Zhruba před dvěma měsíci jsme v článku „O biolepidla je zájem“ zmiňovali jednu stařinku v podobě lepidla z oslí kůže a dvě novinky - „kanadské“ lepidlo využívající molekulárního řetězce silikonových tekutin z dílny  University of Western Ontario a hydrogelové lepidlo z dílny Harvard University. S další super-novinkou schopnou lepit mokré povrchy přichází tým profesora Jianyu Li z McGill University. Nynější kanadská novinka stojí na bublinkách.

Superhrdinové, kteří skutečně existují! Žijí vedle nás a s námi. O kom je tady řeč?

Kardiovaskulárne ochorenia, medzi ktoré patrí aj ischemická choroba srdca alebo cievne mozgové príhody, sú najčastejšou príčinou smrti v Európe. Európska kardiologická spoločnosť v rámci svojej činnosti venuje pozornosť prevencii týchto ochorení a vydáva odporúčania, väčšinou podložené veľkými štúdiami. Ako prichádzajú nové poznatky, odporúčania sa upravujú, niekedy aj menia. Spochybňované bývajú zriedka – ale stalo sa.

Rozšírenie indikácii a dopyt po tejto liečbe, ktorá sa stala pre pacientov poslednou nádejou na záchranu života, spôsobilo rozšírenie indikácii a nedostatok výrobných kapacít, ktorý sa nedá rýchlo vyriešiť.

1. dubna 2020 se Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) rozhodl po více něž třiceti letech používání stáhnout z trhu veškeré přípravky obsahující farmakologicky účinnou látku (API) ranitidin, v EU byla platnost registrace pro danou látku pozastavena 30. dubna 2020. Důvodem byla kontaminace účinné látky vysoce genotoxickou a karcinogenní nečistotou zvanou N-nitrosodimetylamin (NDMA).

Záchranáři oxid uhelnatý rádi nemají, protože tam, kde řádil, většinou už jen volají koronera. Pro všeobecné lékaře je oxid uhelnatý součástí krve a přirozený produkt rozpadu a recyklace erytrocytů, takže jim je vcelku lhostejný. Ti, kdo ho milují, jsou imunologové. Počátky jejich náklonnosti souvisí s rozmachem transplantací. Někdy kolem roku 2005 vyšlo najevo, že tvorbu enzymu řídícího syntézu oxidu uhelnatého (hem oxygenasa), si pacienti po transplantaci plic zvyšují. Dobře dělají.

Kily navíc narůstá naše hmotnost, objem i riziko vážných nemocí. Bostonští vědci zkoumají, jak využít lidskému tělu vlastní mechanismy, které neblahé důsledky obezity zmírňuji.

Když profesorka Cara Bealová před časem prohlásila, že „moč je dokonalé tekuté zlato“, nemohla tušit, jak její slova mohou být prorocká. Čínsko-americký tým s výraznou převahou Asiatů před několika dny publikoval v časopisu Frontiers in Cell and Developmental Biology poznatek, který z hnojiva pro zahrádkáře dělá žádoucí surovinu regenerační a léčebné medicíny.

Letos jsou podle všeho trendy opičí neštovice. Choroba z tropické Afriky, která se doposud jen velmi vzácně šířila mimo pralesy, se najednou objevila v desítkách zemí po celém světě. Součástí vysvětlení může být neobvykle zmutovaný genom virů této vlny, který nese oproti svým předchůdcům asi 10krát víc mutací, než by měl.

Většina definic Alzheimerovy nemoci začíná tam, kde pacienti bohužel obvykle končí, totiž na patologii. Těmito slovy začínal na Oslovi nedávno článek o totální válce v mozku jako důsledku infekce. Nejnovější poznatky zveřejněné na stránce University of Texas takovému pojetí dávají za pravdu. Statistika ze souboru téměř dvou milionů Američanů odpůrce vakcinace rozhodně nepotěší.

Vědci zkonstruovali lipidové nanokuličky, jimiž dopravují do rakovinových nádorů molekulární nástroje pro genetické manipulace. Ty pak sabotují některé z obranných mechanismů tumoru a podporují útok imunitního systému na jeho buňky.

Již několik starších studií naznačilo, že kyselina acetylsalicylová, kterou v našich končinách nejlépe známe ve formě účinné látky acylpyrinu, generické analogie aspirinu, do jisté míry působí preventivně proti vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku i vývoji jeho metastáz. Bezpochyby v tom hrají roli i její protizánětlivé účinky. Vědci z Kalifornské univerzity vytvořili rozsáhlý matematický model, kterým odhalují působení aspirinu na rychlost množení a zániku nebezpečných buněk kolorektálních adenomů v pokročilém stadiu. Právě tyto polypy na sliznici tračníku a konečníku se často zvrhnou v metastázující zhoubný nádor.

Mikroglie, speciální buňky imunitního systému, doslova čistí mozek. Když tuto funkci neplní správně, jde vždy o problém. To platí i v případě obávané Alzheimerovy nemoci. Vědci identifikovali glykoprotein, který ovlivňuje činnost mikroglií. Jsou na cestě k nové terapii nebo dokonce k prevenci neurodegenerativního procesu?

Když začneme vidět „divně“ a brýle to nespraví, často nám u očního zjistí, že máme v oku „drúzy“ - bělavě pozměněné okrsky tkáně s nahromaděnými lipidy bez pigmentů. Léčba onemocnění zvaného makulární degenerace je problematická, navíc není plně kryta zdravotním pojištěním, a tak se mnohým dostane jen poučení, že musí přestat kouřit a nekuřákům, že by měli změnit životosprávu. 

Jaká zdravotní rizika pro nás představuje přítomnost poly- a perflourovaných látek v našich potravinách?

Třeba o takové lepidlo z oslí kůže. Lze jím lepit i léčit neduhy spojené s krvácivostí, závratěmi, nespavostí, suchým kašlem,… Nejnovější přírůstek do rodiny biolepidel je z dílny Kibreta Mequaninta a v klinice má nahradit nespolehlivá lepidla na bázi hydrogelů s fibrinem.

Když neurální kmenové buňky ve zdravých mozkových strukturách tvoří nové neurony a glie, je důležité, aby přetrvávaly a obnovovaly se. Když jsou ale součástí zhoubného nádoru, je právě to nežádoucí. Vědci jsou na stopě mechanizmu, který životaschopnost kmenových buněk v mozku reguluje.

Poté, co vyšla kniha "The Melatonin Miracle" od renomovaných gerontologů Pierpaoliho, Regelsona a Colemana, začali mnozí považovat melatonin za zázračný prostředek proti stárnutí. Hojně se předepisuje i na nespavost a k překonávání „jet lagu“. Většinou je volně dostupný v lékárnách a v obchodech „zdravé výživy“ jako potravní doplněk. Reklamy se předhánějí ve vychvalování konzumace melatoninu k udržení výkonnosti, a tak není divu, že se pro mnohé tento hormon stal jakousi modlou. Nejen jim je určen tento článek. Je o poznatku z Tohoku University a říká, že konzumace melatoninu má i stinnou stránku.

Zhruba každý třetí pacient, který zemře v nemocnici, má sepsi. Vědci z Kentucky a Michigenu jsou přesvědčeni, že řadě z nás by v takových případech zachránilo život podávání syntetického cholesterolu. K tomuto tvrzení je přivedly výsledky pokusů na hlodavcích. Podání syntetického cholesterolu myšky před sepsí chránilo a zvýšilo jim míru přežití. Stejně tak by tomu mělo být i u lidí.

Křemíkové nanočástice ve tvaru hvězdy snadno pronikají do nádorových buněk. Díky své struktuře sabotují cytoskelet, tedy buněčnou kostru těchto buněk a zablokují tím jejich dělení. Podobné mechanické nanoléky by se mohly stát základem pro nové léčby rakovin i dalších závažných chorob.

ALS, neboli amyotrofická laterální skleróza postupně okrádá postiženého člověka o schopnost pohybu. Když přestane ovládat svaly, a dokonce nezvládá otevřít již ani oči, ztratí možnost aktivně naznačit byť jen kladnou nebo zápornou odpověď na otázku, kterou slyší. Moderní věda nabízí zajímavé řešení i v takovém těžkém stavu.

aneb účinnost léčby zjišťovaná odposlechem.

V případě akutního ohrožení života či zdraví reaguje lidský organismus aktivaci dvou systémů, které v průběhu evoluce zajišťovaly našim předkům přežití při styku s predátory. Tyto systémy mají za úkol uvolnit zásoby energie pro boj či útěk a zahrnují část autonomního nervového systému zvanou sympatikus (SNS osa), a pomaleji reagující hormonální dráhu založenou na funkci hypotalamu, hypofýzy a nadledvin (HPA osa).

naznačuje rozsáhlá komparativní studie publikovaná v prestižním vědeckém časopisu. Statistika, podobně jako u jiných, s nemocí souvisejících zdravotních komplikací, neodhaluje příčiny, jež virus SARS-COV-2 nemusí mít na svědomí přímo.

Horkou novinkou v imunoterapii nádorů s CAR T buňkami jsou biologické minitovárny MASTER, jejichž houbovitá struktura připomíná maršmeloun (žužu, anglicky marshmallow). Po vložení do pacienta v nich proběhne rychlá výroba CAR T buněk. MASTER pak chrlí CAR T armádu, která léčí nádor mnohem rychleji a levněji než klasická CAR T imunoterapie.

Onemocnění srdce a cévní soustavy jsou metlou lidstva a nejspíš budou i v dohledné budoucnosti. Pomoc s komplikovanou diagnostikou nabízejí umělé inteligence. V centru Cedars-Sinai vycvičili inteligenci, která analyzuje snímky CT angiografie a na jejich základě předpovídá riziko infarktu.

Američtí lékaři analyzovali velkou databázi hlášení vedlejších účinků očkování a potvrdili, že zejména u mladých mužů, a hlavně po druhé dávce mRNA vakcíny se zvyšuje pravděpodobnost myokarditidy. Nejde sice o alarmující riziko, ale neměli o něm vědět předem například výkonní sportovci, aby při intenzivním tréningu nepodceňovali různé příznaky, které se po povinné vakcinaci mohly objevit?

Za dob Hippokratových byla tuberkulóza nejrozšířenější chorobou. Na mumiích se molekulárně genetickými metodami podařilo zjistit, že nás úbytě sužovaly už před třemi tisíci let. Anatomové z pokřivených kostí usuzují, že nemoc je s námi dokonce devět tisíc let. Přes veškerý pokrok moderní medicíny se toho od těch dob moc nezměnilo – tuberkulóza si své prvenství stále udržuje.

…tvrdí vědci z britského Oxfordu. Ale jak se říká, kaše se nemá jíst moc horká a je dobré se racionálně nad informacemi zamyslet, než podlehneme obavám.

Ťažké poranenie miechy s prerušením motorických nervových dráh vedie k strate pohyblivosti veľkej časti tela - paraplégii a k doživotnému upútaniu na lôžko, v lepšom prípade na invalidný vozík. Jeden nový liečebný postup však dáva naozaj sľubné výsledky.

Stáří se chceme dožít skoro všichni, demence ho někdy doprovázející ale nikdo. Z tohoto pohledu jsou již nějakou dobu zkoumány právě neuroprotektivní účinky kanabinoidů. Další slibný poznatek nabízí Salkův ústav v Kalifornii. Vědci se zaměřili na psychicky téměř neaktivní kanabinol.

Kolik drobných zranění jsme již přelepovali náplastí! I drobná bolístka pak může komplikovat práci, chůzi, sportování, hrozí zánětem. Čínští vědci nyní představili tenkou náplast, která by měla působit antibakteriálně a podstatně urychlit hojení. Za pomoci mechanického tahu a elektrického napětí.

O včasnej diagnostike zhubných nádorov sa toho popísalo veľa v odborných aj populárnych publikáciach. Už dávno sa vie, že vtedy, keď sa prejavujú charakteristickými príznakmi, už nemusia byť vyliečiteľné. Otázka za milión znie - ako ich teda zistiť včas?

Robot výzkumníků z Johns Hopkins University exceloval v jednom z nejsložitějších a nejjemnějších zákroků v břišní chirurgii - sešívání dvou konců tenkého střeva.

Médii nedávno proběhla zpráva o "supervariantě" kombinující Deltu a Omikron. Časopis Nature popisuje podrobnosti tohoto příběhu.

Zrod strašáka skrytého pod zkratkou MRSA spojujeme s nadužíváním antibiotik. V přírodním prostředí se však bakterie a houby utkávají od „lidské nepaměti“.

Když vědci interpretují výsledky studií, většinou jde o výčet celé řady jednotlivostí. Když se na nich požaduje, aby poznatek zobecnili, začínají slovy: „Pokud,….“, „Za předpokladu že…“. Zpráv formulovaných stručně, jasně a bez jakýchkoliv omezení, je jako šafránu. Ta nynější mezi takové patří a stačí ji k tomu jedna věta: „Virová zátěž omikronu může být nejvyšší až pátý den po příznacích nákazy, takže legislativou stanovená doba izolace nedává smysl“.

Melanom je nádor, s nímž by se chtěl potkat jen málokdo. Přitom je to ale bohužel docela snadné. Někdy stačí přehnat opalování. Naštěstí jsou tu mRNA vakcíny, jejichž přímo raketový rozmach by mohl dosáhnout i do léčby této obávané rakoviny. BioNTech vyvíjejí terapeutickou vakcínu pro léčbu melanomu a časem by se mohla objevit i preventivní vakcína, která bude chránit před vznikem melanomu.

Uskutočnila sa prvá transplantácia srdca geneticky modifikovaného prasaťa človekovi. Čo môže znamenať jej úspech a čo všetko sa pred ňou muselo vyriešiť?

Jste astmatik, alergik, berete steroidy na covid, nebo jen tak kvůli sportu aby vám narostly svaly? Pak nebude na škodu abyste při svých cestách za exotikou vzal v potaz, že co je pro většinu asymptomatické nebo subklinické, může se Vám stát osudným.

American Heart Association (Americká "srdcová" asociácia, AHA) zverejnila zoznam najvýznamnejších pokrokov v oblasti prevencie a liečby srdcovocievnych ochorení a ďalších, s nimi súvisiacich chorôb, za rok 2021.

Ve Sborníku americké akademie věd vyšel článek o bakteriích, které ustojí léčbu antibiotiky a stávají se zdrojem pozdějších recidiv. Asi nejzajímavější na něm je, že se nejedná o takzvané superbugs neboli superzmetky, kteří jsou na antibiotika rezistentní (na něž se komplikace většinou svalují), ale že viníkem jsou ty, které měly pomáhat a chránit.

Vysoké ceny energií negativně ovlivňují zdraví lidí a vedou ke ztrátám na životech, rozhodovací procesy lidí trpících energetickou chudobou mají spíše intuitivní, než racionální charakter a vedou tak k rozhodnutím která postiženým osobám dále komplikují přístup k cenově dostupné energii.

Kalifornie hlásí autoprotilátkové komplikace. Texas už má také nakažené jeleny. Čína dosáhla zajímavých výsledků s novou vakcinační strategii. Afrika potěšila efektivitou posilující dávky na omikron. V Aberdeenu sázejí na neutralizaci koronavirů pomocí proteinů žraločího imunitního systému.

CDS rozhodně není zázračným prostředkem, který by dokázal zabránit infekci koronavirem SARS-CoV-2 či léčit onemocnění COVID 19. Pokud však někdo o jeho využití k tomuto účelu uvažuje, rozhodně nemusí patřit mezi vystrašené debily věřící na Gatesovy čipy ve vakcínách, co chlastají Savo a jiná průmyslová bělidla (omlouvám se za slovník, jde o přesnou citaci z jedné facebookové diskuse) Mnohé úvahy v této oblasti totiž mají celkem racionální jádro a ďábel bývá skryt spíše v méně zjevných detailech.

Na stránkách našich fakultních nemocnic jsou výzvy směrované na ty, kteří prodělali onemocnění covid-19, aby se stali dárci krevní plazmy. Argumentuje se v nich, že svojí rekonvalescentní plazmou budou zachraňovat životy těm, které postihla těžká forma covid-19. Také Ministerstvo zdravotnictví ČR na své stránce uvádí, jak lze podáním plazmy odebrané osobě, která onemocnění prodělala, nemocné s infekcí covid-19 léčit. Problém je v tom, že už i Světová zdravotnická organizace tuto léčbu nedoporučuje.

Pandemický koronavirus mutuje podstatně pomaleji než chřipka. Přesto má náskok a dělá stále nové varianty. V dohledné době by se řešením mohla stát pankoronavirová supervakcína, založená na nanočásticích šikovného proteinu ferritinu. Preklinické testy vakcíny SpFN přinesly naprostý úspěch, klinické testy jsou v plném proudu. Je to takový vánoční dárek US Army pro celý svět.

Hodně se teď diskutuje o tom, jak dlouho jsme po prodělání nemoci chráněni. Výsledky americké studie zveřejněné před dvěma dny napovídají, zda na tom jsou lépe ti, kteří měli průběh lehký a bezpříznakový, nebo ti, kteří s sváděli s virem těžký boj na jednotce intenzivní péče.

Z pohledu statistiky má 80 až 90 % osob nakažených COVID-19 pouze mírné příznaky. Zjistit proč 10 až 20 % nemocných čelí vážným až život ohrožujícím problémům, se snaží hodně učenců po celém světě. Parta z Yale a Rockefeller University se na to ptala humanizovaných myší. Zatím se jí dostalo odpovědi jak postupovat, aby léčba byla co nejúčinnější.

Ortopedické implantáty vrací radost ze života celé řadě z nás. Nejčastějším problémem endoprotéz bývá infekce Staphylococcus aureus. Nebýt jí, mnohým by implantáty dopřály pohyblivost mnohem déle.