Polyethylenglykol neboli PEG je velmi běžný polymer, s nímž se prakticky všichni setkáváme každý den. Bývá součástí léků, kosmetiky i potravin s nápoji, takže to bývají intimní setkání. Jak se zdá, náš imunitní systém k tomu má co říct. Podle nového výzkumu má většina Němců v krvi protilátky proti PEG. Není to konec světa, ale pro medicínu a moderní léčebné postupy je to přinejmenším nepříjemná komplikace.

Pokusy zbavit se nádorových buněk jejich vyhladověním jsou tak staré jako samotná medicína. Problém je v tom, že zvrhlé buňky se rychle množí. Jsou tedy mladé a dostupné zdroje využijí dříve než diferencované starší buňky. Omezení zdrojů (živin) tudíž oslabuje víc specializované a potřebné buňky včetně těch, které mají v popisu práce se s těmi rakovinovými poprat. Několik dnů starý poznatek by mohl tomuto hendikepu učinit přítrž a dát základ zcela novému způsobu léčby.

Na výročním zasedání EASD v Hamburku zaznělo, že Fukušima je ukázkou, jak i nízké dávky záření mohou přispět ke vzniku onemocnění zvané cukrovka.

O vlivu a dostupnosti různých méně návykových drog se mluví a píše víc než dost. A to doslova. Sahat po nich jako po možnosti úniku z aktuálně nepříjemné reality je pro zdravé, zejména mladé lidi špatnou volbou. Podobně jako alkohol neřeší nic, ale vybírají si svou daň. Zdravotní, sociální, finanční. Lidem trpícím například neurologickými problémy, jakou je i obsedantně-kompulzivní porucha, však mohou přinést úlevu tím, že potlačí život komplikující symptomy.

Co každý ví o pandemii španělské chřipky, která zabila miliony po Světové válce? Že tehdy často umírali mladí a původně zdraví lidé? Bioarcheologové prozkoumali kosti lidí, kteří zemřeli v USA před a během pandemie – a zjistili, že je to nejspíš pověra. Během španělské chřipky, stejně jako v jiných pandemiích, nejčastěji umírali zranitelní, nemocní, prostě oslabení lidé.

Evropská zpráva o drogách 2023 hovoří o větší rozmanitosti v nabídce a užívání drog, což vytváří nové výzvy pro drogovou politiku v Evropě.

Už delší dobu je jasné, že konopí má protizánětlivé účinky. Jejich mechanismus ale odborníkům dlouho unikal. Podle nového výzkumu je proti zánětům obzvláště účinný kanabinoid CBD. Aktivuje enzym 15-lipoxygenázu-1, čímž přepíná příslušné buňky imunitního systému z prozánětlivého nastavení do protizánětlivého módu.

Bez omega-3 mastných kyselín sa ľudský organizmus nezaobíde. To však hneď neznamená, že ich ľudia musia konzumovať v doplnkoch potravy.

Vědci po mnoho let luští tajemství rypošů lysých – malých nevzhledných afrických hlodavců obdařených několikanásobně delším životem v porovnání s příbuznými druhy podobné velikosti. A nejen to. S přibývajícími léty jim nehrozí zvýšené riziko typicky „stařeckých“ nemocí, včetně rakoviny. Američtí biologové vytvořili linii transgenních myši s rypoším genem pro enzym, jenž odpovídá za syntézu vysokomolekulárního hyaluronanu. I když se z GMO myšek nestaly „metuzalémky“ dožívající se nějakých 10 – 20 let, genetická modifikace jim bezesporu prospěla. Lze nové poznatky využít i v prospěch lidí?

Když se řekne vyšetření ultrazvukem, většině z nás vytane na mysl ta dlouhá doba než perinatolog projíždějící sondou po gelem natřeném maminčině bříšku vyřkne, co vidí. Po verdiktu, že plod má všechno co má mít, většinou rádi akceptujeme nabídku obrázku pro babičku či do rodinného alba, jak si potomek cucá prst.

Farmaceutický průmysl spotřebuje spoustu energie a vytváří množství problematického odpadu. Zajímavým řešením by mohlo být nahrazení zinku jako zdroje elektronů vodíkem. Důmyslná adaptace technologie vodíkových palivových článků otevírá cestu vodíkové výrobě léčiv.

Současný přístup ALARA předpokládá lineární závislost rizika rakoviny na obdržené dávce v oblasti jejich velmi nízkých hodnot. Dlouhodobě se diskutuje, zda je v oblasti nízkých dávek riziko rakoviny oproti lineárnímu modelu větší nebo menší. Odpověď dává nedávno dokončená komplexní studie tohoto problému s využitím rozsáhlé databáze pracovníků v jaderné oblasti v USA, Francii a Velké Británii v letech 1944 až 2016.

Betablokátory sú skupina liekov, ktoré sa podávajú pacientom s viacerými srdcovocievnymi chorobami. Používajú sa pri liečbe artériovej hypertenzie, porúch srdcového rytmu, ischemickej choroby srdca aj srdcového zlyhania. Po desaťročiach ich hojného používania sa však objavili informácie, ktoré ich používanie v niektorých indikáciach spochybňujú.

Dne 14.7.2023 se v Ženevě uskutečnila společná tisková konference zástupců Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) a Společného výboru expertů FAO/WHO pro potravinářská aditiva (JECFA) na téma zdravotních rizik aspartamu. V rámci kategorizace IARC zůstává aspartam ve třídě 2B, tedy možný lidský karcinogen a jeho staronový akceptovatelný denní příjem (ADI) nastavený JECFA má hodnotu 40 mg/kg/den.

Vinohradnické plíce (angl. Vineyard Sprayer's Lung) je vzácná nemoc z povolání, jejíž výskyt byl spojen s používáním tzv. Bordeauxské jíchy či Bordeauxské směsi k ochraně vinic před plísňovými chorobami. Níže uvedeným článkem jednak plním přání paní profesorky Zdeňky Svobodové z Veterinární univerzity v Brně a také ho vkládám jako další dlaždici do mozaiky textů na téma „Naši dědové sice byli moudři, ale dělat věci přesně jako oni vždycky moudré být nemusí“.

Proč na začátku pandemie COVID-19 někteří již první nákazou přešli téměř bez povšimnutí a jiní s ní svedli těžký boj? Velké rozdíly se často projevily u členů ve společné domácnosti. Kromě rizikových faktorů, jež hrály ne zcela jednoznačnou, spíše statistickou roli, způsob prvního boje s virem SARS-CoV-2 prý hodně ovlivnily „vhodné“ genetické mutace.

Války přináší ničení, zkázu a smrt. Ani ti, které provází štěstěna a zůstanou na živu, to po návratu do civilu nemají snadné. Ne všechna zranění jsou totiž vidět. A nejde jen o pošramocenou psychiku. Třetina všech veteránů sloužících ve válce v Zálivu se i po desítkách let potýká s vážnými fyziologickými neduhy včetně zrychleného stárnutí.

Malárie zabíjí ve velkém i v dnešním světě. Tradiční postupy boje proti této metle lidstva čelí řadě problémů. Pomoc nabízejí pokročilé genetické systémy. V rozvracení populací komárů je velmi úspěšná Ifegenia, která využívá genetický editor CRISPR, naprogramovaný na likvidaci klíčového genu femaleless (fle), zodpovědného za samice komárů.

Tým kryoinženýrů a chirurgů z Minnesoty popsal techniku, která transplantace posouvá na novou úroveň. Poznatek je nejspíš předzvěstí uchovávání lidských orgánů ve zmrazeném stavu v kryobankách, jako je tomu v případě spermií, vajíček a embryí.

Tak lze shrnout nadějné výsledky rozsáhlé, zatím nerecenzované studie, v níž vědci ze Stanfordovy univerzity a Vídeňské univerzity podrobně analyzovali záznamy téměř 300 tisíc obyvatelů Walesu.

Vysvětlovat děje kvantové fyziky je snaha nevděčná, neboť výsledkem bývá text veskrze nezáživný. Se složitostmi, které s těmi kvantovými nezadají, se setkáváme i na úrovni živého mikrosvěta. Popsat interakce molekul uvnitř buňky se také neobejde bez zavádění nových termínů. Případně se těm starým dávají významy jiné, než které měly ve starém dobrém biologickém makro-světě. Tolik varování autora, který předesílá, že další text bude nezáživný a popisuje objev bez praktického uplatnění.

mRNA vakcíny sa blížia k cieľu, pre ktorý pred vyše dvadsiatimi rokmi začali práce, smerujúce k ich klinickému použitiu. Experimentálna vakcína od spoločností Moderna a Merck, pridaná k imunoterapii jedného z najzhubnejších nádorov, malígneho melanómu kože, podľa počiatočných dát znižuje riziko jeho šírenia po operácii o 65% a nádejnou sa javí aj vakcína od BioNTechu proti adenokarcinómu pankreasu.

K sepsání tohoto článku mne přivedl nedávný poznatek, o němž informoval MUDr. Čiernik, respektive nesouvisející poznámky pod jeho článkem snažící se nás přesvědčit o škodlivosti vakcinace. Nové poznatky z imunologie a statistiky dávají vakcinaci do souvislosti s poruchou intelektu ale ne tak, jak rádi tvrdí antivaxeři.

Hromadia sa poznatky, že zamestnávanie mozgu vlastnou tvorivou aktivitou, ale aj množstvom vonkajších podnetov u starších ľudí spomaľuje rozvoj demencie. A ukázalo sa, že dobrým zdrojom podnetov môže byť aj internet.

HOPO 14-1 nabízí novou léčbu při kontaminaci radioaktivní látkou. Je to výkonné chelační činidlo, které je komfortní pro uživatele, protože ho lze podávat jako tabletky. Přípravek byl navržen k ochraně při akutních radioaktivních hrozbách, jako je útok špinavou bombou.

Někdy se to tak semele, že se rozhodneme vzdát se pohodlí matčina lůna předčasně. I na takové případy jsou na jednotkách intenzivní péče připraveni – dají nás do inkubátoru. Je tam teplo, a když je třeba, tak tam za nás i dýchají,… Od našich rakouských sousedů nyní zaznělo, že i tento výdobytek techniky nám může zadělat na problém.

Vědci z významné čínské univerzity díky důmyslné metodě odhalili způsob, jak uchránit buňky jater člověka, který pozřel smrtelně jedovatou muchomůrku. Vypátrali první nadějný protijed - sloučeninu vyvinutou firmou Kodak.

Nová léčba vražedného glioblastomu zahrnuje uhlíkové nanotrubičky naplněné nanočásticemi oxidu železa, speciální protilátku a vnější magnetické pole. Tyto ingredience vytvoří nanorobotické skalpely, které proniknou do buněk glioblastomu a rozsekají je zevnitř. První výsledky na myších jsou slibné.

Paliatívna sedácia je uznaná liečebná procedúra, málo známa verejnosti, ale aj lekárom, snáď s výnimkou hospicov a špecialistov na paliatívnu medicínu. Pritom môže prinášať úľavu trpiacim pacientom počas posledných hodín a dní ich života.

Chronická bolest je vysilující fenomén, který postihuje přibližně každého pátého člověka na světě. Jedná se o jedno z nejčastějších důvodů, proč pacienti vyhledávají lékařskou pomoc, a je výsledkem celé řady kombinovaných biologických, psychologických a sociálních faktorů a zároveň tak vyžaduje multifaktoriální přístup v rámci léčby. Kromě nefarmakologických přístupů pacienti vyžadují léky ke zvládnutí bolesti.

Australští vědci infikovali zhoubný nádor oslabeným stafylokokem, aby připomenuli některým bílým krvinkám imunitního systému jejich poslání – škodlivé buňky nechránit, nýbrž ničit.

Tým šestnácti japonských vědců a jednoho úspěšného mladého českého chemika zveřejnil výsledky výzkumu, který může být prvním krokem k terapeutické metodě regenerace poškozené mozkové tkáně.

Ať už tak činíte kvůli hubnutí, nebo z pohnutky tradované napříč kulturami, že je půst něco očistného co nám prospívá, mohly by vás zajímat výsledky pokusů, z nichž vyplývá, že i odpírání si jen jednoho jídla denně, zanechává na imunitním systému škody. Z pohledu ochrany před infekcemi se taková očista jeví jako hendikep.

Laboratorní vyšetření krve nebo moče se staly rutinou. Výzkum vědců z Newyorské univerzity možná povede k tomu, že u zubaře si jednou za čas plivneme do zkumavky.

Fonendoskop, symbol úctyhodného lekárskeho povolania, stráca svoje postavenie. Nahradí ho ultrasonograf?

Náhlé úmrtí není nic, o co bychom měli stát. Ne však vždy. Stačí se v našem uvažování přenést z úrovně organismu do mikrosvěta na úroveň buněk a všechno je jinak. Správně a rychle organizovaná sebevražda je doslova k nezaplacení. Vědci pro ní mají termín apoptóza. Podle mnohých to je naše hlavní ochrana před smrtí na úrovni celého organismu protože pokud si něčím mechanismus organizované smrti buněk rozštelujeme, většinou to pak s námi vezme rychlý konec.

NEJM group, nasledovník renomovaného lekárskeho časopisu New England Journal of Medicine, aj teraz zverejňuje prehľad najdôležitejších vedeckých poznatkov za rok 2022. Z kardiologickej časti sú niektoré zaujímavé len pre špecialistov alebo USA, iné však aj pre pospolitú lekársku a pacientsku verejnosť.

Podle vědců ze známého MITu může zraková a sluchová stimulace vhodně modulovaným světlem a zvukem u lidí ohrožených Alzheimerovou nemocí zpomalit postup neurodegenerativních změn.

Krabička cigaret, do kafe rum, rum, rum, do Red-Bullu dvě vodky a teď doktore čum, čum, čum…..

Ucpání, případně ruptura cév v mozku patří nejen k nejčastějším zdravotním příhodám, ale také k těm nejstudovanějším. Vzhledem k nespočtu publikací a haldě tlustých knih by si na nějaký překvapivý objev v této oblasti vsadil jen málo kdo. Mezinárodnímu týmu vedenému Sergejem Kirovem se ale nejspíš něco takového nyní poštěstilo.

…a šíří se navzdory očkování a překonaným covidovým nákazám jako lavina. Ale žádnou paniku, není fatální.

Hluboké pochopení toho, jak fungují receptory otevírá cestu k zdokonaleným medikamentům, kde bezpečnější opioidy jsou pouhou špičkou ledovce farmaceutického Klondiku.

Alzheimerova choroba je najčastejšou príčinou demencie. Je spojená s hromadením beta-amyloidu (Aβ) v medzibunečnom priestore mozgu, hromadením zhlukov tau-proteínu a poškodením synapsii nervových buniek. Príčiny a súvislosti týchto dejov nie sú dosiaľ úplne jasné a nie je známa liečba s uspokojivými výsledkami.

aneb Prevence a nefarmakologická léčba lehkých stavů u virových infekcí

Z generace na generaci si předáváme také genetické dědictví retrovirových nákaz z různých dob vývoje našeho druhu. Na jedné straně mohou tito genetičtí vetřelci hrát evolučně pozitivní roli, na straně druhé být rizikovým faktorem některých nemocí. Nebo, jak zjistil tým převážně německých vědců, způsobit selhání embryonálního vývoje.

Když se chirurgovi dostaneme na stůl, často ho pak opouštíme s něčím kovovým v těle navíc. Někdy to máme na doživotí, ale většina z toho musí za čas ven. Ne vždy to jde po dobrém a často nás kvůli tomu musí znovu řezat. Díky inženýrům z Massachusettského technologického institutu by takových opakovaných zákroků v narkóze nemuselo být tolik.

O tom, že kočičí parazit Toxoplasma gondii mění lidské imunitní buňky v trojské koně roznášející infekci po celém těle, jsme již na Oslu psali. Nyní tu máme nejnovější poznatek švédsko – francouzsko – amerického týmu. Odhalil molekulární fígl parazita, kterým přechytračuje imunitu, aby mohl beztrestně lézt do mozku.

Sú to už 3 roky od prvých prípadov nového vírusového ochorenia, ktoré najskôr dostalo názov Wuchanská pneumonia. Jeho pôvodca bol dočasne označený ako 2019-nCoV, definitívne potom SARS-CoV-2 a choroba dostala meno COVID-19. Ako sme sa posunuli od počiatočnej paniky a hľadania účinnej liečby, cez milióny mŕtrvych až k dnešnému prijatiu novej choroby ako súčasti každodenného života?

Vyšetrenie koncentrácie lipoproteínu(a) - Lp(a) v krvi spresní predpoveď individuálneho rizika aterosklerotických kardiovaskulárnych ochorení a jej vyšetrenie by sa malo stať súčasťou klinickej praxe. Čoskoro by malo byť možné liečbou znížiť hladinu tohto silno aterogénneho lipoproteínu.

Nadbytek soli je dnes prakticky ve všem. Sladkými palačinkami pro děti počínaje a hotovými jídly v restauracích konče. Studie vědců z Vanderbilt University odhalila, proč je zabijákem i pro mnohé z nás, kteří vysoký krevní tlak nemáme. A nebo máme?