To, co právě teď vnímáte, není skutečnost. Je to jen nejpravděpodobnější, mozkem generovaná simulace, jejímž jediným úkolem je udržet vás naživu. Moderní neurověda systematicky demontuje naše nejzákladnější jistoty a odhaluje, že naše prožívání světa je v podstatě jen kontrolovaná halucinace. A vaše „já“? To je ta největší iluze ze všech.

Až vás zase někdy budou bolet zuby, můžete se utěšovat tím, že v ústech vlastně nemáme mechanické drtiče potravy. Díky mimořádnému evolučnímu podrazu zuby nejspíš jsou bývalé smyslové orgány dávných rybovitých potvor, z nichž jsme se vyvinuli. Jejich pravěká smyslová funkce se redukovala na jedinou věc – přehnaně zesilují nepříjemné vjemy v ústné dutině. Zuby bolí omylem. Aby je čert vzal!

Katastrofy jsou vzácné. Čím větší, tím vzácnější. Nicméně, pokud by opravdu došlo k nějaké globální katastrofě, jako by byla intenzivní solární bouře, extrémní pandemie nebo třeba jaderná patálie, nejspíš by se do značné míry rozpadl obchod. Nedostatek kritických zdrojů, jako je například palivo, by vedl k narušení produkce a zpracování potravin a tím pádem ke hrozbě hladomoru, především pokud jde o města, v nichž je velkém množství lidí závislých na dovozu potravin.

Mohou stroje myslet nebo cítit jako my? Nová studie zkoumá, jak psychologie proniká do světa velkých jazykových modelů a zda je to jen sofistikovaná hra na city, nebo skutečný krok k umělé inteligenci s lidskou tváří.

Hvězdné války nejsou jen pohádkou z předaleké galaxie, ale i překvapivě vážným předmětem vědeckého bádání. Od ekonomiky Hvězdy smrti po diagnózu Anakina Skywalkera, věda nachází v Síle nečekanou inspiraci i laboratorní materiál.

Před pěti lety zemřel Ladislav Hejdánek (1927–2020), filosof, disident a myslitel, jehož dílo přesahuje hranice tradiční filozofie. Jeho myšlenky, zaměřené na živou pravdu a kritiku zpředmětňování skutečnosti, zůstávají inspirativní i v 21. století.

Znáte to. Projíždíte zprávy na mobilu, lajkujete fotky koťátek a najednou na vás vyskočí reklama na něco, o čem jste si před chvílí jen povídali s kolegou.

V roce 2015 vylovili rybářskou sítí z mořského dna poblíž Peskadorských ostrovů čelist z lidské linie, ze které se nepodařilo vytáhnout DNA. Paleoprotemika ukázala na muže denisovana, který žil asi před 10 až 190 tisíci let. Je to důvod k oslavě, protože jde o nejlepší fosilii denisovana, jakou máme k dispozici.

Lidské jazyky zřejmě mají společný původ. Vznikly jednou a nové lidské populace, které se během historie odštěpovaly a šířily se po Zemi, si už jazyk nesly sebou, Podle genetických studií se první známá samostatná skupina lidí, jihoafričtí Khoisanové, oddělila před 135 tisíci let. To je také nejvzdálenější doba, o které můžeme tím pádem říct, že lidé už mluvili jazykem.

Po modulu Blue Ghost firmy Firefly Aerospace přistál úspěšně na povrchu Měsíce i modul Athena firmy Intuitive Machines. Zatímco Blue Ghost přistál v Moři krizí, Athena usedla v blízkosti jižního pólu. Ani tisková konference nevyjasnila stav modulu po přistání. Jedním z jejich hlavních úkolů je hledání vody v temných kráterech právě na jižním pólu.

Pocházíme z Afriky a tam jsou všichni jako uhel. Kdy a jak vlastně Evropané přišli ke světlé kůži, vlasům a očím? Výzkum 348 dávných genomů z Eurasie, pokrývajících posledních 45 tisíc let, přesvědčivě ukazuje, že světlí lidé v Evropě převládli až velmi nedávno. Ještě v neolitu v Evropě dominovala tmavá kůže, vlasy i oči.

Podmořský experiment KM3NeT detekoval vesmírné neutrino s extrémní energií, která je tou nejvyšší zatím zaznamenanou. Nese informaci o těch nejenergičtějších procesech v našem vesmíru. Podívejme, co z této detekce můžeme zjistit.

Snímkování dronem, který pořídil téměř 11 tisíc snímků, odkrylo ohromující rozsah pevnosti Dmanisi Gora na jihu Gruzie, která vyrostla zhruba před 3 tisíci let. Ukázalo se, že je to megapevnost, oproti původním odhadům asi 40krát větší. Podobné pevnosti se v této části světa a v dané době budovaly s oblibou, ale s Dmanisi Gora se mohou jen těžko srovnávat.

Článek 160 let od úmrtí geologa a paleontologa Ludwiga Hoheneggera (OSEL, 7. 2. 2024) zmínil občanskou iniciativu usilující o zřízení pamětní desky Ludwigu Hoheneggerovi. To se díky historické společnosti HEREDITAS z. s. podařilo. Odhalení pamětní desky a bronzové busty takřka zapomenutého přírodovědce a všestranně zaměřené osobnosti se konalo 28. 11. 2024 v nádražní hale v Českém Těšíně.

Francouzští Soframe vytvořili šikovný a vysoce mobilní laserový systém obrany proti mikro a mini dronům. Na 3 kilometry je oslepí a na 1 kilometr fyzicky zlikviduje za širokého rozmezí podmínek. Může se pohybovat v náročném terénu a chránit frontové jednotky nebo důležité cíle v zázemí.

V posledních týdnech se v médiích objevily zprávy o potenciálních jaderných záměrech Ukrajiny [1,2,3]. Ukrajina byla zavázána zbavit se všech Sovětských jaderných hlavic výměnou za územní integritu v rámci Budapešťského memoranda, to však zjevně dnes již neplatí. Krom Budapešťského memoranda je Ukrajina i signatářem smlouvy o nešíření jaderných zbraní [4]. Na druhou stranu signatářem této smlouvy byla i Severní Korea a ta jaderné zbraně dnes vlastní [5].

Široce propagovaná studie organizace Fakta o klimatu předkládá závěry a doporučení, jejichž přijetí by představovalo pro Českou republiku značné bezpečnostní riziko. Nedávno jsem popsal chybné předpoklady, o které se studie opírá. Nyní spolek Realistická energetika a ekologie prezentuje shrnutí základních bodů popisujících bezpečnostní rizika přijetí doporučení této studie.

V současné době se stále více začínají projevovat neblahé dopady energetické koncepce prosazované v Evropské unii. Ukazuje se, že samotné obnovitelné zdroje přechod k nízkým emisím zajistit nedokážou a je potřeba stabilní nízkoemisní zdroj v podobě jaderné energetiky. Ještě stále se však objevují studie organizace Fakta o klimatu, že uhelné zdroje můžeme hned zavřít a jaderné zdroje vlastně také nepotřebujeme, vše zajistí levná elektřina z fotovoltaiky a větrníků. Podívejme se na fakta, která ukazují, že jde spíše o Iluze o klimatu

Naši předci nabrali od jiných pravěkých druhů lidí řadu cenných genů, díky nimž přežili dobu ledovou, a nakonec ovládli všechny kontinenty. Kde k tomuto křížení docházelo? Vědci jsou na stopě.

Psi s mutací Shank3 nejsou schopní "naladit se na stejnou vlnu" s lidmi při sociální interakci, což jinak psi dovedou a je to základem jejich výjimečného vztahu s naším druhem. Proto mohou být modelem autismu při výzkumu. Pokud ale tihle psi jednorázově dostanou LSD, jejich sociálních interakce to dramaticky vylepší. Jsme na prahu psychedelické léčby autismu?

Nová genetická studie vyvrací mýtus omílaný ekologickými aktivisty a zároveň dokazuje, že obyvatelé Velikonočního ostrova měli přímé kontakty s jihoamerickými indiány.

Lidé si dokážou najít místo k sexu na těch nejnepravděpodobnějších místech. Kosmické lodi sloužící k vesmírné turistice nebudou výjimkou. Před početím v kosmu ale vědci varují.

Když hraje elektronickou hru shluk lidských neuronů, není to zase tak šokující. Když je to ale jenom kus hydrogelu z elektroaktivních polymerů, v němž není ani špetka biologie? Hydrogelový mozek nejen obstojně hraje Pong, ale díky emergentní paměti se ve hře rychle zlepšuje. Co asi obživne příště?

Naši předci měli pletky s neandertálci a mělo to následky. Evropské a asijské populace mají v genomu asi 2 procenta neandertálské DNA, včetně úseků, které ovlivňují expresi genů v mozkových buňkách. Některé úseky souvisejí se zvýšeným rizikem autismu, a také epilepsie, která bývá s autismem těsně spjtatá.

Studie 30 tisíc let historie lidských populací na 16 místech planety odhalila, že když jsou lidé více zkoušeni osudem, jsou pak jejich populace více odolné proti katastrofám, a když už jsou zasaženy neštěstím, snadněji se z toho dostanou. Co nás nezabije, to nás posílí, i když pro konkrétní lidi postižené neštěstím je to jen malá útěcha.

Ikonický filosof klasického novověku se narodil právě před 300 lety. Tady to bude hlavně o jeho geniálních nápadech v astrofyzice a specificky břitkém humoru. Pak něco málo o jeho kritice lidských poznávacích schopností. A jen letmo o nové metafyzice a morálce, neboť to jsou věci všude omílané a ne vždy přitažlivé.

…aneb Jak vypadal ekosystém nově popsaného tyranosaura

Jméno dostala podle písně od Beatles, kterou večer hráli v táboře v den kdy jí v údolí Awash našli. Přesto, že by jí dnes táhlo na 3,2 milionů let, podařilo se zjistit nejen kde a jak chodila, ale i jak vypadala. Je ale tato samice raného australopitéka skutečně matkou nás všech, jak se traduje?

Evropa konečně upouští od podpory občasných zdrojů energie a přiklání se k tradici a stabilitě.

Název článku je kratší, než bývá obvyklé, ale je o to výmluvnější. Ve světle pokroku vývojové biologie se řada odborníků zamýšlí nad definicí embrya. A není to suchopárná debata akademiků – výsledek má dalekosáhlé dopady pro reprodukční medicínu a lékařskou etiku.

Jeskyni Pirunkirkko ve skalách na březích finského jezera Pielinen vyhledávali odedávna šamani a léčitelé. Věřili, že se jim tam otevírají jiné světy a že tam mohou navázat kontakt s nadpřirozenými silami. Nový výzkum finských vědců zjistil v jeskyni unikátní akustickou rezonancí.

Pro další postup likvidace následků havárie v elektrárně Fukušima I je klíčové schválení a zahájení vypouštění tritiové vody do oceánu. Pomůže to vyprázdnit a likvidovat nádrže s odpadní vodou. To uvolní prostor pro zázemí k zahájení likvidace zničených reaktorů. Postupně se zpřesňují znalosti o situaci uvnitř jejich kontejnmentů. To umožňuje upřesnit průběh prvních hodin a dní havárie a vypracovat postup likvidace zničených aktivních zón reaktorů.

V tomto roce tomu bude 160 let od úmrtí Ludwiga Hoheneggera, který zemřel 25. 8. 1864 v Těšíně. Tehdy byl Těšín městem v rakouském Slezsku. Dnes hraniční řeka Olše rozděluje starý Těšín na Český Těšín a Cieszyn v Polsku. Hohenegger se narodil uprostřed napoleonských válek a byl aktivním účastníkem změn spojených s rozvojem průmyslu. Pokud se dnes o něm hovoří, většinou jako o úspěšném řediteli železáren a zapomíná se, že byl také významným vědcem.

Webbův teleskop znamená zásadní zlom v objevování stále ranějších galaxií, galaktických černých děr, kulových hvězdokup i hvězd. Stále se vylepšují rekordy v dosažené vzdálenosti. Lze tak studovat vývoj našeho vesmíru v jeho nejranějších stádiích tvorby hvězd. Podívejme se na přehled nejzajímavějších objevů v minulém roce.

V americké Dakotě se ve velkém buduje nová neutrinová laboratoř ukrytá v starém zlatém dole. Po dokončení bude impozantní, přesto nebude ani největší, ani nejhlubší. Tu nedávno, po rozšíření a rekonstrukci otevřeli v Číně.

…aneb Představuje se Tyrannosaurus mcraeensis

…aneb Krátce k jedné významné myšlence

Ať už jsme zastánci názoru, že je třeba auta se spalovacími motory nahradit těmi na baterky, nebo snížit stavy metan pšoukajícího skotu či omezit jinou lidskou činnost k záchraně planety před oteplením, nebude na škodu se seznámit s tím, co nyní za nedávný spouštěč změny klimatu v Evropě označili britští geologové.

Analýza genomů 3 154 moderních lidí odkryla brutální hrdlo lahve, kterým prošli naši předci z okruhu Homo erectus před zhruba 930 000 až 813 000 lety. Výpočty říkají, že v tomto období, které trvalo asi 117 tisíc let, žilo vždy méně než asi 1 280 jedinců schopných rozmnožování. Pokud to tak opravdu bylo, nacházeli jsme se mučivě dlouhou dobu na pokraji vyhynutí.

Konečně přestala neobvykle dlouhá tropická série veder. Dokonce došlo k výkyvu globální stratosférické teploty vzhůru asi o 0,15 až 0,2 stupňů Celsia což se nejspíš bude přisuzovat vlivu oxidu uhličitého a následkům globálního oteplení.

Vodíková energetika potřebuje efektivní technologie pro uskladňování a transport vodíku. Zajímavou možností je využití perovskitového materiálu, který za pokojové teploty a tlaku pojme spoustu vodíku v podobě amoniaku. Je to levné, technologicky jednoduché a hlavně bezpečné.

Když se octomilky ocitnou v blízkosti mrtvolek svého druhu, dramaticky to zasáhne jejich nervový systém. Jak nedávno zjistili molekulární fyziologové, taková událost spustí „algoritmus,“ který skrz stimulaci určitých neuronů v mozku octomilek zřetelně zrychlí jejich stárnutí. Jako by zešedivěly hrůzou...

Výzkum šimpanzů a bonobů naznačuje, že možná přehlížíme jejich trvalá homosexuální partnerství. Právě z nich se přitom podle amerického primatologa Aarona Sandela mohly vyvinout heterosexuální romantické vztahy, jimiž se dnes tak pyšníme. Evoluční historie má smysl pro ironii.

Jan Špaček je molekulární biolog a organický chemik českého původu, který se v současné době věnuje hned dvěma iniciativám pátrajícím po životě mimo naši planetu. Jednou z nich je ALFA Mars, soukromá organizace vyvíjející přístroj pro detekci života na Marsu, druhou Morning Star Mission, která by měla v roce 2025 vstoupit do atmosféry Venuše a pátrat tam po organických molekulách, jejichž přítomnost Jan Špaček navrhl. Komplexní organická chemie by mohla být zajímavá z pohledu astrobiologů.

Jihokorejští odborníci vytvořili inteligenci DarkBERT, kterou krmili dokumenty a daty z Dark webu. Údajně se nechtějí stát pány internetového podsvětí, ale naopak pomáhají bojovníkům proti temné straně proniknout do zamlžené komunikace zločinců. DarkBERT dokáže detekovat náznaky kriminálních aktivit, na které se pak zaměří lidští lovci zločinců.

Astronomové rafinovaně využili data projektu Breakthrough Listen, která pokrývají nejen cílové hvězdy projektu v Mléčné dráze, ale i galaxie v pozadí. Tímto způsobem vlastně proskenovali stovky bilionů hvězdných systémů a pátrali v nich po tak pokročilých civilizacích, že by se mohly prozradit intenzivním rádiovým signálem z okolních galaxií. Doposud nejrozsáhlejší pátrání ve stylu SETI dopadlo úplně stejně, jako všechny předchozí.

Možná eskalace konfliktu na ukrajinském bojišti, ale i riziko zažehnutí dalších válečných konfrontací (nejen) mezi státy s jadernou výzbrojí motivovala mnohé významné vědce připojit své jméno k veřejné petici, která vyzývá vlády k závazku, že jejich země žádnou jadernou zbraň nepoužije jako první.

…aneb Představuje se exemplář NMMNH P-1013-1

Švédsko – mexický čtyřlístek vědců vytvořil pomocí speciální optické soustavy, laseru a kapek vody zajímavý optický model pro výzkum kvantového chování atomů.

Arizonský startup Rosotics přichází s revolučním metodou 3D tisku z kovu, která je efektivnější a levnější variantou tradičního laserového 3D tisku kovů. Systém Mantis využívá tisk rychlou indukcí a zvládne prakticky všechny typy kovů, co jsou komerčně dostupné v podobě drátů. 3 tiskové hlavy zpracují asi 50 kg drátů za hodinu.