na své příbuzné také

Tři novinky, které zaujmou nebo alespoň pobaví.

Jakmile se neurony dostanou do maléru, mitochondrie se jim vymykají z kontroly a musejí se jich zbavit. Přebírají si je od nich astrocyty. Nejsou to uklízeči, ale opraváři nefunkčních mitochondrií, které pak vracejí neuronům. Tím nervové buňky zachrání, a nás mnohdy také. Metaře tak musíme takřka přes noc překřtít na lékaře. Výměna mitochondrií běží pod taktovkou enzymu CD38. Napomoci jí lze i injekčně a to je pro nás, kteří chceme mít mozek soudný co nejdéle, radostná novina.

Na právě probíhající konferenci v kanadském Torontu věnované Alzheimerovi, což je už tradičně největší světové fórum věnované demenci, vzbudilo zájem vystoupení amerických psychiatrů z Columbia University. Hned dvěma nezávislými pracemi potvrdili, jak podle toho, jak se nám přestává dařit rozeznávat pachy, lze bezbolestně předpovědět riziko kvapného úbytku paměti. Třešničkou na dortu toho všeho je, že na to stačí několik minut a víme to nejspíš lépe, než po magnetické rezonanci či rizikovém šťourání se v pacientově mozkomíšním kanálku.