Samice šimpanzů se víc zajímají o sexuální styk s více samci, než o to, aby si k páření vybrali toho nejsilnějšího z tlupy.

Studie ze švédské lékařské univerzity Karolinska Institute (KI) naznačuje, že stanovisko rodiny a veřejnosti má pouze nepatrný vliv na to, zda se dospělí lidé rozhodnou pro sex s osobou stejného nebo opačného pohlaví. Dědičné faktory a specifické zkušenosti konkrétního jedince mají na výběr sexuálního partnera nejsilnější vliv.

Peníze jsou symbol. Lidský mozek si za mincemi a bankovkami snadno představí předměty a služby, které za ně lze nakoupit. Vysoce rozvinuté symbolické myšlení napomohlo člověku ke vzniku lidské řeči a odlišilo nás od zvířat. Ostatní savci dokážou uvažovat v symbolech jen velice omezeně. Proto vědce zaskočilo zjištění, že jihoamerické opice malpy kapucínské jsou schopny pochopit funkci platidel.ˇ

Tým vedený antropologem Danem Eisenbergem z Northwestern University si položil otázku, zda nemohly být našim předkům geny pro hyperaktivitu k něčemu dobré.

Tak se jmenovala konference, která skončila předevčírem v marylandském Baltimore. Byla pořádána pro odborníky, kteří se spánkem zabývají profesionálně, lépe řečeno jeho studiem a odhalováním příčin a důsledků jeho poruch. A proto na ní rozhodně nespali.

Výsledky výzkumu na cambridgeské universitě naznačují, že neurotransmiter serotonin, který funguje jako chemický posel mezi nervovými buňkami, hraje rozhodující úlohu při řízení emocí, jakou je například agrese během společenského rozhodování.

Také sedíte v kanceláři u počítače s připojením k internetu a nemáte dovoleno používat ICQ, Skype, či Messengera, abyste neplýtvali časem a efektivně využívali pracovní dobu? Možná, že je to od zaměstnavatele velmi krátkozraké a měl by svoje direktivy přehodnotit. Ukazují to výsledky jedné americké studie.

Technici přišli na nové využití bluetooth signálů z mobilních telefonů a dalších bezdrátových zařízení. Systém představovaný techniky z Indiana Department of Transportation znamená možný levný skok v technologii k zajištění informací o všem možném – od rychlosti ranního dojíždění po pomalost letištních bezpečnostních kontrol.

Výzkumníci na Missourijské univerzitě studovali, jak pohlaví ovlivňuje podnikatelskou kariéru.

Vzájemná důvěra je klíčem k úspěšné spolupráci. Tým švýcarských vědců pod vedením Ernsta Fehra z university v Curychu zjistil, že důvěru mezi lidmi pomáhá udržet hormon oxytocin.

Průzkum ukázal, že kreacionismus a inteligentní stvořitel ze středních škol nezmizel.

V důsledku rozvodu, nemoci, násilí a dalších problémů, které mohou narušit domov, je bezpočet malých dětí vystaveno dočasnému odloučení od jednoho nebo obou rodičů před tím, než začnou chodit do školky. Jaký to může mít vliv na jejich učení, ukazuje nová studie.

Když se někoho zeptáte na auto budoucnosti, tak se skoro každý začne zabývat tím, na co budou jezdit, jestli na vodík, jiný plyn či elektřinu. Ale když se zeptáte, co by taková auta mohla umět, málokdo odpoví: Co kdyby zvládla mluvit, sbírat a vyhodnocovat informace?

Mohou muž a žena ve vesmíru souložit? Lze ženu ve vesmíru oplodnit a může tam také rodit? Nebo bude sexuální potřebu nutné chemicky utlumit? Otázky, které se musí před letem na Mars vyřešit na ISS.

Při dosud největší randomizované studii týkající se kojení zjistili výzkumníci z McGill University, že kojení zvyšuje dětské IQ a zlepšuje dětem jejich pozdější studijní výsledky.

Otázku proč vzniklo označení „nejstarší řemeslo“ na světě, asi nebude tak obtížné zodpovědět. Složitější by mohla být otázka, jak dlouhý je vývoj tohoto chování, a hlavně, jak hluboko je v nás zakořeněno.

Výzkumníci z Kinseyova Institutu pro výzkum sexu, pohlaví a reprodukce na Indiana University objevují různé zkušenosti mužů v oblasti sexuální touhy a jejího probouzení.

Když obchodníci z londýnské City mají ráno vysokou hladinu testosteronu, udělají ten den dobré obchody. To zjistili vědci z cambridgeské university.

Výzkumníci z Boston University School of Medicine (BUSM) a Boston Medical Center (BMC) se spojili ještě s dalšími kolegy napříč celými Spojenými státy a zjistili, že pokles sexuálního uspokojení u žen po menopauze není tak jasně spojený s kardiovaskulárními chorobami, jako je tomu u mužů.

Potkani nemají vousy jen pro ozdobu, je to vysoce účelný nástroj vnímání okolí, který potřebují ke svému životu. Teprve vysokorychlostní kamera přinesla pokrok v pochopení úlohy vousků pro jejich smyslové vnímání.

Téměř všichni známe ten zvláštní pocit při pohledu na malé miminko, kdy cítíme potřebu je chránit a starat se o ně. Je nám to vrozeno nebo se to teprve musíme naučit? Vědci se rozhodli přijít této záhadě na kloub a výsledkem byl objev oblasti „rodičovského instinktu“ v mozku.

Jsou dva druhy rodičů. Jedni už měli co do činění se svým vzteky bublajícím pubertálním potomkem, ty druhé to teprve čeká. A právě jim je určen tento článek. Než se necháte „vytočit“, vezměte na vědomí, že oni za to vlastně ani nemohou. Tak prostě pracuje jen jejich nerovnoměrně se vyvíjející mozek.

Některá zvířata projevují obdobné formy extrémních dovedností v určitých oblastech tak, jako je tomu u autistů. Ale je v tom skutečně podobnost, jak ve své knize „Zvířata v překladu“ (Animals in Translation) tvrdí Temple Grandinová? Nebo má pravdu Giorgio Vallortigara vyvracející tento názor.

Nová studie amerických vědců přináší zcela nový pohled na podíl vrozených vloh a pilného cvičení při zrodu geniálního muzikanta.

Výzkum univerzity v Leedsu přinesl překvapivé výsledky: chování davu lidí a stáda zvířat si je podobnější, než bychom byli dříve ochotni připustit.

Studie vědců Masachusetského technologického institutu přináší jasno do tzv. fenoménu autistických géniů. Poznatky na myších by mohly vést k léčbě této choroby a dalších vývojových poruch mozku.

Záležitosti rtů aneb proč se vlastně líbáme.

Při učení pracuje mozek ze všech sil. Jednobuněčná hlenka Physarum polycephalum mozek nemá a přesto si pamatuje.

Kladivo, nůž nebo jehlu ovládá lidská ruka s potřebnou přesností i úměrně vynaloženou silou. Není to taková samozřejmost, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Překvapivé odhalení původu amerického genetika.

Experiment vědců z Yalleovy university v americkém New Havenu pro nezasvěceného pozorovatele jako vědecká práce nevypadá. Psycholožka Kiley Hamlinová hrála malým dětem loutkové divadlo.

Analýza 534 dvojčat stejného pohlaví odhalila nečekaně příznivé dopady časného zahájení milostných dobrodružství na další vývoj osobnosti.

Počítačové hry opět v roli neocenitelných pomocníků dětských lékařů

Bouřlivý spor vypukl kolem žádosti o patent, který podal záhy po svém založení v říjnu roku 2006 americký J.Craig Venter Institute. Když byla koncem května přihláška zveřejněna americkým patentovým úřadem, napadli ji téměř okamžitě aktivisté sdružení v kanadské ETC Group.

Na mysteriózní otázku, kde nám v mozku sídlí inteligence, se vědci pokusili najít odpověď sloučením výsledků ze 37 různých studií.

Budoucnost léčby těžkých depresí nespočívá vpolykání prášků, nýbrž v implantaci elektrod.

Pilotní studie dobrovolníků s různým politickým přesvědčením mezi nimi odhaluje rozdíly v činnosti mozku během jednoduchého testu.

Poprvé vědci zaznamenali jiné zvuky, než keporkačí „písně“. Při nočním lovu tento kytovec vydává serie zvuků složených z cvakotu a bzučení.

Experiment s oblíbeností barevných odstínů odhalil, že lidské ženy vesměs dávají přednost růžové, bez ohledu na kulturní zázemí.

Tak trochu jako reminiscence na slavný postarší film Awakenings se čtou zprávy o počinu Nicholase Schiffa z newyorské Weill Cornell Medical College. Schiff probudil osmatřicetiletého pacienta po šesti letech stavu, který lékaři označují jako „minimální vědomí“.

Nový zajímavý výzkum ukazuje, že lidé často vzhledem odpovídají svému jménu a jsou pak i lépe zapamatovatelní.

Pohlavní orientace a prostorová orientace spolu souvisejí úžeji, než by se mohlo zdát.

Malý klaun očkatý jménem Nemo by se ve skutečnosti nemusel hledat. Naopak, podle nové studie založené na značení radioaktivním baryem, by Nemo dost možná sám trefil zpátky k tátovi.

Rozsáhlá studie ukázala, že lidé s podprůměrnou inteligencí jsou stejně bohatí jako ti, kteří se honosí vysokým IQ.

Lidé většinou používají látky měnící vědomí k relaxaci a lovu zajímavých zážitků. Tu a tam se najde nějaký zapšklý odpůrce čehokoliv příjemného, který si nedokáže představit, že by na světě mohlo být i veselo. Není jich zase tak mnoho, bývají ale hlasití a tak se psychoaktivní látky intenzivně studují v medicínských výzkumných centrech. Takový výzkum se většinou snaží dokázat, jak je užívání jednotlivých psychoaktivních látek nebezpečné a že by si na ně všichni měli dávat pozor.

Ne každá chemická látka má to štěstí, že se dostane do všeobecného povědomí. Testosteron toto privilegium již nějaký pátek požívá.

Zájemci o dráhu profesionálního zločince by měli počítat s tím, že se k běžně uvažovaným rizikům života mimo zákon přidávají ještě navíc rizika zdravotní.

Abychom neubližovali robotům a aby roboti neubližovali nám. To si klade za cíl charta tvořená korejskými odborníky.

Jestliže bůh – kmenový, křesťanský, muslimský, judaistický či ještě jiný – označí násilné chování za správné, začneme vidět o poznání ruději. I když na boha nevěříme.

Každý z nás si v duchu plánuje, co v budoucnosti udělá, od času odchodu na oběd, po chystané uvolnění opěradla křesla našeho kolegy, až odejde na oběd on. Jak a kam ukládá tyto úmysly náš mozek nyní přiblížil John-Dylan Haynes s kolegy v příštím čísle Current Biology.