Josef Pazdera

Když se chirurgovi dostaneme na stůl, často ho pak opouštíme s něčím kovovým v těle navíc. Někdy to máme na doživotí, ale většina z toho musí za čas ven. Ne vždy to jde po dobrém a často nás kvůli tomu musí znovu řezat. Díky inženýrům z Massachusettského technologického institutu by takových opakovaných zákroků v narkóze nemuselo být tolik.

aneb Johns Hopkins University dává k dispozici mapu zobrazující rozpětí celého známého kosmu. Mapa je interaktivní a lze si ji stáhnout.

Z nápadů jak vyzrát na zvyšující se náklady za energie se mi nejvíce zamlouval výjezd někam, kde netřeba topit. Kam by to mělo být, rozhodla 80% inflace turecké liry. Do auta putovaly dvoje okurky, marmeláda, nějaké sardinky, špagety, dvacet plechovek akciového Staročecha a cesta „směr levno“ mohla začít.

O tom, že kočičí parazit Toxoplasma gondii mění lidské imunitní buňky v trojské koně roznášející infekci po celém těle, jsme již na Oslu psali. Nyní tu máme nejnovější poznatek švédsko – francouzsko – amerického týmu. Odhalil molekulární fígl parazita, kterým přechytračuje imunitu, aby mohl beztrestně lézt do mozku.

Od předků si neseme do života nejen věci dobré, ale i některé zlé. Zatím největší studie zaměřená na narození mrtvého potomka přichází s překvapením, že i to může být dědičné. A že riziko narození mrtvého dítěte se zvýšenou měrou přenáší přes otce a mužské příbuzné.

Název článku jsme si vypůjčili od Roberta Kirkmana, v jehož díle přeživší apokalypsu podrží na živu naděje na přežití. Naše povídání bude o naději bakterií, která je neopouští ani po tisíci letech. Jejich spory se z fyziologicky mrtvolného stavu pro návrat do života rozhodují počítáním.

Studie tvrdí něco těžko uvěřitelného - že i nanostruktury (na nichž se učenci ještě ani neshodli, zda jsou živé, nebo ne) jsou velmi dobře informovány o dění nejen v jejich bezprostřední blízkosti (rozuměj uvnitř napadené buňky), ale i o tom, co se děje vně buňky jejich hostitele. A že tedy dobře ví, kdy na sebe nemají upozorňovat a kdy je naopak pro ně výhodné vycenit zuby a svého dobrodince opustit.

V trendu omezit auta se spalovacími motory a nahradit je elektrickými, zašli nejdál v USA. Výzkumná studie ale ukazuje, že síť služeb na masovost není připravena, a že když je politické rozhodnutí v rozporu s realitou, i ekologie dostane na frak.

Podle Bible i mladšího Koránu, byl život stvořen silou božího slova. Mytologie po celém světě, sahající do minulosti hlouběji, mají za nádobu života hlínu. Právě onu stvořitelé obdařovávali soběstačnou existencí. Podobně vznik života vidí i řada současných vědců, jen pro to volí termín „teorie živých jílů“. Článek v Biophysical Journal nyní uvádí další zajímavé důvody na podporu vzniku života v půdě. Staronovou hypotézu tak činí ještě přitažlivější.

aneb o nepříjemnosti, při níž je třeba hleny odstraňovat proplachováním plic v hluboké anestezii.

Nadbytek soli je dnes prakticky ve všem. Sladkými palačinkami pro děti počínaje a hotovými jídly v restauracích konče. Studie vědců z Vanderbilt University odhalila, proč je zabijákem i pro mnohé z nás, kteří vysoký krevní tlak nemáme. A nebo máme?

Zhruba před dvěma měsíci jsme v článku „O biolepidla je zájem“ zmiňovali jednu stařinku v podobě lepidla z oslí kůže a dvě novinky - „kanadské“ lepidlo využívající molekulárního řetězce silikonových tekutin z dílny  University of Western Ontario a hydrogelové lepidlo z dílny Harvard University. S další super-novinkou schopnou lepit mokré povrchy přichází tým profesora Jianyu Li z McGill University. Nynější kanadská novinka stojí na bublinkách.

Umí buňky počítat nebo využívají časová okna, v nichž se rozhodují že se stanou tukovou tkání?

Záchranáři oxid uhelnatý rádi nemají, protože tam, kde řádil, většinou už jen volají koronera. Pro všeobecné lékaře je oxid uhelnatý součástí krve a přirozený produkt rozpadu a recyklace erytrocytů, takže jim je vcelku lhostejný. Ti, kdo ho milují, jsou imunologové. Počátky jejich náklonnosti souvisí s rozmachem transplantací. Někdy kolem roku 2005 vyšlo najevo, že tvorbu enzymu řídícího syntézu oxidu uhelnatého (hem oxygenasa), si pacienti po transplantaci plic zvyšují. Dobře dělají.

Když profesorka Cara Bealová před časem prohlásila, že „moč je dokonalé tekuté zlato“, nemohla tušit, jak její slova mohou být prorocká. Čínsko-americký tým s výraznou převahou Asiatů před několika dny publikoval v časopisu Frontiers in Cell and Developmental Biology poznatek, který z hnojiva pro zahrádkáře dělá žádoucí surovinu regenerační a léčebné medicíny.

Většina definic Alzheimerovy nemoci začíná tam, kde pacienti bohužel obvykle končí, totiž na patologii. Těmito slovy začínal na Oslovi nedávno článek o totální válce v mozku jako důsledku infekce. Nejnovější poznatky zveřejněné na stránce University of Texas takovému pojetí dávají za pravdu. Statistika ze souboru téměř dvou milionů Američanů odpůrce vakcinace rozhodně nepotěší.

Analýza zuboviny už vydala celou řadu svědectví. Třeba o tom, že muž z ledu Ötzi žil převážně na jižních svazích Alp a že dětství trávil nedaleko Brixenu, kde později nedobrovolně pobýval Karel Havlíček Borovský. Nejnovější izotopová studie zuboviny je z dílny University of Cincinnati a vnáší jasno do životního stylu tři metry vysokých a až jedenáct tun vážících monster Severní a Střední Ameriky.

Když začneme vidět „divně“ a brýle to nespraví, často nám u očního zjistí, že máme v oku „drúzy“ - bělavě pozměněné okrsky tkáně s nahromaděnými lipidy bez pigmentů. Léčba onemocnění zvaného makulární degenerace je problematická, navíc není plně kryta zdravotním pojištěním, a tak se mnohým dostane jen poučení, že musí přestat kouřit a nekuřákům, že by měli změnit životosprávu. 

Třeba o takové lepidlo z oslí kůže. Lze jím lepit i léčit neduhy spojené s krvácivostí, závratěmi, nespavostí, suchým kašlem,… Nejnovější přírůstek do rodiny biolepidel je z dílny Kibreta Mequaninta a v klinice má nahradit nespolehlivá lepidla na bázi hydrogelů s fibrinem.

Na to, že si v dospělosti nejsme všichni rovni už jsme si zvykli. Nás, laiky v oboru ontogeneze asi překvapí, že už i mezi buňkami embrya si jsou některé buňky rovnější, a to již ve stadiu druhého dělení. Nejnovější poznatek o tom, co buňky v prvních krocích života směruje na budoucí dráhu ale překvapil i profesionály. Přitom je to docela prosté – hybatelem buněčné organizace by v nejranější fázi vývoje měla být specifika dostupného prostoru.

Poté, co vyšla kniha "The Melatonin Miracle" od renomovaných gerontologů Pierpaoliho, Regelsona a Colemana, začali mnozí považovat melatonin za zázračný prostředek proti stárnutí. Hojně se předepisuje i na nespavost a k překonávání „jet lagu“. Většinou je volně dostupný v lékárnách a v obchodech „zdravé výživy“ jako potravní doplněk. Reklamy se předhánějí ve vychvalování konzumace melatoninu k udržení výkonnosti, a tak není divu, že se pro mnohé tento hormon stal jakousi modlou. Nejen jim je určen tento článek. Je o poznatku z Tohoku University a říká, že konzumace melatoninu má i stinnou stránku.

Samečci druhu Philoponella prominens se po splnění úkolů od své vyvolené vzdalují tak překotně, že jejich zrychlení dosahuje hodnoty 200 metrů za sekundu na druhou. K takovému úprku mají vybavení i pádný důvod. Kdo má svůj „katapult“ pošramocený, nebo ho nedokáže včas aktivovat, stává se hlavním chodem svatební hostiny.

Zhruba každý třetí pacient, který zemře v nemocnici, má sepsi. Vědci z Kentucky a Michigenu jsou přesvědčeni, že řadě z nás by v takových případech zachránilo život podávání syntetického cholesterolu. K tomuto tvrzení je přivedly výsledky pokusů na hlodavcích. Podání syntetického cholesterolu myšky před sepsí chránilo a zvýšilo jim míru přežití. Stejně tak by tomu mělo být i u lidí.

aneb účinnost léčby zjišťovaná odposlechem.

Kolektiv vědců v časopise Science Advances zveřejnil výsledky výzkumu z nichž vyplývá, že mikrobiální forma života existovala na Zemi již před 3,75 miliardami let. Z toho plyne, že ke vzniku života stačí mnohem kratší doba, než se všeobecně předpokládalo.

Inseminaci a asistovanou reprodukci máme tendenci spojovat až s moderní vědou doby nedávné. Je to daň za to, že nám chybí klasické vzdělání a znalost historie. Ve skutečnosti s inseminací pracovali na Předním východě už dávní muslimští chovatelé koní. Přenášeli spermie pomocí tamponu připraveného ze sena, do něhož bylo přimícháno sperma. Tampon se vkládal klisnám do vagíny. Jen tomu tehdy v islámské zemi neříkali inseminace.

Za dob Hippokratových byla tuberkulóza nejrozšířenější chorobou. Na mumiích se molekulárně genetickými metodami podařilo zjistit, že nás úbytě sužovaly už před třemi tisíci let. Anatomové z pokřivených kostí usuzují, že nemoc je s námi dokonce devět tisíc let. Přes veškerý pokrok moderní medicíny se toho od těch dob moc nezměnilo – tuberkulóza si své prvenství stále udržuje.

Vědci z Venterova výzkumného ústavu v Kalifornii a Rockville v Marylandu vysvětlují, proč nové varianty koronaviru unikají neutralizačním protilátkám. A proč je jedno, zda protilátky máme po vakcinaci, nebo jako rekonvalescenti COVID-19.

Technologii beroucí si vzor u žraločích šupin, nazvali její tvůrci riblet (žebrováním). Lufthansa ji na své flotile nákladních Boeingů 777F zavádí pod komerčním názvem AeroSHARK.

Zkoumáním „měla babka čtyři jabka“ neurovědci zjišťovali dělbu práce buněk v mozku. Když v testech pokročili k odčítacímu „dej mi babko jedno jabko“, učinili objev – odhalili specializaci neuronů jdoucí takřka do absurdity. Lidský mozek má jedny neurony na sčítání a jiné zase pouze na odčítání.

Některé z poznatků nepatří k těm, které potěší. Je jím i chování proteinu, který ve vakcinaci proti koronaviru hraje hlavní roli. Pokud má mezinárodní tým 22 vědců pravdu, tak tento protein navozuje aktivaci retrovirů. A co je na tom tak nežádoucího? Třeba to, že od aktivace retrovirů již není daleko k integraci RNA do genomu. U možnosti nechtěného zapsání něčeho do genomu, bychom měli zbystřit pozornost.

Že se komáři při hledání něčeho na zub řídí teplem už nikoho nepřekvapí. Že reagují i na oxid uhličitý, který vydechujeme, je rovněž obehranou písničkou. Nyní šestičlenný kolektiv vědců pomocí řady pokusů dokázal, že komáři mají také své oblíbené barvy.

Za sedmero horami a sedmero řekami, za časů, kdy se živá stvoření nevraždila kvůli politickému přesvědčení, kdy radost ze života kazily jen virové infekce, se jednomu tvorovi poštěstil husarský kousek. Zatímco ostatní vrstevníci si viry jen inaktivovali, ten o kterém tu bude řeč, dokázal virus využít ve svůj prospěch. Díky tomu se stal ze všech nejchytřejším a jak jinak - je to náš prapraprapředek.

Rozmanitost přírody je obdivuhodná. Mnozí tvorové hýří barvami, aby upoutali opačné pohlaví, jiní zase využívají kamufláž aby splynuli s okolím. Pro predátory je výhodné neprozradit se předčasně, protože právě to může rozhodnout, zda bude jejich výpad úspěšný, nebo lovec zůstane o hladu.

Zatím nic, ale vědci doufají, že s jejich novým poznatkem by se to mohlo brzo změnit. Například v ochranu svalů před atrofií.

Robot výzkumníků z Johns Hopkins University exceloval v jednom z nejsložitějších a nejjemnějších zákroků v břišní chirurgii - sešívání dvou konců tenkého střeva.

Od jednoho z nejuznávanějších genetiků současnosti jsme si nedávno mohli přečíst, že: "Je do očí bijící, že genetické dědictví po neandertálcích má tak tragické následky v současné pandemii..." Nyní se nám ale od stejného výzkumného kolektivu dostává informace, že jsou to neandertálci, komu vděčíme za to, že jsme k nemoci covid-19 odolní. Jak to tedy je?

Město Kalwaria Zebrzydowska v jižním Polsku je známo především kvůli komplexu Sanktuarium pasyjno-maryjne. Ten byl v roce 1999 přidán na seznam světového dědictví UNESCO. Nyní budí světovou pozornost neotřelou snahou boje proti smogu.

Když vědci interpretují výsledky studií, většinou jde o výčet celé řady jednotlivostí. Když se na nich požaduje, aby poznatek zobecnili, začínají slovy: „Pokud,….“, „Za předpokladu že…“. Zpráv formulovaných stručně, jasně a bez jakýchkoliv omezení, je jako šafránu. Ta nynější mezi takové patří a stačí ji k tomu jedna věta: „Virová zátěž omikronu může být nejvyšší až pátý den po příznacích nákazy, takže legislativou stanovená doba izolace nedává smysl“.

Jste astmatik, alergik, berete steroidy na covid, nebo jen tak kvůli sportu aby vám narostly svaly? Pak nebude na škodu abyste při svých cestách za exotikou vzal v potaz, že co je pro většinu asymptomatické nebo subklinické, může se Vám stát osudným.

Ve Sborníku americké akademie věd vyšel článek o bakteriích, které ustojí léčbu antibiotiky a stávají se zdrojem pozdějších recidiv. Asi nejzajímavější na něm je, že se nejedná o takzvané superbugs neboli superzmetky, kteří jsou na antibiotika rezistentní (na něž se komplikace většinou svalují), ale že viníkem jsou ty, které měly pomáhat a chránit.

Kalifornie hlásí autoprotilátkové komplikace. Texas už má také nakažené jeleny. Čína dosáhla zajímavých výsledků s novou vakcinační strategii. Afrika potěšila efektivitou posilující dávky na omikron. V Aberdeenu sázejí na neutralizaci koronavirů pomocí proteinů žraločího imunitního systému.

Na stránkách našich fakultních nemocnic jsou výzvy směrované na ty, kteří prodělali onemocnění covid-19, aby se stali dárci krevní plazmy. Argumentuje se v nich, že svojí rekonvalescentní plazmou budou zachraňovat životy těm, které postihla těžká forma covid-19. Také Ministerstvo zdravotnictví ČR na své stránce uvádí, jak lze podáním plazmy odebrané osobě, která onemocnění prodělala, nemocné s infekcí covid-19 léčit. Problém je v tom, že už i Světová zdravotnická organizace tuto léčbu nedoporučuje.

Hodně se teď diskutuje o tom, jak dlouho jsme po prodělání nemoci chráněni. Výsledky americké studie zveřejněné před dvěma dny napovídají, zda na tom jsou lépe ti, kteří měli průběh lehký a bezpříznakový, nebo ti, kteří s sváděli s virem těžký boj na jednotce intenzivní péče.

Z pohledu statistiky má 80 až 90 % osob nakažených COVID-19 pouze mírné příznaky. Zjistit proč 10 až 20 % nemocných čelí vážným až život ohrožujícím problémům, se snaží hodně učenců po celém světě. Parta z Yale a Rockefeller University se na to ptala humanizovaných myší. Zatím se jí dostalo odpovědi jak postupovat, aby léčba byla co nejúčinnější.

Ortopedické implantáty vrací radost ze života celé řadě z nás. Nejčastějším problémem endoprotéz bývá infekce Staphylococcus aureus. Nebýt jí, mnohým by implantáty dopřály pohyblivost mnohem déle.

Lovci v USA jsou varováni, aby při manipulaci se zvěří nosili rukavice a obličejový štít. Také zpráva z Německa netěší. Neočkovaný, který se vystaví dechu člověka majícího COVID-19, se na vzdálenost tří metrů nakazí s téměř stoprocentní jistotou během pěti minut. Až třetí novinka je z těch, které bychom chtěli slyšet častěji. Vědci vyzkoušeli nový způsob boje s virovou nákazou. Je odlišný od všeho, co v současné době proti COVID-19 máme k dispozici. Mohl by vyhovovat i antivaxerům - není to vakcinace, není to léčba známými antivirotiky a není to ani aplikace monoklonálních protilátek.

Tradiční severoamerický svátek Thanksgiving Day (Den díkuvzdání) se slaví ve Spojených státech amerických čtvrtý čtvrtek v listopadu. Ani ten včerejší se neobešel bez explodujících krůt. Popálených každoročně bývá více než tisíc.

Nová teorie viní z náhlého dramatického ochlazení Země pokles mořského dna. Došlo k němu v Jižním oceánu před 34 miliony let.

Má smysl se nechat znovu očkovat když i očkovaní znovu plní nemocnice?