Před 150 lety byla objevena první fosílie našeho nejbližšího vyhynulého příbuzného. Bylo to v údolí Neander blízko Dusseldorfu. Vědci z Lipska nyní ohlásili, že do dvou let hodlají genom Neandrtálce přečíst.

Australští a indonéští vědci předložili další důkaz ve prospěch teorie, podle které byli „hobiti“ z ostrova Flores samostatným druhem člověka. Tentokrát se neargumentuje kostmi, ale kamením – tedy kamennými nástroji a způsobem jejich výroby.

S neandrtálci ne, s lidmi Homo erectus možná ano. S předky šimpanzů skoro jistě. Tak lze shrnout výsledky výzkumů, které se v poslední době zabývaly možností křížení člověka s jinými druhy.

Objev lidských koster na indonéském ostrově Flores se stal vědeckou senzací. Patřily minilidem z doby před 18 000 lety. Psalo se o nich jako o novém lidském druhu. Dostali i své latinské jméno Homo floresiensis. Vědci nyní podali další důkazy proti alternativní teorii odpůrců, že by mohlo jít jen o nemocnou ženu trpící mikrocefalií.

Objev lidské kostry na indonéském ostrově Flores se stal vědeckou senzací. Mělo jít o minilidi z doby před 18 000 lety. Psalo se o nich jako o novém lidském druhu. Dostali i své latinské jméno Homo floresiensis. Vědci nyní tuto myšlenku opouštějí, mohlo totiž jít jen o nemocnou ženu trpící mikrocefalií.

Po zlomcích mitochondriální DNA se podařilo týmu Svanteho Pääba izolovat také jadernou DNA z ostatků neandrtálského člověka. Její analýzy svědčí o tom, že jsme s neandrtálci neměli mnoho společného.

S BiDilem to nevypadá dobře, čínská sňatkománie možná zdraží zlato...

Nemáte rádi posezení v zubařském křesle? Tak to buďte rádi, že jste nežili před 9 000 lety na území dnešního Pákistánu. Zažili byste vrtání zubů na úrovni doby kamenné.

Velikost mozku hraje důležitou roli pro IQ. Aspoň v určitém věku a v určité oblasti mozku.

Spor o pravost hrobu Kryštofa Kolumba rozřešily genetické testy. Teď pátrají genetici po rodišti slavného mořeplavce.

Genetické testy slavného „ledového muže“, jehož tělo bylo objeveno v alpském ledovci v roce 1991, naznačují, že snad byl postižen neplodností.

Nejstarším Homo Sapiens je opět Omo I. Je totiž ještě starší než se myslelo.

Analýza desítek pohřebišť přímo dokládá, že zemědělství způsobilo na mnoha místech po světě dramatické zvýšení porodnosti.

Pilování zubů je ve světě celkem rozšířený zvyk. Evropě jako kdyby se vyhýbal. Nejnovější nálezy ale dokazují, že Vikingové pilování zubů praktikovali.

Ještě nedávno se vědci stavěli do fronty, aby mohli navštívit laboratoř profesora Woo-suk Hwanga z Národní university v jihokorejském Soulu a bádat s ním v oblasti terapeutického klonování. Poštěstilo se to jen někomu. Dnes je situace přesně opačná. Lidé z Hwangovy laboratoře rozesílají maily do celého světa s jediným dotazem: „Neměli byste pro mě volného fleka?“. Včera jsme je vynášeli do nebes, dnes by od nich pes kůrku nevzal. Přesto nesmí tenhle karambol vážněji zbrzdit rozvoj nadějného biomedicínckého oboru.

Okolo osídlování Ameriky původním obyvatelstvem je poslední dobou velký rozruch. Objevují se indicie a důkazy, které mění nebo zcela vyvrací to, co se považovalo za téměř uzavřené.

Znepokojivou zprávu přináší vědecký časopis Human Reproduction. Výzkum několika španělských šťouralů naznačuje, že některé metody asistované reprodukce mohou vyústit v nechtěný přenos mikrobiální DNA do dědičné informace vznikajícího zárodku.

Kamenné nástroje nalezené ve východní Anglii svědčí o tom, že lidé tam žili již před 700 000 lety. Lidé se do severních oblastí Evropy dostali o 200 000 let dříve než jsme se domnívali.

Co si myslet o šlápotách člověka na americkém kontinentě z doby před 1,3 milióny let?

Kromě hledání stop vody, analýzy hornin a sledování počasí se rovery na Marsu věnují též pozorování meteorů. Planeta nedávno procházela proudem částic z Halleyovy komety, které zde na Zemi můžeme pozorovat jako n-Aquaridy a Orionidy. Na Marsu ale zdánlivě vylétávají ze souhvězdí Blíženců.

Překvapením skončila prověrka údajně nejstarších lidských šlápot na americkém kontinentu. Vědcům se zdálo přehnané stáří 40 tisíc let. Teď určili jejich stáří na 1,3 milionu roků.

Dohadování o tom, jaký je genetický původ moderních Evropanů, podle všeho hned tak neskončí. Vědeckými rubrikami českých médií proběhla zpráva, podle které byla provedena analýza mitochondriální DNA prvních zemědělců a porovnána s mtDNA současných evropských populací. A výsledek? Pouze minimální shoda.

V Indonésii na ostrově Flores byly objeveny další ostatky Hobitů.

Rozdílné pohyby očí Evropanů a Asiatů při pohledu na stejné fotografie prozrazují, že západní a východní kultury úplně odlišně vnímají svět kolem sebe.

U města Tbilisi byla nalezena lebka Homo erectus stará 1,8 miliónu let!

Americký antropolog soudí, že podle zeštíhlení kůstek prstů, k tomu došlo před 30-40 tisíci lety.

Tendence prosazovat se, být asertivní nebo dominantní patří k vlastnostem, které zásadně ovlivňují, zda daný jedinec vynikne ve svém oboru či ve své komunitě. Ponechme v tuto chvíli stranou, jak je asertivita důležitá k prosazení se v jednotlivých oborech lidské činnosti. Důležitější pro nás je, že tato vlastnost je znatelně výraznější u mužů a je často odměněna přízní druhého pohlaví. Jinými slovy větší sexuální aura se dá očekávat u Václava, který se právě probojoval do čela místních dobrovolných hasičů ve srovnání s jeho vrstevníkem Karlem, který tráví většinu času lepením modelů letadel.

Při výběru partnera se nám v mozku perou dva protichůdné přístupy. Soupeří spolu pachy s atraktivností tváře.

Planeta u trojhvězdy, objev fosílií z ediakarské doby, život v mezihvězdném prostoru, v ČR možná vyroste nové špičkové medicínské zařízení, námět na investici... Následuje pravidelný přehled odkazů.

Nedávná studie ukazuje, že dětské rysy jsou pro politika těžkým handicapem.

Sledování sexuálních praktik provozovaných ženami účinkuje na muže jinak, než když koukají na porno ženy s několika muži.

Stanislav Mihulka zde na Oslu před časem citoval studii Andrewa Harrella, z níž vyplývalo, že rodiče věnují (alespoň v supermarketech) méně pozornosti ošklivým dětem. Co s touto informací a jaké další (testovatelné) hypotézy z ní vyvodit?

Ve věci našeho původu se v uplynulém týdnu objevily dvě novinky. Jedna se týká přehodnocení stáří nálezů kosterních pozůstatků z jeskyně na Moravě a sahá do doby před 31 tisíce lety. Druhá zpráva pak vrhá nové světlo na náš původ z doby před 30 miliony let.

Provokativní studie v oblasti atraktivity dětí a nakupování v supermarketech. Nakupujete rádi v supermarketech? Všimli jste si někdy, že se rodiče při nákupech věnují dětem podle toho, jak jsou hezké?

Lechtivá historka doby kamenné.

Studenti Utpala Banerjee, namísto biflování molekulární biologie, spojili výuku s výzkumem. Během svého projektu pracovali s GMO, prohledali genom octomilky a identifikovali celkem 501 genů…

Vědci určili aminokyselinovou strukturu kostní bílkoviny neandrtálců starou 75 000 roků.

Mají mlaskavé hlásky ze severní Austrálie něco společného s mlaskvými hlásky z jižní Afriky?
Podobal se jazyk lidstva, kterým se mluvilo před 60 000 lety, dnešním sanským jazykům?

Americko-etiopský tým nalezl ve vrstvách starých 3,8 až 4 miliony roků ostatky tvora, jehož kostra jasně dokládá, že chodil po dvou.

Homo floresiensis nebyl pygmej ani člověk s chorobně zmenšenou lebkou.

Robert Sussman přichází s další kontroverzní teorií o počátcích lidstva.

Populace našich dávných předků se smrskly před miliony let natolik, že jim nezbylo nic jiného, než páření mezi blízce příbuznými jedinci. Doplácíme na to dodnes.

Soudí se, že Hobbité, nazývaní též jako skřítci z Liang Bua, byli hominidé, kteří na ostrov Flores v Indonésii přišli z ostrova Jáva před 850 000 lety a že zde koexistovali s člověkem homo sapiens. O nalezené pozůstatky se vedou spory a nové poznatky poodhalují jak a čím se tito tvorové živili.

Španělští vědci objevili ostatky tvora, který žil před 13 miliony roků a mohl být předkem lidí a lidoopů. Byl konečně nalezen "chybějící článek"?

Zatímco jedni tvrdí - "je to nový druh Homo floresiensis", druzí, sešikovaní okolo Jacoba prohlašují – "je to jenom poddruh druhu Homo sapiens"!

V Indonésii vědci objevili kostru tvora, který chodil po dvou, byl vysoký jeden metr a jeho hlava byla jako větší grapefruit. S mozkem menším než mají šimpanzi vyráběl nástroje a lovil slony.

Kojící ženy a kojenci produkují substanci, která zvyšuje sexuální touhu u ostatních žen.

Studie DNA, provedená na vších naznačuje, že moderní člověk udržoval přímý styk s jiným, nyní již vymřelým lidským druhem.

Pravěcí lidé žili v severní Číně před 1,66 miliony let. Pozůstatky jejich koster se zde sice nenašly, nicméně nálezy kamenných nástrojů a důkazy jejich používání svědčí o tom, že hominidé osídlili výše položené části Asie o 340 tisíc let dříve, než se dosud soudilo.

Zhruba před 3 500 roky žil společný předek všech současných obyvatel Země.