Josef Pazdera

V anglickém časopisu "Zemědělství a potravinářská chemie", vydávaném Americkou chemickou společností, vyšel článek o českém pivu z dob první světové války.

Věrná reprodukce malby na plátně a papíru pro chvíle pohody a pro všední den kalendář s poznámkovým blokem propojený se všemi členy domácnosti.

Všechna náboženství mají jedno společné. Vydávají se za to pravé, které nás přivede ke spáse. Spásou přitom myslí až stav po smrti. I když se v představách, co se s námi po smrti děje, rozcházejí, u všech na tom věřící mají být za všech okolností lépe. Z logiky věci by se tedy ti, na něž čeká stav blažené spokojenosti, měli „překročení Rubikonu“ obávat méně, než příslušníci tábora nevěřících, které má provázet řada trablů.

Začátkem minulého století švédský zoolog Eric Mjöberg objevil při své cestě k protinožcům kraba a ten po něm zdědil jméno Uca mjoebergi. Společně s jemu podobnými mu hezky česky říkáme houslista. Za australské státní peníze u něj nyní zjistili celou řadu úchylek.

Výzkumníci Švédského přírodopisného muzea našli v Indii fosilie, které jakoby z oka vypadly červené řase, z níž Japonci připravují suši. Na tom by ještě nebylo nic tak zarážejícího, kdyby onomu artefaktu nebylo 1,6 miliardy let. To totiž neznamená nic menšího, než že se v době, kdy jsme tu měli mít jen jednobuněčné „primitivy“, dávající v tom lepším případě vznik stromatolitům, na Zemi dařilo organismům podobným těm, jaké tu máme dnes. To zase bude vody na kreacionistický mlýn.

Na rozdíl od nás to dovedou využívat při hledání něčeho k snědku.

Už jsme tu měli drony malé, velké, tenké, tlusté, dopravní i sebevražedné. Nyní to je dron, který ustojí opakované srážky.

Kolektiv výzkumníků, který už přišel na to, proč jsou zebry pruhované, popsal nyní účel pandích pruhů. S těmi zebřími to nemá nic společného.

Hmyz jsou chytrá stvoření. Umí se například domluvit na směru, vzdálenosti i vydatnosti zdroje. Při hledání nového domova se o místě rozhodují demokraticky. Rozhodnutí se přijímá na základě vůle největší frakce (nejsilnější „strany“) a k získání mandátu je dokonce potřeba dostatečný počet hlasů. Při horším počasí roj včel uplatní zrychlené řízení a nutný počet hlasů potřebných k rozhodnutí sníží. Vylučují tím riziko, že komunita vyhladoví dříve, než se stihne ubytovat. Nedávno několik pokusů ukázalo, že včely umí počítat. V poslední době to ale jsou čmeláci, kteří nás udivují svou inteligencí a schopnostmi se učit.

Podle vědců za to může porucha, které říkají skrytá vada sluchu. S ušima ale toho moc společného nemá.

Trikem Pepka námořníka!

Není to tak dávno, co jsme vás informovali, že Čína postavila jednomístný létající „stroj“ na baterie. V diskusi se objevilo, jak osla čínští soudruzi zase tahají za fusekli. Teď ale za ní začali tahat i šejky v Emirátech. Čínský Ehang má první pasažéry přemísťovat poblíž nejvyšší budovy světa. Autonomní elektrické multikoptéry mají Dubají dronit stokilometrovou rychlostí ve výšce tří set metrů nad zemí. A to už za necelého půl roku.

V laboratoři připravené kanabinoidy se na trhu prodávají jako bezpečná a legální náhražka marjánky. Sympatické na ní je, že mnohým standardním testem na drogy ji detekovat nelze. Výzkumníci z University of Arkansas k přednostem nové mařeny dodávají ještě něco.

Z finské studie, která je společným dílem výzkumníků z University of Helsinki, Národního ústavu zdraví a sociální péče a nemocnic vyplývá, že děti maminek, které chtěly po porodu zůstat štíhlounké a místo poctivého cukru vsadily na tradiční přírodní sladidlo s glycyrhizinem, udělaly svým nejdražším medvědí službu. V průměru jsou na tom jejich ratolesti teď v kognitivních testech hůř, než jejich vrstevníci a vrstevnice. Rozdíl činí přibližně sedm bodů IQ.

Závěr izraelských vědců, snažících se přijít na kloub altruismu, se nebude zamlouvat nikomu. Uráží ty, co v lásce k bližnímu spatřují Bohem projevenou vůli a cynický je i k těm, co laskavost a nezištné jednání považují za úcty hodný charakter osobnosti. Kloní se totiž k myšlence, že si nás k obrazu svému upravili a upravují mikrobi. Zištně mají napomáhat naší nezištnosti, aby se jim snáze přeskakovalo z jednoho na druhého.

To, co dříve sužovalo lidi, trápí dnes křečky a kdysi v Evropě hojné zvířátko je kvůli tomu na vymření. Viníkem překvapivě nejsou předpokládané pesticidy, nýbrž dostupnost a přemíra kukuřice. Samičky na takové dietě sice zplodí potomstvo, ale pak ho z 95 % zase samy zdlábnou.

Za posledních několik let se vědci holedbali celou řadou umělotin. Namátkou třeba „nepřirozenou DNA“, „replikujícími se molekulami podobnými DNA“, „prvním organismem s umělým genomem“ i „syntetickým organismem“. V tomto týdnu přibyl „první stabilní polosyntetický organismus“. Začíná v tom být poněkud nepřehledno a žádá si to vysvětlení.

Jak nám populace stárne, důchodci táhnoucí za sebou po chodníku tašku na kolečkách, jsou k vidění stále častěji. Zanedlouho by tomu ale mohlo být opačně.

Před několika dny kanadští humánní lékaři zveřejnili zprávu, že bydlet u rušné komunikace s sebou nese problémy s pamětí a riziko demence. Nyní s poklesem pozornosti přicházejí Američané. Jejich závěry se ale týkají opeřenců.

Počítačové modelování z údajů získaných v Indii entomologům potvrdilo správnost úsudku, ke kterému dospěli zdravým selským rozumem.

U západního pobřeží Austrálie, v hloubce 50 metrů, se americko-australskému týmu podařilo pomocí robota poprvé nafilmoval stvoření, kterému se dostalo jména Phyllopteryx dewysea. Česky se nejspíš ujme řasovník rubínový.

V případě kontaktu s virem HIV jsou to ženy, které tahají za kratší konec. Mladé Jihoafričanky jsou v porovnání s mužskými protějšky až osminásobně nakaženější. I sebemenší poznatek využitelný k ochraně žen má proto cenu zlata. Vědci nyní zjistili, že když se ženě sejde na sliznici nevhodná bakteriální sestava, například s převahou prevotell či fusobakterií rodu Sneathia, a nemusí přitom jít o nic, co by se projevilo potížemi, přesto své nositelce zvýší riziko smrtelného onemocnění až čtyřnásobně.

Umělá dívčina jménem "Jiajia" zvládá jednoduchou konverzaci a patřičně při ní špulí i svůj obličej.

Tím, že máte v mobilu fotoaparát, kameru a třeba i mikroskop, už nikoho neoslníte. Číňané přichází na trh s telefonem Changhong H2.

Kanadská studie zjišťovala, do jaké míry nás bydlení poblíž rušné komunikace vystavuje riziku stát se sklerotikem, parkinsonikem nebo dementním.

Ten, co to všechno řídí, to s pánem tvorstva nejspíš nedomyslel. Sílu nám bere a tužby ponechává. A zdaleka se to netýká jen těch dříve narozených. Stále větší měrou trpí i ti, co se ještě ani nestihli rozmnožit. S nápadem, jak řešit problém Erektilní dysfunkce, jak se nyní společensky korektně impotenci říká, přichází americká parta pod vedením Briana Le. Říkají tomu bionický penis.

Ruští vědci z Ústavu jaderného výzkumu v Moskvě a Novosibiřské státní university přicházejí s vysvětlením nesouladu kosmologických parametrů. Na vině má být nestabilita a rozpad temné hmoty.

Analýza zubního povlaku stoličky hominina toho na naše předky hodně prozradila. Dokonce i to, že si v mezizubí šťárali párátkem.

A víte proč? To neuhádnete. S tvorbou vitamínu D to nemá nic společného. Před několika dny výzkumníci z Georgetown University Medical Center zveřejnili výsledky studie z níž vyplývá, že z jednoho typu lenošících bílých krvinek světlo dělá terminátory bažící po krvi. Naštěstí té mikrobiální.

O genetickém nástroji CRISPR-Cas9 píšeme často. Právem. Dokáže totiž ne léčit, ale vadný gen přisouzený zlou sudičkou, opravit. Technologii editace genů tak čeká zářná budoucnost a vlastník patentových práv bude ne za vodou, ale za několika vodami. Někdy se stává, že se na stejnou věc sejde patentů více. Spor se pak dostane na stůl talárníkům. Je tomu tak i v tomto případě. Minulé úterý nedaleko Washingtonu, se začalo propírat prádlo znesvářených stran před soudem.

Že se ocel stává křehkou, když se polije tekutým dusíkem, ví už hodně z nás, bohužel i zloději aut. Méně známo je, že ocel křehne i po vystavení radiaci. V takovém případě se ale nestává "zranitelnou" jen v podchlazeném stavu, ale i za pokojové teploty. Právě to, spolu s demagogií aktivistů, jsou komplikace, které brání dalšímu rozmachu jaderné energetiky. Fyzikům se nejspíš jeden z těch problémů nyní podařilo eliminovat.

I pro vakcinaci platí, že to musí někdo zaplatit. Buďto daňový poplatník přes státní kasu z kolonky „v zájmu veřejného zdraví“, nebo daňový poplatník z toho co zaplatil své zdravotní pojišťovně, případně daňový poplatník ze svého, již zdaněného kapesného. A protože vakcíny začínají být proti všemu možnému i nemožnému, je stále jasnější, že ne všechny budou pro všechny. Zamysleli se nad tím i výzkumníci z Aberdeenu a vymysleli úsporný program, který by z mála zajistil maximum. Má ale čertovo kopýtko.

Podle Matoušova evangelia, kap. 2 verš 2, se mudrci od východu v Jeruzalémě ptali krále Heroda: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Poté, podle verše 7, Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Mudrcům nařídil, aby se vydali do Betléma, našli dítě a vrátili se zpět Herodovi podat zprávu. Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí.„

Doslovný překlad části textu písně na připojeném videu: "Vánoční strom je plný květin. Přísahám, že je Štědrý den. Doufám, že to je to, co říkáš…" Pokud vás napadlo, že se universitní kapela z imigrantů nestoudně zhulila, jste vedle, jak kanadská jedle. Vědci tvrdí, že jen předhodili počítači vánoční pohlednici a pak ho nechali chvíli bez dozoru.

Moderní zobrazovací techniky začínají přicházet na kloub náboženským duchovním prožitkům. Ve chvílích, kdy se věřící cítí být „Bohu blíž“, zjišťuje magnetická rezonance v mozkovém centru odměny aktivitu charakteristickou pro uspokojování žádostivosti po sexu či droze.

Tým nizozemských výzkumníků z Academic Medical Center in Amsterdam vytvořil interaktivní 3-D atlas lidského vývoje od početí do dvou měsíců. V doprovodném článku v časopise Science vědci uvádějí proč. Stávající výukové materiály jsou totiž „děsivě zastaralé a nepřesné“.

Novou metodou mikroskopování vyvinutou ve Skotsku vyšlo najevo, že deoxyribonukleová kyselina (DNA) představuje pouze polovinu našich chromozomů a že až 47 % z jejich struktury je jakýsi záhadný plášť, který ten „vlastní genetický materiál“ obklopuje.

Zbrojní gigant ustupuje od hřmotných monster a obrací svou pozornost na titěrnosti. Charakter budoucího válčení se nejspíš už brzo změní k nepoznání.

Americkému týmu v němž je i jedna Polka, se zvýšením hladiny tří proteinů podílejících se na fotosyntéze, podařilo zvýšit rostlinám produkci. Upravené rostliny vyprodukují ze stejného množství světla mnohem více hmoty. I když tvůrci své vylepšení nazývají buněčným a metabolickým inženýrstvím, odpůrcům GMO tato kamufláž nejspíš dlouho unikat nebude.

Větší šance vylízat se z průšvihu nemají ti, kterým se přilepšuje kyslíkem, ale paradoxně ti, kterým ho odpírají. Nejlepší podmínky pro regeneraci myšího srdce panují na Mount Everestu. Pro to naše by mělo platit totéž.

Panovala představa, že když živočich uhyne, organický materiál jeho tkání, pokud jej mikroorganismy nerozloží, se procesem zvaným fosilizace, mění v minerál a za miliony let je z něj kámen. Před několika lety to ale zpochybnil nález zbytků měkké tkáně v kostech šestitunového monstra Tyrannosaurus rex. Protein z jeho cév se uchoval 68 milionů let. Dnes k němu přibyl jiný protein. Tentokrát z drápu příbuzného oviraptora a tomu už táhne na 75 milionů křížků.

Na jedné z největších a také nejvýznačnějších universit v USA, si položili otázku: Co by se stalo, kdyby pod tlakem veřejnosti a aktivistů Greenpeace se politici zavázali k mezinárodním úmluvám a upustilo by se od pěstování geneticky modifikovaných plodin? Moc slavně by návrat ke klasickému hospodaření nedopadl. Vzrostly by ceny potravin, přibylo hladu v Africe a ještě by se o něco víc globálně oteplilo.

O neutronech se říká, že se cítí dobře jen v přítomnosti jiného pohlaví. Míní se tím částice protonů a elektronů. Jakmile je totiž od neutronů násilím oddělíme, jde to s nimi rychle s kopce. Stejně špatně to s nimi dopadne, když se je pokusíme převést do jakéhosi registrovaného partnerství. I struktura ze dvou neutronů se také okamžitě rozpadne. Dokonce ani ve třech jim to nesvědčí. Když se ale dají dohromady čtyři neutrony, zrodí se tetraneutron!

Trapičství s nasazováním baťůžků se stává ornitologickým folklórem. Ve Švédsku tak obtěžkali i několik rorýsů obecných. Náleží do řádu „svišťouni“ což napovídá, že jsou výbornými letci. Jak moc jsou výborní, ale nikdo nečekal. Hravě strčili do kapsy všechny dosavadní ptačí vytrvalce.

Hemostatické injekce utěsní vpich "lepidlem", takže krev z ranky nevytéká. Asijská inovace by měla najít uplatnění u pacientů se špatnou srážlivostí krve a sestřičkám snížit riziko přenosu infekcí.

Vědci z Imperial College si posvítili na oxid dusičitý (NO2) a oxid dusnatý (NO) - plyny, které zákonné normy EU sledují jako emise NOx. Výsledky dosud největší studie, která měřila emise automobilů v reálném provozu, dopadla katastrofálně.

Před pěti lety byli Saul Perlmutter, Brian Schmidt a Adam Riess oceněni nejvyšší cenou jakou jen vědec může obdržet. Jejich poznatky tvoří pilíř na němž stojí standardní model vesmíru. Závěry nobelistů nyní tým astrofyziků pod vedením Subira Sarkara z Oxfordu zpochybnil.

Strašení klimatem už jaksi patří k bontónu a tak většina z nás si myslí, že z černého kontinentu se už dlouho stává jedna velká „sušenka“. O studiích, které signalizují něco jiného, se nemluví, nebo jen s despektem. Nad jednou kontroverzní studií, pod níž je podepsán T. C. Johnson z University of Minnesota, se stojí za to se zamyslet. Je to kolektivní dílo geologů, odborníků na biodiverzitu, paleontologii, specialistů na jezerní geochronologii, mořskou mikrobiologii a biogeochemii.

Většina velkoměst jsou velkoměstem právě proto, že mají svou řeku. Osvědčilo se to kdysi a mělo by tomu tak být opět. Přispět k tomu chce Alain Thebault svými rychlými vodními taxíky. První mini-flotila autonomních okřídlených plavidel by se měla veřejnosti představit v Paříži na Seině už příští rok. Neméně zajímavé na těchto přibližovadlech s integrovaným kapitánem bude, že admirála jim má dělat náš chytrý mobil.

Že máme v krvi trombocyty, se ví už dlouho. Stejně jako že mají v popisu práce srážení krve. Až nyní se ale daří zjistit, jak to vlastně dělají. Většina se změní v hubeňoury s panožkami, ale část se jich nafukuje jako airbagy. V přeměnách jejich kabátu hraje roli programovaná smrt.