V nedávné době vyšla nová šestá zpráva panelu IPCC, která se snaží analyzovat antropogenní dopady emisí CO2 na klima. Je zajímavé podívat se na reálné možnosti reakce na tuto zprávu. Zelené aktivistické organizace na jedné straně hlásají nutnost rychlého omezení emisí, na druhé však nepolevují v boji proti nízkoemisní jaderné energetice.

Organoidy jsou skvělé 3D modely rozmanitých orgánů. Někdy až trochu strašidelné. To je přesně případ nových minimozků, na kterých narostly jednoduché, ale funkční oči. Zahrnují různé typy očních buněk a rozlišují světlo a tmu. Je jenom otázkou času, kdy na nás nějaký minimozek lišácky mrkne.

Německo-anglickému badatelskému týmu geofyziků ale naměřená data ukazují na jiného viníka. Měl by jím být vysoký tok geotermálního tepla. Jinak řečeno, tektonická a magmatická činnost.

Dnešní kvantové procesory se spinovými qubity obsahují miniaturní elektrické vodiče, které vytvářejí magnetické pole. To slouží k ovládání qubitů. Takový design je ale dost nepraktický. Průlomový design australského týmu zahrnuje dielektrický rezonátor, díky němuž se u kvantového procesoru generuje homogenní magnetické pole pro ovládání spousty qubitů. Těšte se na kvantové procesory s miliony qubitů.

Experimentální tryskový dron Avenger dostal do výbavy Legion Pod s infračerveným senzorem. S tímto zařízení dokázal autonomně pasivně detekovat a sledovat rychle letoucí letouny a podle potřeby manévrovat. Jde o další technologický pokrok směrem k autonomním bojovým dronům.

Starověký vynález kroužkové zbroje je užitečný dodnes. Materiálové vědce navedl k vývoji nového strukturovaného materiálu ze 3D tištěných navzájem provázaných prvků, který po působení tlaku mění svou tuhost. Mohl by se stát součástí neprůstřelných a ochranných technologií, pokročilých zdravotnických pomůcek nebo třeba přenosných mostů.

Startup Hermeus získal 60 milionů dolarů na letové testy hypersonických letounů. Quarterhorse s titanovou konstrukcí a delta křídlem, s rychlostí Mach 5 a doletem 7 400 kilometrů, by se mohl stát nejrychlejším letounem pro běžnou dopravu. Hypersonické letouny tohoto typu by měly mít vojenské i civilní využití.

Současné mikrobaterie obětují výkon ve prospěch malé velikosti. Zajímavé řešení nabízí tým americké University of Pennsylvania. Jejich nová mikrobaterie má funkční obal, který baterii chrání před vlivy prostředí a zároveň se podílí na ukládání energie. Výsledkem je mikrobaterie se stejným výkonem, jako mají baterie stokrát větší.

Podivuhodný materiál AM-III je uhlíkové sklo, průhledné a s amorfní strukturou. Materiáloví vědci ho vytvořili z fullerenů, které vystavili rostoucí teplotě a tlaku. AM-III je momentálně nejtvrdší a nejpevnější amorfní materiál na světě, před nímž se v tvrdosti skloní i přírodní diamanty. Kromě toho je to polovodič, což dává tušit zajímavé aplikace ve fotovoltaice i dalších odvětvích.

US Army si dělá zálusk na flotilu robotických obrněnců, které se stanou součástí výzbroje pozemních jednotek. Dálkově řízené nebo i autonomně operující minitanky Ripsaw M5 by se měly účastnit rozmanitých bojových, průzkumných i logistických misí, ať už samostatně nebo společně s vozidly s lidskou posádkou.

V současné době se i v létě pohybují ceny elektřiny na Německém trhu, který určuje i cenu u nás, nad 70 EUR/MWh a dost často překračují i 100 EUR/MWh. Je velice pravděpodobné, že v zimě se z tohoto pohledu situace významně zhorší. A v dalších letech tyto trendy zvýrazní úplné uzavření jaderných bloků v Německu a odstavení dalších uhelných elektráren.

Tým Massachusettského technologického institutu vyvinul nový postup pro odstranění uranu z pitné vody. Tato levná a praktická metoda využívá pěnu z oxidu grafenu, která při průchodu elektrického proudu buď váže, nebo naopak odpuzuje ionty uranu. Stejný postup by bylo možné uplatnit i pro další těžké kovy ve vodě.

Námořní průzkumník MQ-4C Triton dostal pokročilé zpravodajské vybavení, s nímž zvládne náročné průzkumné mise nad oceány. Pokud bude vývoj Tritonu úspěšný, tak by tyto drony mohly nahradit letité letouny Lockheed EP-3E Aries, které létají na námořních patrolách od konce šedesátých let.

Systém startupu Energy Dome využívá příznivé fyzikální vlastnosti oxidu uhličitého k efektivnímu a levnému uskladňování energie rozvodných sítí. Proces zahrnuje zahřívání a ochlazování oxidu uhličitého, jeho převádění na kapalinu a zase na plyn, a také flexibilní kupoli, která dala jméno celému startupu.

Mainstream praví, že Island vznikl na geologické horké skvrně asi před 60 miliony let. Rebelující skupina geologů přišla s pozoruhodným nápadem, že Island je vlastně posledním pozůstatkem kontinentu Icelandie, který se měl rozkládat mezi Grónskem a Skandinávií, než se asi před 10 miliony let potopil do severního Atlantiku.

Postupně bude nutné nahradit uhelné bloky. Jak roste cena emisních povolenek, zvyšuje se cena nejen uhelné, ale také plynové elektřiny. Je tak třeba urychlit přechod k nízkoemisnímu mixu. Ovšem důležitější než rychlost je, aby mix, ke kterému směřujeme, odpovídal našim geografickým a dalším podmínkám a byl opravdu nízkoemisní, efektivní a environmentálně citlivý.

Titulek je sám o sobě zavádějící, naklonovaná ovce Dolly zemřela ve věku 7 let a dodnes zdobí její vycpanina Skotské národní muzeum. Ovšem fenomén Dolly, ten slaví!

Každý šílený sociálně inženýrský systém uvádějící do života výstupy mystického myšlení se zaklíná poznatky vědy. Vzdejme se aut se spalovacími motory a budeme spaseni. Matka příroda nám odpustí hřích ekocidy a trestající křivka klimatického modelu se začne milosrdně zplošťovat. Věřte vědcům. Mají grafy, mají čísla, hare, hare, hare….

Každý, kdo byť jen občas mrkne na zprávy, se setkal s tvrzením, že hurikány jsou v poslední době ničivější a častější. Za viníka se označuje globální oteplování. Sdělení jsou nám presentována spolu se záběry na lidská utrpení, a tak je považujeme za pravdivé. Studie, která nyní posoudila hurikány z dlouhodobějšího pohledu, je s takovou představou v rozporu. Se závěry studie se lze seznámit v nejnovějším čísle časopisu Nature Communications.

Tým japonského institutu National Institute of Information and Communications Technology (NICT) upgradoval stávající technologie optických kabelů a dosáhl závratné rychlosti přenosu dat na vzdálenost přes 3 tisíce kilometrů. Jejich postup je navíc kompatibilní se stávající infrastrukturou.

Systém Drone40 představuje levnou malou kvadrikoptéru, kterou lze vypouštět z ruky nebo odpalovat z granátometu. Může nést senzory, kouřové či oslepující nálože nebo vysoce explozivní či pancíř probíjející hlavici. Jediný voják nebo malá jednotka s těmito drony může vypustit hejno Drone40 a zaútočit s ním na jeden či více cílů současně.

Že děje na Slunci ovlivňují klima, a že jsou tyto děje cyklické, už nějakou dobu víme. Přesto s jejich předpovídáním máme problém. Spojení fyziky s biologií a statistikou nyní umožnilo pohled do vzdálenější minulosti a přitom i velmi přesné datování dění na Slunci. Poznání zákonitostí v chování naší nejbližší hvězdy je tím nejlepším vodítkem pro předpověď klimatu. Jak toho vesmírného, tak i toho pozemského.

Dopad asteroidu na konci křídy sice téměř zahubil velké tvory na Zemi, ale stopy dávné tragédie už do značné míry zavál čas. Někdy jsou pohřbené v hlubinách, ale geologové je dovedou vystopovat pomocí seismických měření. Nedávno objevili dávné mořské dno zvlněné extrémními chicxulubskými tsunami, které se ukrývá v hloubce 1,5 kilometru pod dnešní Louisianou.

Technologie obnovitelné energie potřebují spoustu cenných kovů. Klasická těžba ale dost zatěžuje životní prostředí. Získávání kovů z horkých slaných roztoků pod sopkami by mělo být levnější a šetrnější, v neposlední řadě i kvůli možnosti využití geotermální energie. Budeme vrtat do aktivních vulkánů?

Přetlakové kapsle v podtlakovém potrubí by mohly vozit nejen cestující, ale také nákladní kontejnery. Náklady na vybudování nákladního hyperloopu by byly astronomické, ale cena za přepravu by mohla být lákavá, nemluvě o podstatném snížení zátěže pro prostředí, jakou dnes představuje nákladní doprava.

Chytrá munice už není, co bývala. Doba si žádá pokročilé zbraňové systémy, které budou ještě mnohem chytřejší. Dnešní chytré střely či bomby komunikují se svými operátory. Není to špatné, ale už to nestačí. Chytrá munice nové generace bude komunikovat navzájem mezi sebou, aby byla ještě efektivnější v tom, co je jejím úkolem – ničení zvolených cílů.

Wu-chan, anglicky Wuhan, česky Wuchan, se většinou uvádí v souvislosti s tornádem, záplavami a celou řadou konspirací o původu koronaviru SARS-CoV-2. Není to ale jen sídlo virologického ústavu Čínské akademie věd, ale i technologické univerzity „HUST“. Právě díky tamním výsledkům výzkumu se Wu-chan nyní stal objektem zájmu oděvního průmyslu.

Předělat mořskou vodu na pitnou není úplně snadné. Jednou z možností je destilace přes membránu, která se ovšem neobejde bez komplikací. Korejský tým použil koaxiální elektrospinning a vytvořil hybridní membránu z polymeru PVDF-HFP a aerogelu oxidu křemičitého. Taková membrána funguje měsíc, aniž by došlo k podstatnému poklesu její účinnosti.

Není to tak dávno, co vědci stvořili něco, pro co se vžil termín organoidy. Mají sloužit k nápravě porouchaných tkání. Během krátkého času tyto umělé konstrukty doznaly (co do stupně organizace buněk) takových vylepšení, že jim původní název začal být těsný. Těm novějším se dostalo označení blastoidy a gastruloidy. Teď tu máme další přírůstek. Horké novince dali biologové název embryoidy. Dostává se jim zasloužené pozornosti, a to nejen v zemích, kde mají problém s plodností a porodností.

V nedávné třenici s Hamásem se na straně Izraele ve světové premiéře zapojila hejna dronů řízená umělými inteligencemi a superpočítači. Jejich úkolem bylo identifikovat cíle pro údery izraelských sil a předpovídat, odkud přijde příští útok. S hejny dronů se v podobných konfliktech budeme nepochybně setkávat stále častěji.

Molekulární archeologové objevili nejstarší genom původce moru v pozůstatcích dávného muže z dnešního Lotyšska. Překvapeně zjistili, že se archaický mor nešířil pomocí blech, nejspíš byl méně infekční, a také méně smrtící, než pozdější patogen Černé smrti. Jde o další křiklavý příklad situace, kdy se patogen během soužití s lidmi stal nebezpečnějším a vražednějším.

…aneb Porovnání sportovní výkonnosti člověka a zvířat

Když Dailson J. Bertassoli z Ústavu geologie na University of Sao Paulo měřil emise skleníkových plynů ve vodní nádrži Belo Monte, zaujaly ho bubliny vycházející ze dna. Ukázalo se, že jde o metan a oxid uhličitý.

Izraelská společnost Future Meat Technologies spustí průmyslový provoz na výrobu masa ze živých živočišných buněk. Každý den vyrobí asi půl tuny pěstovaného kuřecího, vepřového nebo jehněčího. Jak se zdá, pěstované maso si pomalu ale jistě razí cestu do našich kuchyní.

Elegantní mobilní systém Mobile Force Protection by měl chránit konvoje a podobné typy cílů před útoky hejn laciných dronů. Namísto výbušnin či projektilů využívá konfety. S takovým přístupem bude možné systém MFP používat i ve městech, aniž by to zásadně ohrožovalo lidi na životě.

Slunce, vítr, podzemní vrstvy pískovce, vodík, oxid uhličitý a šikovná archea. To je recept na výrobu metanu, který se stane základem obnovitelného zemního plynu. Technologie Underground Sun Conversion nabízí využití slunce a větru i tam, kde jsou dlouhé a tmavé zimy.

Bleskové zpracování uhlíkových materiálu Jouleovým teplem rozšiřuje nabídku zajímavých produktů. Kromě klasického grafenu je možné bleskovým zahřátím pomocí elektrického proudu vyrobit také fluorované nanodiamanty nebo nano „koncentrický uhlík“, který je základem výtečných mazadel.

Extrémně lehký aerogel z oxidu grafenu a polyvinylalkoholu výtečně izoluje zvuk při hustotě pouhých 2,1 kilogramu na metr krychlový. Vyrábí se podobně jako sněhové pusinky. Jak žoviálně uvádějí jeho tvůrci, při použití na kryty leteckých motorů by mohl snížit hluk v kabině proudového dopravního letounu zhruba na úroveň fénu na vlasy.

Americké námořnictvo odpískalo slibně postupující projekt elektromagnetického děla. Railgun funguje, ale doplatil na změnu strategického směřování Spojených států. Pro měření sil s vojensky významnými protivníky se moc nehodí. Dalším fatálním problémem je i to, že námořnictvo má jen pár lodí, na které by mohlo railguny smysluplně instalovat.

…aneb Pár vět o reálné rychlosti pohybu zvířat

Když ve vhodném poměru smícháte skandium, hliník, wolfram a kyslík, tak získáte ultra-termostabilní materiál. V rozmezí teplot od téměř absolutní nuly až více než 1000 stupňů Celsia nehne ani brvou. Pokud se materiál podaří dotáhnout do prakticky využitelné podoby, tak by se mohl uplatnit v celé řadě zajímavých aplikací.

Izraelští materiáloví mágové dokázali vytvořit optický metamateriál z vateritu, minerálu blízkého kalcitu a nanočástic zlata. Podobné metamateriály se přitom obvykle vyrábějí z toxických chemických látek, což brání jejich využití v biomedicíně. „Zlatý vaterit“ nalezne využití například ve fototermální léčbě, fotoakustické tomografii nebo v bioimagingu.

V dnešní době jsou v mořích k vidění velké větrné turbíny. Plovoucí Windcatcher je sice také velký, ale funguje podobně jako velká segmentová zrcadla velkých teleskopů. Stejného nebo ještě lepšího efektu při těžbě větrné energie dosahuje využitím velkého počtu malých rotorů. Windcatcher by měl být levnější, praktičtější, odolnější a výkonnější než srovnatelně velké větrné turbíny.

Americké námořnictvo vyvíjí autonomní tankovací letoun MQ-25 T1, známý jako Stingray, který bude operovat z paluby letadlových lodí. Před pár dny poprvé za letu poskytl palivo jinému stroji. Tím se stal Super Horner US Navy s lidským pilotem. Dronový tanker teď čekají testy na palubě letadlové lodi.

Slyšeli jste o konkretenu? Tohle libozvučné slovo se teď nejspíš bude skloňovat stále častěji. Grafenoví mágové z Manchesteru spojili síly se stavaři a poprvé v praxi použili beton s grafenem, čili konkreten, při stavbě budovy. Nová tělocvična poblíž Stonehenge se stane technologickou laboratoří pro studium tohoto pozoruhodného nového materiálu, který šetří peněženku zákazníků i životní prostředí.

Fresky patří mezi typické výtvarné žánry mykénské kultury, tedy kultury achájských Řeků pozdní doby bronzové, a to zdaleka nejen přímo v Mykénách. Většinou zobrazují náboženské rituály. Zjevná je návaznost na umění minojské Kréty.

Ze zkušenosti víme, že Zemi dovedou ochladit mohutné sopečné erupce nebo rozsáhlé lesní požáry. Napodobit takové jevy ale není úplně snadné. Američtí experti NOAA vyvinuli technologicky a ekonomicky zvládnutelný postup, který zahrnuje oxid siřičitý, levitující saze a asi 20 tisíc letů flotily 335 dopravních letadel. Byla by to první pomoc v případě brzkého dramatického oteplování planety.

Zhruba před rokem došlo během konfliktu v Libyi k autonomním útokům tureckých sebevražedných dronů STM Kargu na jednotky Chalífy Haftara. Podle všeho měla po celou dobu velení umělá inteligence. Zároveň ale není jasné, zda při takových útocích někdo zahynul či nikoliv, i když se to nedá vyloučit.

Zemětřesení trvají sekundy nebo minuty, někdy dny, měsíce nebo až pár let. Singapurští geologové analyzovali mikroatoly u pobřeží Sumatry a zjistili, že se v této oblasti v letech 1829 až 1861 odehrálo zemětřesení, jehož slabé otřesy trvaly 32 let. Jde o „nejpomalejší“ (ve smyslu dlouhého trvání) zemětřesení, o jakém víme.

Díky knihám prý může mít dvacetiletý mladík zkušenost sedmdesátiletého starce, a přitom život před sebou. Opravdu? V čem ano a v čem ne? Místo nářku nad úpadkem sečtělosti to bude o renesančním optimismu Marsilia Ficina a problémech literární orientace vzdělanosti.