Norští World Wide Wind přicházejí s revoluční protiběžnou vertikální (dvoj)turbínou, která by mohla podstatně zvýšit produkci větrné energii na moři. Je plovoucí a nabízí se pro využití v oblastech s větší hloubkou. Mohla by dosahovat gigantických parametrů – dechberoucí výšky až 400 metrů a monstrózního výkonu 40 MW.

předváděné slunečním světlem nad tmavým bouřkovým mračnem

Polymerový metamateriál zahrnuje nevodivé části a vodivé části se stříbrem, které dohromady vytvářejí mechanicko-elektrické sítě. Vnímá mechanické podněty a zpracovává informaci, kterou mu lze zadat mačkáním. Je jako mozek, jen o něco méně slizký. V budoucnu by mohl zpracovávat i vizuální signály nebo třeba rádiové vlny.

Pokud se hliník stane součástí redoxního systému pro ukládání energie, tak jeden kubický metr hliníku pojme úctyhodných 23,5 MWh. Takový systém by se mohl stát praktickým řešením sezónních výkyvů zdrojů obnovitelné energie. Potřebné suroviny jsou levné a dostupné, technologie jednoduchá a praktická.

V norském zkušebním středisku Andøya Test Center se odehrál významný test s prvním výstřelem projektilu Boeing Ramjet 155 na velkou vzdálenost. Jde o projektil s ramjetovým pohonem, který je určený pro standardní houfnice ráže 155 mm. Oproti tradičnímu projektilu doletí na mnohem větší vzdálenost s velkou přesností.

Oxid vanadičitý je ještě podivnější, než se zdálo. Průchod elektrického proudu si tento materiál pamatuje několik hodin, možná i několik dní. Jde o doposud neznámý jev, který zřejmě souvisí se strukturou materiálu. Mohl by se uplatnit při vývoji nových typů elektronických zařízení.

Oblak atomů rubidia, excitovaných dvěma různými laserovými paprsky do Rydbergova stavu, funguje jako přijímač rádiových vln, což lze využít k přenosu videosekvencí nebo třeba videoher, se slušnou přenosovou rychlostí 100 MB/s. Nová technologie by mohla vést k menším zařízením, odolnějším vůči interferencím.

Asi před rokem Colossal Biosciences zveřejnili plány na vzkříšení mamuta. Jedno ikonické zvíře ale rozhodně nestačí. Teď se spojili s australskou laboratoří TIGRR, kde připravují genom vakovlka. Během příštího desetiletí by chtěli předvést první mládě vakovlka, narozené téměř sto let po oficiálním vyhynutí nešťastného druhu.

Umí buňky počítat nebo využívají časová okna, v nichž se rozhodují že se stanou tukovou tkání?

Nově objevená struktura Nadir u pobřeží západoafrické Guineje by mohla být impaktním kráterem o průměru nejméně 8,5 kilometru, který tam zřejmě vyhloubilo těleso o průměru zhruba 400 metrů, na samotném konci křídy. Souvislost s kráterem v Chicxulubu se vyloženě nabízí, ale vše bude nutné ověřit vrtáním.

Extrémně porézní kovalentní organické kostry COF, strukturou blízké kovoorganickým kostrám MOF, nalezly využití v nanohoubách na grafenovém podkladu. Výsledný kompozitní materiál je výtečný ve filtrování organických barviv z vody, které patří k nebezpečným a obtížně odstranitelným znečištěním.

Společnost TEPCO obdržela povolení k zahájení výstavby potřebných objektů a instalace zařízení pro kontrolované vypouštění dekontaminované vody, která obsahuje pouze tritium, do oceánu. Potřebné práce na této v současné době nejpotřebnější etapě se tak mohou rozběhnout. Podívejme se i na další pokrok v likvidaci následků havárie ve Fukušimě.

Vědci se již delší dobu snaží recyklovat použité pneumatiky při výrobě betonu. Až doposud ale nedokázali vyrobit kvalitní beton s vysokých obsahem drcených pneumatik jako plniva. Nová metoda australského týmu zahrnuje použití stlačování betonu během jeho zrání, které vyřeší problém s mizernými vlastnostmi betonu s velkým množstvím drcených pneumatik.

Rozpohybovat molekulární nanostrojky není snadné. Čínský tým vyvinul nanodynamit, který je založený na molekulách fullerenu C60, nabitých nanočásticemi zlata. Po ozáření laserem dojde k explozi fullerenu a vystřelení zlaté „kulky“ rychlostí asi 300 m/s. V nanoměřítku je to pořádná šlupka. S takovým pohonem se už dá pracovat.

Pastva uherského stepního skotu v ptačím parku Kosteliska se vyplácí

Korejští odborníci vyvinuli nový typ samoopravného povrchu, který je založený na zesíťovaném polymeru a organickém fototermálním barvivu. Oproti předešlým materiálům tohoto typu nabízí řadu výhod. Je průhledný, opraví poškození vícekrát na stejném místě, lze s ním pracovat klasickými metodami nástřiku a k aktivaci opravného procesu stačí mnohem méně energie.

Elektrická bakterie Geobacter sulfurreducens vyrábí a vede elektřinu. Shodou okolností to dělá lépe mrtvá než živá, což ji předurčuje pro biofilmy, které získávají elektřinu při vypařování vody. Elektrické články s mrtvými geobaktery se vyloženě nabízejí pro nositelnou elektroniku. V budoucnu by se mohly stát základem vypařovací energetiky.

Inženýři MIT vyvinuli nové programovatelné analogové rezistory, které jsou základním stavebním prvkem umělých synapsí. Namísto elektronů v nich proudí protony. Rezistory využívají pevný elektrolyt z fosfosilikátového skla, který obsahuje nanopóry, jimiž mohou procházet protony, ale nikoliv elektrony.

Vrcholí léto, teplotní třicítky lákají k vodě. Jestli máte kánoe, surfové prkno nebo paddleboard a zvídavou povahu, můžete zkusit, jestli plavidlo přinutíte plout i bez pádla či plachty. A ne silou rukou, nýbrž nohou. Vědci nabízejí fyzikální vysvětlení, jak to funguje.

Experimentální platforma UniWave o výkonu 200 kW má za sebou rok zkušebního provozu v Bassově průlivu mezi Tasmánií a Austrálií. Podle vyjádření společnosti Wave Swell Energy funguje ještě lépe, než čekali. Jde o zásadní úspěch a gejzírovou elektrárnu čeká produkce ve velkém.

Polymer ze síry, řepkového oleje a dicyklopentadienu poslouží k výrobě cihel, které je možné spojit jen díky nastříkání aminového katalyzátoru, který se později odpaří. Cihly pak drží jako přilepené, jsou velmi lehké a odolné. Při jejich výrobě se spotřebuje mnohem méně energie než kvůli betonu.

Malé modulární štěpné reaktory IV. generace klepou na dveře. Souhlas americké komise NRC s designem společnosti NuScale znamená, že by v roce 2029 měla být spuštěna první elektrárna s modulárními reaktory „Carbon Free Power Project“ v Idahu. Tyto bezpečné a levné reaktory by mohly podstatně vylepšit pověst jádra a získat přízeň veřejnosti.

Těžko si představit těžší úděl než má spermie. Její vývoj trvá desítky dní, aby nabyla tak bizarního tvaru. Pohyblivost jí umožňuje extrémně dlouhou a těžkou cestu, přitom její poslání je až na konci této odyssei: oplození vajíčka. Klíčem k úspěchu je hrstka proteinů a hlavně jejich modifikací, které má spermie sbalené na cestu.

Pentagon sází na aditivní výrobu. USS Essex se právě účastní největšího námořního cvičení světa RIMPAC 2022 se 3D tiskárnou na tekutý kov od Xeroxu. 3D tiskárna si moc neoddechne a vyrábí rozmanité kovové součástky, které potřebují na lodích během plavby. Pokud tiskárna obstojí, 3D tisk se zřejmě rozšíří v námořnictvu i u jiných jednotek.

Ve slunečném Španělsku, několik kilometrů jihozápadně od Madridu je město Móstoles, na jehož okraji se nachází zvláštní experimentální solární zařízení. Bez uhlovodíkových surovin produkuje základní pohonnou látku pro letadla.

Společnost QinetiQ vyvinula dron, který komunikuje s pozemní řídící stanicí pomocí laseru. Systém FSOC (Free Space Optical Communications) zajistí, že dron bude možné ovládat i v prostředí s těžkou elektronickou obranou, která by cílila na rádiovou komunikaci mezi dronem a operátorem.

Máte pocit, že už jste viděli všechno? Nekrobotiku určitě ještě ne. Američtí konstruktéři dotáhli využití technologií přírody ještě dál, než bývá zvykem. Vyrábějí překvapivě praktické nekrobotické úchyty z mechanicky zombifikovaných pavoučích těl. Mají obstojnou výdrž a jsou biologicky rozložitelné.

Je dostat z atmosféry „nadbytečný“ oxid uhličitý? Technologie CO2Rail je pozoruhodným počinem, který by mohl prorazit. Využívá železniční infrastrukturu a přetváří jedoucí železniční vagony na energeticky soběstačné lapače oxidu uhličitého. Jeden vagon vylepšený touto technologií by měl lapit 3 tisíce tun oxidu uhličitého ročně.

Vojáci dobře vědí, že v konfliktech dnešní doby hraje zásadní roli logistika, co nejrychlejší přesun lidí, techniky a materiálu na místo určení. Není divu, že se americká armáda zajímá o nadzvukové dopravní letouny, které by zajistily rychlost doposud nevídanou. Sázejí na transportní variantu připravovaného letounu Overture.

Plazmoví termální roboti RBR mají k dispozici disky s plazmovými hořáky, které vytvářejí teplotu 27 tisíc °C. S jejich pomocí by měli razit tunely rychlostí až 1 kilometr za den. Metr tunelu zvládnou za pouhých 300 dolarů. Termální technologie by se mohly stát pozoruhodnou alternativou těžkopádných a velice nákladných razících štítů.

Australští materiáloví vědci přicházejí s revoluční technologií pro zpracování plynů. Klíčovou roli hrají mechanochemické reakce v kulovém mlýnu a absorpce do nanomateriálu z nitridu bóru. Na dohled máme velké změny v separaci, uskladňování a také v transportu plynů, například vodíku pro vodíkovou energetiku.

V severozápadní Číně vypustili hypersonickou střelu Feitan-1 s RBBC pohonem (Rocket-based combined cycle). Raketa s tímto motorem během letu prochází módem ramjetu, scramjetu a nakonec, v nejvyšší rychlosti, využívá raketový pohon. Výhodou je mnohem nižší spotřeba okysličovadla, díky čemuž raketa uveze více paliva a nákladu.

Odborníci IBM a dalších institucí vzali organickou molekulu tetrachlortetracenu a pak do ní „vrtali“ elektrickými pulzy z řádkovacího tunelového mikroskopu, který zároveň manipulaci s molekulou zobrazoval. Nový postup by se mohl uplatnit ve výzkumu chemických procesů i při tvorbě nových molekul.

Elektromagnetická zbraň HiJENKS (High-Powered Joint Electromagnetic Non-Kinetic Strike Weapon) je společným dítkem amerického letectva a námořnictva. Nabízí nesmrtící likvidaci elektroniky mikrovlnným úderem. Je to svého druhu bojová hlavice, kterou může nést střela s plochou dráhou letu nebo třeba šikovný dron.

Vývojáři umělých inteligencí v laboratoři DeepMind použili výsledky mnohaletého výzkumu chování a učení nejmenších dětí a stvořili inteligenci PLATO. Pomocí videí se učí chápat základní koncepty vnímání reality. Výzkum je teprve v počátcích, ale jestli to takhle půjde dál, tak za pár let vyrazí do školy.

Jednu z nejdůležitějších výzvědných úkolů nejen ve válečných konfliktech plní satelity. Je tedy celkem logické, že souběžně s vývojem satelitní špionáže se rozvíjí se i obrana proti ní.

Pozoruhodná „baterie“ společnosti Polar Night Energy uchovává energii v ocelové nádobě plné písku rozpáleného na několik set stupňů. Pojme přitom cca 8 MWh. Technologie je to jednoduchá a efektivní. Teplo uloží na celé měsíce s jen minimálními ztrátami. Životnost takové termální baterie je přitom až desítky let.

Nabíjitelné baterie mívají těžkosti s teplotou, ať už příliš nízkou anebo vysokou. Nová lithium-sírová baterie s vylepšeným elektrolytem obstojně funguje od mínus 40 °C do plus 50 °C. Zároveň nabízí velkou kapacitu, slušnou životnost a menší zátěž prostředí, protože síra má oproti tradičně používanému kobaltu v tomto směru výhody.

Metan je nebezpečný skleníkový plyn, ale také zajímavý zdroj. Stačí zpřetrhat vazby mezi uhlíkem a vodíkem a nacpat tam kyslík, aby vznikl metanol, z něhož je možné vyrobit spoustu užitečných věcí. To se ale snadněji řekne, než udělá. Nový katalyzátor založený na MOFu to zvládá elegantně a za přijatelných podmínek.

V elektronickém čipu nesou data elektrony, ve fotonickém čipu zase světelné vlny. Nový akustický čip pracuje s akustickými vlnami, což přináší některé výhody. Týmu amerického Harvardu se podařil průlom v technologii akustických čipů díky využití pozoruhodného materiálu niobátu lithia, který mění pružnost podle procházejícího elektrického proudu.

Zima už je dávno za námi a ruská invaze na Ukrajinu už trvá více než čtyři měsíce. Lze tak analyzovat dopady energetické krize, která nyní probíhá, a podívat se na možné scénáře budoucího vývoje.

Technologie Z-pinch je černým koněm fúzního závodu dnešní doby. Startup Zap Energy hlásí vytvoření prvního plazmatu ve svém novém fúzním reaktoru FuZE-Q, který jede na technologii Z-pinch. Jde již o 4. generací zařízení tohoto typu, které v Zap Energii postavili. Průlom ve výtěžnosti fúzní energie už je prý na dohled.

Dyslexii obvykle považujeme za neurologickou či vývojovou poruchu, která ztrpčuje život svým nositelům, především ve školních lavicích, ale i v pozdějším životě. Co když je to ale všechno jinak? Podle nového výzkumu dvojice badatelů z Cambridge by dyslexie mohla být strategií zaměřenou na explorativní myšlení, zkoumání nových věcí, která doplňuje většinové „standardní“ myšlení a přispívá k adaptacím na komplikované prostředí.

Deprimující geopolitická situace a neradostná ekonomická perspektiva asi mnohých okrádá o bezstarostné prožívání nádherné doby kolem letního slunovratu, kdy naše hvězda dosáhla nejsevernějšího bodu na obloze (21. 6.) a kolem nás běží nejdelší dny a teplé noci s překvapivě krátkou temnotou. Čas, který naši pohanští předci opředli mýty a tajemstvím. Skončila dnešní magická svatojánská noc, skýtající naději na bohatství pro toho, kdo někde v temném lese o půlnoci objeví zlatý květ kapradí, jenž odkrývá podzemní poklady. Při současné svižné inflaci by jistě nebyly k zahození.

Rostliny během růstu spolupracují se společenstvy mikrobů, s nimiž si vyměňují živiny. Syntetické polymery založené na acyl hydrazonu podporují tvorbu mikrobiálních biofilmů na kořenech rostlin a tím podporují růst rostlin, především ve fázi semenáčků. Pěstované rostliny jsou pak v lepší kondici.

Všudypřítomné plynové turbíny jsou mašiny na emise. Řešením by mohlo být zavedení turbín, které budou spalovat „zelený“ vodík. Odborníci norské Universitetet i Stavanger nedávno zprovoznili první plynovou turbínu na světě, která spaluje výhradně vodík. Jakmile podstatně klesne cena „zeleného“ vodíku, můžeme takové turbíny potkávat na každém kroku.

Estonští Milrem Robotics a norští Kongsberg Defence & Aerospace vyvíjejí robotické vozidlo Type-X, které by se mohlo stát součástí jednotek NATO nebo armád severských zemí. Type-X může operovat v různých variantách, jako podpora tradičních obrněných jednotek. Jeho provoz spojuje dálkové ovládání operátorem s pokročilou umělou inteligencí pro vozidla.

Nedávno spuštěný čínský experiment simuluje orbitální solární elektrárnu pomocí antén, které těží solární energii, přeměňují ji na mikrovlny, a ty pak posílají na vzdálenost 55 metrů do rekteny, která z mikrovln udělá elektřinu. Do praktického využívání orbitální energie je prý ještě dlouhá cesta, ale už se na tom pracuje.

V Japonsku nemají moc na výběr, pokud jde o zdroje energie. Zajímavé řešení nabízí těžba energie z oceánských proudů, jako je Kurošio u pobřeží Japonska. IHI a NEDO testují demonstrátor turbíny pro oceánské proudy Kairyu, s rotory o průměru 11 metrů a výkonem 100 kW.

O studii, která dokládá, že v úzkém jednom procentu nejcitovanějších vědeckých článků Čína předběhla USA.