Geneticky modifikovaná (GM) bavlna zlepšuje ekonomiku i ekologii. Vyplývá to ze studie, kterou provedli na australské univerzitě v Sydney.

Experiment s klonováním kožních rakovinných buněk ukázal, že tělo má schopnost zvrátit rakovinu.

Gen, který pomáhá rostlinám rozhodnout kde a kdy na stonku vyraší nový výhonek, byl odhalen. Poznatek může dát vznik krásnějším rostlinám, keřům ale také obilí, které dává méně energie na tvorbu neproduktivních částí a tím vyšší výnosy…

Vědci vyrobili prionový protein, který dokáže u myší zahájit vývoj nervového poškození, které je podobné onemocnění nemoci šílených krav (BSE).

Spoluobjevitel dvojšroubovice DNA Sir Francis Crick zemřel 29. července. Ze skupiny čtyř vědců, kteří se podíleli na jednom z největších objevů minulého století nyní žijí jen dva.

Mléko může být cítit rybinou. Mělo se zato, že na vině je krmení. Ukázalo se ale, že vůni a pachuť po zkažených rybách má na svědomí porouchaný gen dojnice. Je to gen z rodiny genů, které dělají z lidí zapáchající trpaslíky.

Spoluobjevitel struktury DNA Francis Crick podlehl ve věku 88 let.

Američtí astronomové dokazují, že datum bitvy u Marathonu 12. září 490 př.n.l. bylo určeno špatně. Skon posla, který zvěstoval athénským obyvatelům vítězství na Peršany u Marathonu, vysvětlují srpnovým vedrem.

První úspěchy slaví experimenty, při nichž byly mozkové buňky poškozené mrtvicí nahrazeny nervovými kmenovými buňkami.

BiDil je lék na onemocnění srdce, který „zabírá“ u černochů ale ne u bělochů.

Individuální genetické rozdíly jsou v rámci lidstva mnohem větší než se myslelo.

Dva miliony let staré zbytky krve a tuku na kamenném nástroji z jižní Afriky, dávají záchytný bod k odpovědím na otázky co tito hominidé jedli a jak žili.

Austrálie vyhlásila válku „šíleným mravencům“.

Potomky s genetickými sklony k agresivitě dobrá opičí máma nenechá zvlčit.

Pavouci rodu Habronattus tancují při námluvách dupák.

Skořice obsahuje látky, které jsou proti larvám komárů účinnější než repelenty.

Kvůli barvě pleti a rasové nenávisti byly pronásledovány a za nelidských podmínek vězněny a umučeny miliony nevinných lidí. Z rasově nečistých lidí se měli stát otroci a zásobárna pracovní síly. Nové poznatky genetiky vrhají nové světlo na vzezření starých Germánů.

Přesvědčení, že genialita a výjimečné kreativní schopnosti těsně souvisejí s určitým druhem šílenství nebo duševní poruchy, má kořeny v antickém Řecku. Maniakální deprese, spojená s nedostatkem spánku, má hodně společného se stavem migrujících ptáků.

Pěstování nových orgánů k náhradě těch, které byly poškozeny úrazem, nebo nemocí, se v St. Louis stává realitou.

Když máme zkažené zuby neobejde se to bez vrtaní nebo trhání. Tato dlouho uplatňovaná praxe by se ale mohla změnit protože bakterie způsobující zubní kaz by mohly mít stejný osud jako stihl pravé neštovice.

Nejmenším obratlovcem na světě je zřejmě nepatrná rybka, která žije v korálových útesech australského Velkého bariérového útesu.

Firma Suntory oznámila, že se jí podařilo vypěstovat růže, jejichž květy jsou modré.

Zní to jako špatný vtip: „Jakoby bakterie potřebovaly vědět kolik je hodin?“ Časopis Nature nyní přichází s překvapujícím odhalením – některá z jednobuněčných stvoření vnitřní hodiny opravdu mají.

Toto je první případ, kdy se genetikům podařilo zabránit projevům dědičného onemocnění mozku. Vyléčeným pacientem byla myš, ale myš s lidským defektním genem. Vyléčení jí zajistila injekce genetického materiálu, který byl vytvořen tak, aby v mozku „vypnul“ nemocné geny. Tímto pokusem si vědci připravují cestu k terapiím lidských poruch, jakými jsou Alzheimerova, nebo Huntingtonova choroba.

Statiny jsou dnes považovány za „zázračné“ látky snižující „špatný“ cholesterol. Desítky milionů lidí věří, že jim statiny napraví jejich dietetické prohřešky a zbaví je rizika infarktu myokardu a mozkové mrtvice. Nové poznatky ukazují, že všichni na pomoc statinů spoléhat nemůžeme. Rozhoduje o tom genetika.

V kanadském Montrealu testují látku, která prostřednictvím ovlivnění melanokortikálního systému v mozku dokáže regulovat samičí sexuální touhy.

Z nové studie zveřejněné ve Velké Británii vyplývá, že přiměřená konzumace alkoholu může v některých případech pomáhat.

Základní roli při vzniku dlouho trvající paměti hraje protein, který se nazývá CBP. Toto zjištění by mělo pomoci dětem u nichž se vyskytují vývojové poruchy spojené s oslabením paměti a debilitou.

Mohli by si snad havrani předávat informace i jinak, než že by sledovali směr svého letu? Mají nějakou obdobu symbolického jazyka, podobně jako včely? ...

Podle mitochondriální DNA jsou potomky prvních žen, které přišli do Asie z Afriky. Dnes žije již jen několik desítek Andamanů, kteří se ještě živí jako „primitivní“ lovci a sběrači.

Vědecké bádání obvykle nebývá příliš pěkné na pohled. Ale když se už něco povede, tak to stojí za to. Dokonalým příkladem toho jsou nanokvětinky, které se podařilo vytvořit z karbidu křemíku.

Anglicky s Oslem snadno a rychle.
1. lekce

Jedna dávka testované vakcíny vstříknutá jako sprej do nosu ochrání primáty proti infekci viru SARS.

Extrémní osvalení hocha z Německa má na svědomí mutace, která stojí v pozadí vysoké zmasilosti některých plemen skotu.

Chtělo by se vám prospat půl roku? Nebyli byste mezi primáty první. Madagaskarská poloopice maki tlustoocasý vás už s tímhle bohulibým nápadem předběhl.

Ten, kdo několikrát denně neodpustí pohled dna dno svého kafáče a chce se přitom vyhnout konzumaci kofeinu, má šanci. V Brazílii byly objeveny keře, které rodí kávové boby bez kofeinu.

…odpověď zkoušejícího rozzuřila, že studenta vyhodil.

Japonští vědci vyvinuli překvapivě jednoduchou metodu přenosu genů do dědičné informace savců.

Vědci z Národního židovského centra pro zdraví a výzkum v Denveru (stát Colorado), objevili protein, který zastavuje růst cév. Tento protein se u většiny nádorů, které se šíří metastázemi, nevyskytuje, nebo je přítomen jen v nepatrném množství. Jeho brzké použití v klinice se očekává.

Maličké kousky ribonukleové kyseliny (RNA) slouží v buňkách rostlin a živočichů jako významné regulátory genů. Tým amerických vědců ukázal, co všechno má tato mikroRNA na starosti při tvorbě květů.

Titulek neohlašuje virovou epidemii v uhelných skladech ale nový způsob léčby závislosti na kokainu.

Nový výzkum ukázal, že terapie GM virem, který je obohacen o gen pro určitý protein, dělá z promiskuitních samců věrné partnery.

Zatím máme 46 chromosomů. Kanadská biotechnologická společnost Chromos ale ukázala, že metoda genové terapie, spočívající ve vnášení celých umělých chromosomů, je schůdná. Geneticky vedené nemoci bude možno léčit novým chromosomem přidaným do lidských buněk.

Dlouhá desetiletí věděli vědci, že snížený kalorický příjem prodlužuje život. Teď vědí, proč tomu tak je. V pozadí stojí molekuly sirtuinů.

Předci domácích oslů mají africké kořeny.

Od nepaměti se lidstvo snaží získat elixír mládí, svatý grál či jiný prostředek k získání nesmrtelnosti. Vědci z Cornellovy univerzity došli v tomto hledání nejdál.

Steroidní hormony činí muži méně citlivými k bolesti.

Chobotnice má osm zcela rovnocenných končetin, ale jednu z nich má přeci jen nejraději.

Všechny agentury s napětím čekají co zjistí riskantní manévr.

Kmenové buňky z mutovaných lidských embryí připravili vědci z Reproductive Genetics Institute z Chicaga. Informovali o tom na právě probíhajícím zasedání odborníků v Bostonu. Tyto linie buněk vrhnou nové světlo na geneticky vedené choroby a bude je možno využít k testování nových způsobů léčby.