Josef Pazdera

Jméno dostala podle písně od Beatles, kterou večer hráli v táboře v den kdy jí v údolí Awash našli. Přesto, že by jí dnes táhlo na 3,2 milionů let, podařilo se zjistit nejen kde a jak chodila, ale i jak vypadala. Je ale tato samice raného australopitéka skutečně matkou nás všech, jak se traduje?

Důvodem k radosti je objev jubilejní komety. Mnohde se lze dočíst, že se na úspěchu podílí Praha. Není to nepravda, ale sluší se dodat, že objevitel je amatérský astronom z jihu Číny, který u nás momentálně jen studuje.

Tak, jako mají nežádoucí dopady některá z dobře míněných opatření bojovníků s klimatem, podobně vyplouvají na povrch nežádoucí dopady farmaření, kterým se dávají různé přívlastky a kterými se před volbami rádi ohánějí politici. Co ale nám zapomínají dodat, že ekologické, organické a další z šetrných způsobů hospodaření, automaticky negarantují zdravotní nezávadnost. A že se navíc moc neslučují s konvenčním zemědělstvím. Že jejich zavádění snižuje výnosy a potažmo zdražuje potraviny. Asi nejhorším poznatkem je, že na sousedních pozemcích navozují aplikaci vyšších dávek insekticidů.

Ať už nás o hlas připraví cokoliv, malá snímatelná náplast na krku by nás měla vrátit znovu do hry. Teda pokud jde o tu správnou - prošpikovanou senzory s asistencí AI.

Vlastně nejde tak úplně o červy, ale háďátka. A že si z vysoké radiace nic nedělají, také není přesné. Určitě dělají, jen nevíme, jak si devastační následky záření zvládají tak rychle a správně opravovat.

V Durynsku, zhruba sto kilometrů od našich Hranic je Město Ilmenau. V něm sídlí Technická univerzita vybavená zařízením na výboje takové intenzity, že imitují blesky. Právě tam se parta Jense Haueisena z Institutu biomedicínského inženýrství a informatiky jala ověřit, co nám při bouřce může zachránit život.

Klenotníci od nepaměti tvrdí, že apatit je „nositelem vizí do budoucnosti i pohledu do minulosti“. Nutno přiznat, že nynější objev jim v tom dává za pravdu. Tedy alespoň co se Měsíce týče.

Před dávnými a dávnými časy, za dob předdinosauří éry rostla v kanadském bažinatém terénu rostlina nepodobná všemu, co dnes známe. Zjevem připomínala obrovskou obrácenou záchodovou štětku.

Vědci ukázali na dosud neznámého producenta emisí uhlíku s významným vlivem na klima planety. Jeho škodlivost uvolňováním oxidu uhličitého do atmosféry je srovnatelná s produkcí spalin motorů celosvětové flotily čítající čtyři miliony rybářských lodí.

Pokud jste nečetli nejnovější číslo odborného časopisu Research, tak se vám nejspíš vybaví, že trombocyty máme proto, aby přispívaly ke vzniku krevních sraženin zastavujících krvácení a podporovaly rozvoj zánětu. Ostatně, tak se to také učí i na univerzitách. Z výsledků studie uveřejněné nyní ve zmíněné tiskovině ale vyplývá, že krevní destičky zvládají i pravý opak a že zánět tlumí.

Klimatologové nám říkají, že po požárech jehličnatých lesů na jejich místě vzniká les listnatý. A protože listnaté lesy přijímají více uhlíku a odráží také více světla, výsledkem je ochlazování planety.

Pokusy zbavit se nádorových buněk jejich vyhladověním jsou tak staré jako samotná medicína. Problém je v tom, že zvrhlé buňky se rychle množí. Jsou tedy mladé a dostupné zdroje využijí dříve než diferencované starší buňky. Omezení zdrojů (živin) tudíž oslabuje víc specializované a potřebné buňky včetně těch, které mají v popisu práce se s těmi rakovinovými poprat. Několik dnů starý poznatek by mohl tomuto hendikepu učinit přítrž a dát základ zcela novému způsobu léčby.

Na výročním zasedání EASD v Hamburku zaznělo, že Fukušima je ukázkou, jak i nízké dávky záření mohou přispět ke vzniku onemocnění zvané cukrovka.

Asi nejznámějším případem strategie založené na amputaci části těla jsou ještěrky. Když jim jejich mrštnost a schopnost mizet rychlostí blesku není nic platná, uchylují se život zachraňujícímu manévru - nechají si odtrhnout ocas. Něco podobného popsali v tomto týdnu vědci u zástupkyň z říše hmyzu. Pavoukům podobné mušky své sebepoškozování dovedly k naprosté dokonalosti. Na rozdíl od zmíněných ještěrek nejde o ocas, ale o končetiny. Připravují se o ně samy a zvládají to do půl sekundy.

Psal se rok 1994 když Davida Noble jeho záliba v lezení po skalách Modrých hor přivedla do nepřístupných svahů Národního parku Wollemi. Zaujala ho tam rostlina, kterou nedokázal zařadit. Nebyl sám. Šlo totiž do té doby vědecky neprobádaný taxon. Ta správná mela ale začala až když se materiál dostal na stůl přírodovědce zběhlého v paleobotanice. Není těžké si představit že nejspíš následovalo něco jako: „Kde jste to vzali? To mělo vyhynout před dvěma miliony let!“

Ať už jsme zastánci názoru, že je třeba auta se spalovacími motory nahradit těmi na baterky, nebo snížit stavy metan pšoukajícího skotu či omezit jinou lidskou činnost k záchraně planety před oteplením, nebude na škodu se seznámit s tím, co nyní za nedávný spouštěč změny klimatu v Evropě označili britští geologové.

Laboratoře, které se v odborných časopisech chlubí vypěstovanými shluky buněk připomínající nejranější stádia vzniku života, rostou jak houby po dešti. Jeden takový počin z dílny izraelského Weizmannova výzkumného ústavu nabývá obrysů syntetického lidského embrya. Bioetici začínají volat o potřebě dát nový legislativní rámec takovým činnostem.

V Antarktidě vědci vyfotili podivně zbarveného tučňáka. Ukázalo se, že jde o mutaci vedoucí k melanismu. Média i veřejnost věnují objevu nebývalou pozornost. Proč je tomu tak?

Když se řekne vyšetření ultrazvukem, většině z nás vytane na mysl ta dlouhá doba než perinatolog projíždějící sondou po gelem natřeném maminčině bříšku vyřkne, co vidí. Po verdiktu, že plod má všechno co má mít, většinou rádi akceptujeme nabídku obrázku pro babičku či do rodinného alba, jak si potomek cucá prst.

Války přináší ničení, zkázu a smrt. Ani ti, které provází štěstěna a zůstanou na živu, to po návratu do civilu nemají snadné. Ne všechna zranění jsou totiž vidět. A nejde jen o pošramocenou psychiku. Třetina všech veteránů sloužících ve válce v Zálivu se i po desítkách let potýká s vážnými fyziologickými neduhy včetně zrychleného stárnutí.

Tým kryoinženýrů a chirurgů z Minnesoty popsal techniku, která transplantace posouvá na novou úroveň. Poznatek je nejspíš předzvěstí uchovávání lidských orgánů ve zmrazeném stavu v kryobankách, jako je tomu v případě spermií, vajíček a embryí.

Biologové z University of Bristol spolu s fyziky z Diamond Light Source odhalují architekturu křídel nočních motýlů. Poznatky hodlají využít k přípravě antiecholokačních povlaků.

Vysvětlovat děje kvantové fyziky je snaha nevděčná, neboť výsledkem bývá text veskrze nezáživný. Se složitostmi, které s těmi kvantovými nezadají, se setkáváme i na úrovni živého mikrosvěta. Popsat interakce molekul uvnitř buňky se také neobejde bez zavádění nových termínů. Případně se těm starým dávají významy jiné, než které měly ve starém dobrém biologickém makro-světě. Tolik varování autora, který předesílá, že další text bude nezáživný a popisuje objev bez praktického uplatnění.

Že by konečně účinná zbraň na streptokoky?

K sepsání tohoto článku mne přivedl nedávný poznatek, o němž informoval MUDr. Čiernik, respektive nesouvisející poznámky pod jeho článkem snažící se nás přesvědčit o škodlivosti vakcinace. Nové poznatky z imunologie a statistiky dávají vakcinaci do souvislosti s poruchou intelektu ale ne tak, jak rádi tvrdí antivaxeři.

Někdy se to tak semele, že se rozhodneme vzdát se pohodlí matčina lůna předčasně. I na takové případy jsou na jednotkách intenzivní péče připraveni – dají nás do inkubátoru. Je tam teplo, a když je třeba, tak tam za nás i dýchají,… Od našich rakouských sousedů nyní zaznělo, že i tento výdobytek techniky nám může zadělat na problém.

K tomu, čemu se lidově říká obcházení povinnosti platit daně, se bohatým nabízí celá řada nástrojů. K oblíbeným patří daňová optimalizace se založením pobočky v daňovém ráji. Na tom by ještě nemuselo být nic nelegálního, kdyby…

Ať už tak činíte kvůli hubnutí, nebo z pohnutky tradované napříč kulturami, že je půst něco očistného co nám prospívá, mohly by vás zajímat výsledky pokusů, z nichž vyplývá, že i odpírání si jen jednoho jídla denně, zanechává na imunitním systému škody. Z pohledu ochrany před infekcemi se taková očista jeví jako hendikep.

Náhlé úmrtí není nic, o co bychom měli stát. Ne však vždy. Stačí se v našem uvažování přenést z úrovně organismu do mikrosvěta na úroveň buněk a všechno je jinak. Správně a rychle organizovaná sebevražda je doslova k nezaplacení. Vědci pro ní mají termín apoptóza. Podle mnohých to je naše hlavní ochrana před smrtí na úrovni celého organismu protože pokud si něčím mechanismus organizované smrti buněk rozštelujeme, většinou to pak s námi vezme rychlý konec.

Hlíva ústřičná (latinsky Pleurotus ostreatus) se v různých úpravách objevuje na jídelních stolech stále častěji. Netýká se to jen vegetariánů a těch, kteří chtějí zhubnout. Rostoucí oblibě se houba těší jak u gurmánů tak u lidu prostého. Yi-Yun Lee se svým kolektivem nyní v časopise Science Advances popsal, jak tato masožravá houba své oběti loví nástražným zařízením s neurotoxinem.

Ucpání, případně ruptura cév v mozku patří nejen k nejčastějším zdravotním příhodám, ale také k těm nejstudovanějším. Vzhledem k nespočtu publikací a haldě tlustých knih by si na nějaký překvapivý objev v této oblasti vsadil jen málo kdo. Mezinárodnímu týmu vedenému Sergejem Kirovem se ale nejspíš něco takového nyní poštěstilo.

Většina z nás již v denním tisku o takzvaných „uspávačkách“ něco četla. Odborný časopis PLOS nyní přináší informace o „uspávačích“. V jejich případě to ale s podlostí a zlým úmyslem nemá nic společného.

MIT neboli Massachusettský technologický institut je pro nás jakýmsi majákem serióznosti a o výsledcích tamních vědců referujeme často a rádi. Tentokrát to bude o nedodržování lékařských doporučení.

Keck School of Medicine je jednou z předních lékařských institucí USA. Z tamní dílny vedené profesorem Duke Hana nedávno vypadla studie dokládající souvislost mezi štědrostí a nejranějším stadiem demence.

Byly doby, kdy byl skot veleben a země oplývající strdím a mlékem vyhledávanou lokalitou. Dohoda Green Deal spatřuje ve skotu jednoho z největších škůdců planety.

Když se chirurgovi dostaneme na stůl, často ho pak opouštíme s něčím kovovým v těle navíc. Někdy to máme na doživotí, ale většina z toho musí za čas ven. Ne vždy to jde po dobrém a často nás kvůli tomu musí znovu řezat. Díky inženýrům z Massachusettského technologického institutu by takových opakovaných zákroků v narkóze nemuselo být tolik.

aneb Johns Hopkins University dává k dispozici mapu zobrazující rozpětí celého známého kosmu. Mapa je interaktivní a lze si ji stáhnout.

Z nápadů jak vyzrát na zvyšující se náklady za energie se mi nejvíce zamlouval výjezd někam, kde netřeba topit. Kam by to mělo být, rozhodla 80% inflace turecké liry. Do auta putovaly dvoje okurky, marmeláda, nějaké sardinky, špagety, dvacet plechovek akciového Staročecha a cesta „směr levno“ mohla začít.

O tom, že kočičí parazit Toxoplasma gondii mění lidské imunitní buňky v trojské koně roznášející infekci po celém těle, jsme již na Oslu psali. Nyní tu máme nejnovější poznatek švédsko – francouzsko – amerického týmu. Odhalil molekulární fígl parazita, kterým přechytračuje imunitu, aby mohl beztrestně lézt do mozku.

Od předků si neseme do života nejen věci dobré, ale i některé zlé. Zatím největší studie zaměřená na narození mrtvého potomka přichází s překvapením, že i to může být dědičné. A že riziko narození mrtvého dítěte se zvýšenou měrou přenáší přes otce a mužské příbuzné.

Název článku jsme si vypůjčili od Roberta Kirkmana, v jehož díle přeživší apokalypsu podrží na živu naděje na přežití. Naše povídání bude o naději bakterií, která je neopouští ani po tisíci letech. Jejich spory se z fyziologicky mrtvolného stavu pro návrat do života rozhodují počítáním.

Studie tvrdí něco těžko uvěřitelného - že i nanostruktury (na nichž se učenci ještě ani neshodli, zda jsou živé, nebo ne) jsou velmi dobře informovány o dění nejen v jejich bezprostřední blízkosti (rozuměj uvnitř napadené buňky), ale i o tom, co se děje vně buňky jejich hostitele. A že tedy dobře ví, kdy na sebe nemají upozorňovat a kdy je naopak pro ně výhodné vycenit zuby a svého dobrodince opustit.

V trendu omezit auta se spalovacími motory a nahradit je elektrickými, zašli nejdál v USA. Výzkumná studie ale ukazuje, že síť služeb na masovost není připravena, a že když je politické rozhodnutí v rozporu s realitou, i ekologie dostane na frak.

Podle Bible i mladšího Koránu, byl život stvořen silou božího slova. Mytologie po celém světě, sahající do minulosti hlouběji, mají za nádobu života hlínu. Právě onu stvořitelé obdařovávali soběstačnou existencí. Podobně vznik života vidí i řada současných vědců, jen pro to volí termín „teorie živých jílů“. Článek v Biophysical Journal nyní uvádí další zajímavé důvody na podporu vzniku života v půdě. Staronovou hypotézu tak činí ještě přitažlivější.

aneb o nepříjemnosti, při níž je třeba hleny odstraňovat proplachováním plic v hluboké anestezii.

Nadbytek soli je dnes prakticky ve všem. Sladkými palačinkami pro děti počínaje a hotovými jídly v restauracích konče. Studie vědců z Vanderbilt University odhalila, proč je zabijákem i pro mnohé z nás, kteří vysoký krevní tlak nemáme. A nebo máme?

Zhruba před dvěma měsíci jsme v článku „O biolepidla je zájem“ zmiňovali jednu stařinku v podobě lepidla z oslí kůže a dvě novinky - „kanadské“ lepidlo využívající molekulárního řetězce silikonových tekutin z dílny  University of Western Ontario a hydrogelové lepidlo z dílny Harvard University. S další super-novinkou schopnou lepit mokré povrchy přichází tým profesora Jianyu Li z McGill University. Nynější kanadská novinka stojí na bublinkách.

Umí buňky počítat nebo využívají časová okna, v nichž se rozhodují že se stanou tukovou tkání?

Záchranáři oxid uhelnatý rádi nemají, protože tam, kde řádil, většinou už jen volají koronera. Pro všeobecné lékaře je oxid uhelnatý součástí krve a přirozený produkt rozpadu a recyklace erytrocytů, takže jim je vcelku lhostejný. Ti, kdo ho milují, jsou imunologové. Počátky jejich náklonnosti souvisí s rozmachem transplantací. Někdy kolem roku 2005 vyšlo najevo, že tvorbu enzymu řídícího syntézu oxidu uhelnatého (hem oxygenasa), si pacienti po transplantaci plic zvyšují. Dobře dělají.

Když profesorka Cara Bealová před časem prohlásila, že „moč je dokonalé tekuté zlato“, nemohla tušit, jak její slova mohou být prorocká. Čínsko-americký tým s výraznou převahou Asiatů před několika dny publikoval v časopisu Frontiers in Cell and Developmental Biology poznatek, který z hnojiva pro zahrádkáře dělá žádoucí surovinu regenerační a léčebné medicíny.