„Pás děr“ představuje možná ještě větší záhadu než slavné geoglyfy z Nazcy. Postavili záhadný peruánský systém jam mimozemšťané, Inkové nebo jejich předchůdci?

Teď nepůjde o lékařský význam tohoto slova, nýbrž o filosofický. Podle Platóna je poznávání vlastně rozpomínání (anamnésis), totiž na ideje, a to díky smyslovému vnímání. Prý se rozpomínáme na ideje, mezi nimiž duše žila před sestupem do těla. Vyžaduje „aha efekt“ reinkarnační nauku?

Pohřeb krétského aristokrata byl docela komplikovaný. Sarkofág z Agia Triady jej nejspíš zobrazuje velice realisticky. Je to unikátní památka jak výtvarná, tak pro poznání minojského náboženství. S dovětkem o rituálech a hře.

Dovezený obsidián, „idoly“ kykladského typu přivážené na Krétu z Kyklad i dělané přímo na Krétě, podobně i kamenné nádobíčko a rozličná keramika, včetně tajemných „kykladských pánviček“. To vše z rané doby bronzové, vystavované v muzeích na severní Krétě. Příklad kulturních vlivů.

Tohle podobenství je založené na tzv. světelné (zrakové) metafoře, tedy na jazykové analogii poznání a vidění. O poznání často mluvíme výrazy, které jinak používáme pro vidění: „nahlédnout, je to jasné…“ Platón však jde dál a na této metafoře staví koncept idejí.

Jen několik týdnů před skutečnými Nobelovými cenami se konal 35. ročník výročních cen. Akci pořádá humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research. Zde je 10 vítězných počinů, které byly vyhlášeny na ceremoniálu v Bostonské univerzitě.

Prý jsme podobní vězňům přikovaným v jeskyni, kteří mohou vidět jenom stíny předmětů ve světle ohně, jenž plane za zdí za jejich zády. Občas je někdo vyvlečen ven na sluneční světlo a nestačí se divit. Když se vrátí, aby o tom řekl ostatním, tak neuspěje. Podobenství je to dost sugestivní, také výrazně ovlivnilo evropskou kulturu. Nabádá ke skepsi a rozhledu, nebo k hledání zásvětí?

Napřed hieroglyfy, brzy na to lineární písmo A, obojí ve skoro neznámém minojském jazyce. Pak už lineární písmo B a nakonec alfabeta, obojí řecky. Potud schéma, ale je to složitější. Písem bylo víc, a minojský jazyk nečekaně dožil i alfabety.

Unikátní předmět z minojské Kréty, starý přibližně 37 století. Tajemné znaky uspořádané do spirál fascinují. Nejspíš je to pravé. Dál nevíme a můžeme jen mapovat dobové a místní souvislosti.

Římská říše po sobě zanechala spoustu latinských nápisů. Jejich analýza a interpretace bývá velmi pracná, duševně i fyzicky. Pomoc teď nabízí inteligence Aeneas z laboratoří Google AI, která odhadne místo původu latinského nápisu, desetiletí jeho vzniku a dokonce i to, jaké pasáže v něm zřejmě scházejí.

…aneb Jedna z úžasných historek archeologie

Památky neobydleného kykladského ostrova, malého, ale docela slavného. Díla z rané doby bronzové a pak hlavně z řecké antiky. A nakonec zbytky Apollónova chrámu na místě samém.

Nevinná záměna wolves (vlci) za elves (skřítci) na dlouhé desítky let mátla literární vědce, kteří ztráceli mládí a víru ve snaze pochopit, proč by středověký básník Chaucer v pasáži o milostných intrikách odkazoval na legendu o monstrech a obrech. Opět se potvrdilo, že pero je mocnější meče.

Antické a hlavně podstatně starší památky menšího kykladského ostrova v kontextu pátrání po místech jejich původu, i když bylo (alespoň pro mě) z valné části marné. Příklad problémů topografie i vývoje kultur v průběhu řady tisíciletí.

Po smrti úspěšné egyptské královny Hatšepsut ničili její sochy. Podle nového výzkumu nebyla přinejmenším část z nich zničena ve snaze vymazat její památku, ale spíše rituálně deaktivována. Egypťané považovali sochy vladařů za mocné, možná i živoucí entity, s nimiž se bylo nutné rituálně vvypořádat.

„Nikde se totiž charakter hudby nemění beze změn nejdůležitějších politických zákonů obce.“ Dámonova zvláštní úvaha teď bude spíše záminkou k dalším. Co teprve změna kulturních drog a změny v definici pohlaví! Půjde o pokusný „krok stranou“, abychom získali nadhled nad lecčím, co nás občas pálí příliš, takže snadno sdílíme neuvážené „názory“. Dá se od filosofie čekat pomoc?

Autoři Medieval Murder Maps si posvítili na pozoruhodnou vraždu Johna Fordeho ze dne 3. května 1337. Je to příběh o vydírání, sexu a pomstě, který vyvěrá z osudového napětí mezi církví a anglickými elitami a vrcholí gangsterskou vraždou padlého kněze středověkými zabijáky.

Jsou to ziskuchtiví nepřátelé filosofie a poctivých lidí? Nebo svobodní myslitelé, nesvázaní tradicí a marnými metafyzickými spekulacemi? Přinesli nám lidská práva a humanitní vědy, nebo podvodnou rétoriku a zmatek? Možná stačí nesednout na lep Platónovi a Aristotelovi, že si musíme vybrat pouze mezi sofisty a zásvětní metafyzikou.

Filip III. Španělský v roce 1609 spustil etnickou čistku morisků, potomků muslimů na Pyrenejském poloostrově, kteří byli po pádu Granady přinuceni přestoupit ke křesťanství. Zatímco vojenský pád muslimů se na genech lidí pohřbených ve Španělsku téměř neprojevil, etnická čistka téměř vymazala DNA severoafrického původu v tehdejším Španělsku.

Polsko, země nejen bohaté historie, ale i překvapivě tepající současnosti, je domovem neuvěřitelně živé a provokativní performance artové scény, která se nebojí rýpat do společenských tabu. Tento článek vás vezme na jízdu od legendárních avantgardistů po současné buřiče, odhalujíc, proč je toto umění akce v Polsku tak bytostně spjato s jeho duší i dneškem.

Třetí díl seriálu o solární energetice reaguje na živou diskusi čtenářů k předchozím textům. Autoři se zaměřují na praktické aspekty inteligentního řízení FVE, náklady na údržbu, životnost komponent a roli dotací. Článek rovněž otevírá téma budoucnosti fotovoltaiky, zejména v kontextu povinných instalací dle směrnice EPBD a estetického potenciálu stavebně integrované fotovoltaiky (BIPV), která slibuje elegantnější a efektivnější začlenění solárních technologií do našich domovů.

Navazující článek na téma ekonomiky střešních fotovoltaických elektráren se tentokrát zaměřuje na klíčovou roli inteligentního řízení. Z pohledu softwarového architekta z praxe zkoumá, jak optimalizace vlastní spotřeby pomocí prediktivních algoritmů a dynamického řízení spotřebičů ovlivňuje nejen návratnost investice, ale i celkový uživatelský komfort.

Ponořte se s námi do fascinujícího, a přece tak nepolapitelného světa performance art. Tímto článkem proplujeme od jeho esence, kde tělo a čas tančí na hraně pomíjivosti, přes tepající středoevropskou scénu plnou břitké kritiky i něžné poezie, až k paradoxům trhu s uměním, který se snaží spoutat neuchopitelné. Je to umění, které provokuje, nutí k zamyšlení a možná právě svou prchavostí zanechává nejhlubší stopy v naší vnímavosti.

Meteorologie je jednou z formativních přírodních věd staré řecké kultury, spolu s astronomií. Astronomie je díky pravidelnosti velké části nebeských pohybů přímo vzorem vědeckosti. Jak je možné, že se s ní meteorologie mohla v 6. a 5. století před n. l. poměřovat? Základní role meteorologické metafory patří k opomíjeným tématům zrodu antické vědy.

Od provokativních akcí v normalizační šedi po dnešní feministické rituály a digitální experimenty – česká performance žije, dráždí a nutí k zamyšlení. Prozkoumejte s námi tuto dynamickou scénu plnou těl, nápadů a občas i třpytek, která aktivně komunikuje s Evropou i naší současností.

Na kykladský ostrov Sikinos přišla v římské době bohatší rodina z maloasijské Lýkie a podle svého zvyku si pod horami postavila v 3. století mauzoleum. V 7. století bylo přestavěno na katedrálu, nakonec znovu trochu přestavěno při opravě v 17. století. Pak bylo biskupství opuštěno, v našem století se celek dočkal výzkumu a restaurování.

Hrnčířská čtvrť u potoka Eridanos, ve které prý bydlel Sókratés. Odtud vycházely panathénajské průvody na Akropoli. Odtud vedla i „Posvátná cesta“ k mysterijní svatyni v Eleúsis, kolem Platónovy Akadémie. Rozsáhlý archeologický areál zahrnuje antický hřbitov a sakrální i obranné stavby.

Pokud se octnete na výstavě antických soch, je to obvykle přehlídka více či méně bělostných postav, vzdálených běžnému životu. Původně ale vypadaly úplně jinak. Obvykle hýřily barvami a připomínaly komiksovou verzi svého vzoru. A jak se zdá, antické sochy útočily na smysly i libou vůní. Dnešní muzea a galerie by se měly zamyslet.

Méně známé athénské archeologické muzeum, přestože patří mezi několik základních. Vystavuje nálezy z antického hřbitova a z okolí Posvátné brány, od 11. století před n. l. do konce antiky. Je tady kvantum pozoruhodné keramiky, ale také šperky a velké plastiky.

Právě vyšlo! Úvodní studie, překlad a podrobný komentář od Hynka Bartoše, vydal Pavel Mervart 2025. Je to vlastně úvod do Aristotelových zoologických spisů. Vydání obsahuje také přehlednou tabulku Aristotelovy zoologické systematiky.

Některé teorie antické vědy byly opřené o pozorovaná data. Jindy šlo jen o zajímavý tip, který se později ukázal jako správný, zatímco jiný jen jako kuriozita. Liší se to případ od případu. Zvláštností byly čistě teoretické dedukce, údajně racionální, ale často věcně nesprávné, někdy ovšem inspirativní.

Pokus o orientaci ve spletitém pojmosloví a dějinách teologických oborů. Aby nás Pánbůh při zdravém rozumu uchovati ráčil!

Pramen života „na konci světa“, u Apollónova chrámu, kdysi dávno adaptovaného na kostel. Křesťanské převzetí pohanského poutního místa zde proběhlo mimořádně nekonfliktně. Od té doby se poutě konají k Bohorodičce – a někteří šplhají až k hornímu klášteru na útesu, který světoběžníci porovnávají s Gibraltarskou skálou.

Římská říše ovlivnila půdu, vodstvo i ovzduší většiny Evropy. Kromě kultury ale také bohužel šířila olovo. Toxické znečištění zřejmě tehdy dosahovalo obludných rozměrů a vedlo k neurologickému poškození populace většiny Evropy. IQ na populační úrovni šlo dolů o 2,5 až 3 body, což je docela síla.

Většinou nepůjde o kdovíjakou vtipnost. Někdy se zasmějeme aspoň tomu, čemu se tenkrát lidé smáli, jak už to u starých vtipů bývá. Něco je snad přece jenom nadčasové. A místo blondýn nebo policajtů jsou nejčastějším terčem scholastici, takže to je vlastně korektní a nepodvratné.

Řetěz Pf přání, které dojdou na adresu ja(zavinutec)osel.cz budeme postupně doplňovat.

V naxijských horách až za Apeiranthem se potká leccos. Třeba i kompletně stojící kostel z 8. nebo 9. století, o samotě v krásném okolí, se zvláštními freskami. Nejsou na nich lidské postavy, neboť respektují požadavky ikonoklastů, tedy obrazoborců. Kdo chce dát o Vánocích přednost stylizovaným kohoutům s vlajícími šálami před dojemnými postavami, má šanci.

Dá se mluvit o evoluci v umění? A je vývoj výtvarných stylů dokonce zákonitý? Mnohdy to tak vypadá, po nějakou dobu se tvary zesložiťují a techniky se zdokonalují. Jenže důsledně vzato vede takový popis k potížím, což jsou ovšem konce nejedné důslednosti. Krom toho obtížně hledáme kvantifikovatelná měřítka. Stran zákonitosti vývoje umění zůstávají rozpaky.

U pohřbených barbarských válečníků v zemích za hranicemi Římské říše, se často nacházejí nenápadné lžičky, u nichž není jasné, k čemu mohly sloužit. Polští badatelé jsou přesvědčeni, že je bojovníci používali ke šňupání psychoaktivních látek před bitvou a klidně i jindy. Jak se zdá, evropští barbaři neholdovali jen alkoholu.

Za takovou dobu se na tak významných místech na Kykladách vykopalo leccos, co stojí nejen za řeč, ale i za ukázání. K tomu něco dobových fotografií z nalézání.

Vládne světu jednotný účel? Nebo žádný celkový účel všeho není? Nebo jde spíše o klubko příběhů, které dokážeme rozumně vyprávět pouze po částech? Otázka po celkovém účelu světa patří k novinkám řecké klasické doby. A jaký smysl má život, zvláště pak lidský, to radši necháme na jindy.

Veletrh China International Aviation & Aerospace Exhibition 2024 je přehlídkou rozmanitých vojenských technologií. Podstatná část z nich přitom souvisí s drony a s obranou proti nim. CSGC a Norinco překvapili masivním mikrovlnným bojovým systémem, instalovaným na nákladním vozidle 8x8 Shacman SX2400/2500.

Cesta živlů od kořenů k prvkům začíná romanticky, přestože šlo o jeden z prvních pokusů o reduktivní výklad přírodního dění. Živly jakožto kořeny všeho u Empedokla, pak živly jakožto prvky u Aristotela. A taky kvintesence. Hippokratés se bez živlů ještě obešel (navzdory převažující populární verzi), zato alchymisté je často pěstují, až Boyle zavede pojem prvek v novodobém smyslu slova.

Někteří filosofové rádi myslí principiálně. Problém je už s tím, co má být oním kýženým principem. Ještě větší problém je s diskuzí, co je počátkem či principem kosmu. Začal s ní asi Aristotelés a připsal tenhle problém všem předsokratikům. Je „počátkem“ voda, vzduch nebo oheň? Nebo něco jiného? Nejspíš to mysleli úplně jinak. Mezi tím taky o podstatě u Aristotela.

Pojem hýlé (látka, hmota) zavedl do filosofie a vědy Aristotelés. Místo toho, aby se pochlubil prvenstvím, jej připsal už nejstarším filosofům. Tak se nám do učebnic dostaly všechny ty látky a pralátky u filosofů v dobách před Sókratem. Přitom závaží a váhy se v egejském prostoru najdou už v rané době bronzové. Dnes je hmotnost jednou ze základních fyzikálních veličin.

Půjde o předsokratiky. Při jejich studiu je člověk okouzlen prostředím postupného vznikání filosofie i přírodovědy a jejich pojmosloví. Společnost je to velice pestrá, po všech stránkách. Většina životopisů jsou ovšem fikce. Díla se zachovala zlomkovitě, v citátech pozdějších autorů. Ti k nim často přidávali referáty o díle dotyčného a drby o jeho životě.

Paleolitická osada s kamenným dlážděním! Totiž s kamennými podlážkami několika domů, spíše tedy chýší. Patří k nejstarším lidským stavbám ve střední Evropě, jsou staré skoro 20 tisíc let. To vše nad břehem řeky Jihlavy.

Když koncem první židovské války padl Jeruzalém a Římané zničili Druhý chrám, zbývající židovští povstalci kladli poslední odpor v několika pevnostech. Legenda říká, že jako úplně poslední byla dobyta Masada, bráněná extrémistickými zélóty, která podlehla až po několika letech obléhání. Izraelští archeologové teď ovšem, jak se zdá, s tímto příběhem skoncovali.

Slavná socha Vozataj delfský je vrcholným příkladem „přísného stylu“ rané klasické doby, také památkou na zobrazování vítězů a pak spíše donátorů her, ale i zobrazením metafory vozataje. Platón metaforu vozataje použil pro vyjádření vztahu intelektu a „nižších“ složek duše, které ovšem táhnou káru života, totiž emocí a fyziologických dějů.

Určitě neuměli odříkat Newtonovy zákony nebo narýsovat řez komolým kuželem. Přesto prokázali stavitelé dolmenu Menga obdivuhodné znalosti přírodních věd. Jejich dílo díky tomu odolává času už 6000 let.