Josef Pazdera

Od čmeláků jsme se dočkali dalšího překvapení – když je potřeba, dokáží přimět rostlinu k poslušnosti ultrazvukem.

Na problém s emisemi aut lze jít různě. Například úpravou řídící jednotky, která pozná, kdy je auto na STK. Jde to ale i poctivě. Jak ale tento čtvrtek zaznělo z Kanady, ne každá poctivost je efektivní a rozumná.

Trubičky zvané carbon nanotubes svými podivnostmi neudivují jen fyziky, chemiky a elektroniky, mile nyní překvapily i neurology. Vypadá to, že by z nich mohl být nástroj, který by plegiky s poškozenou míchou pomohl postavit na nohy. A možná, že i ty nešťastníky, kterým se poštěstí si pochroumat myslivnu.

Aby název zaujal, poněkud přehání. Pokud se klíšťatům daří vyvolat alergii na maso, tak jen sporadicky. Nejde také o dílo klíšťat, ale jen o jejich asistenci, přičemž alergii si následně přivodí naše tělo samo. Vlastně se ani nejedná o typické vegetariánství, protože drůbeže a ryb se to netýká. Na zprávě, která i po upřesnění vypadá jako vtip Radia Jerevan, něco být může. Už dva týmy na dvou světadílech nezávisle upozorňují, že od klíšťat nám nehrozí jen obrna, chronické bolesti hlavy, snížená výkonnost a deprese střídající se s blbou náladou. Nově bychom k tomu měli přičíst i poloviční vegetariánství.

Zub z Bulharska a čelist z Řecka se ukázaly být staré více než 7 milionů let. Na tom by nebylo nic zajímavého, kdyby nešlo o kosti bytosti, které se odborně nyní říká hominin. Nálezy jsou starší, než všechny pozůstatky tohoto našeho předka nalezené v Africe. Otázkou je, zda dva evropské artefakty jsou dost na to, aby kantoři mohli učit, že s počátkem našeho lidství to je jinak, než se píše v učebnicích. A zda interpretaci „nepocházíme z Afriky“ nemáme považovat za nepodloženost s rasistickým podtextem?

V Šanghaji vzkřísili zapomenutou myšlenku socialistických samoobsluh na kolečkách. Dost se podobá tomu, co si ti dříve narození pamatují jako Karosy předělané na prodejny. Jen už to, jak u Čínských prodejců bývá zvykem, slouží bez polední přestávky, celý den, sedm dní v týdnu. A ještě to je, po vzoru Eskortservisu, k dispozici na telefon. Říkají tomu Moby Mart.

Začíná to tím, že začneme preferovat kalhoty a košile se zipem.

Američtí univerzitní vědci, spolu s nezávislým výzkumníkem Yinan Wangem, našli první a zároveň nejstarší houbu na Zemi. Je ze starověkého superkontinentu a téměř ze stejné lokality, z níž pochází nejstarší blahovičník. A také jen „kousek“ od místa, kde před několika lety našli Gondwanascorpio emzantsiensis - nejstaršího známého suchozemského gondwanského živočicha.

Ještě loni se media předháněla v uveřejňování zpráv o tom, jak úžasně se ve fosiliích uchovaly proteiny z doby před desítkami milionů let. A protože z proteinů lze ledasco vyčíst i o stavbě DNA, mělo nám to přispět k lepšímu poznání pradávných mnohatunových monster a tak trochu i zreálnit vizi rekonstrukce dinosauřích genomů. I když ve vědě platí totéž co v politice: „nikdy neříkej nikdy“, paleontologové z university v Manchesteru se touto obezřetnou formulkou neřídili. Po re-analýze výsledků presentovaných v souvislosti s nálezy zbytků proteinů na dinousařích kostech prohlásili, že jde o blamáž.

Největší letoun světa je projekt podporovaný miliardářem Paulem Allenem, spoluzakladatelem Microsoftu. Je určen k vynášení raket na nižší oběžnou dráhu. Z haly je stroj venku, aby byl podroben prvním ostrým testům. Tato gigantická „mula“ je ještě větším letadlem, než je legendární Antonov.

Pokud jste žili v přesvědčení, že když po luštěninách více pšoukáme, zhoršujeme tím globální oteplení, je nejvyšší čas si špatné mínění opravit.

Japonští vědci odhalili protein, jehož aktivace nevěstí nic dobrého. Říkají mu „Crhr2“ a jeho podráždění je předzvěstí brzkého konce. Výsledky pokusů zveřejněných v časopisu The Journal of Experimental Medicine jsou ale velmi optimistické. Inhibicí zmíněného proteinu by mělo jít chronicky nemocná srdce léčit.

Stačí, abychom se začali cítit za volantem trošku jistější a když se blížíme křižovatce, na níž svítí zelená, podvědomě šlapeme na plyn. To abychom to „ještě stihli“. Marné je veškeré nabádání zkušenějších. Z logiky pravděpodobnosti nám to většinou vyjde, a tak si to mozek vyhodnotí jako strategii správnou. Šlapeme tak víc a častěji. Až jednoho dne někomu naskočí žlutá a i když by to "ten blb ještě projel, zahamuje". Těm za ním se desetinky reakčních dob nasčítají a vykonají své. V tom lepším případě nám pak jen lezou oči z důlků, zda to naše ABS či jiní asistenti zvládnou ubrzdit.

Počítačoví mágové z Princeton University vymysleli program, který nám do nahrávky doplní i to, co jsme nikdy neřekli. Nahrávku přitom změní naším hlasem. S programem VOCO takový podvrh zvládne provést naprosto každý, úpravy se totiž provádí obyčejným vepsáním slova do textu zobrazovaného na obrazovce.

Od dronů se většinou chce, aby létaly dopředu, dozadu, do stran a nahoru. Na směr dolů si vystačí vypnutím motoru. Ne tak omnikoptéra švýcarských techniků z ETH, té gravitace nestačí. S nezvykle umístěnými rotory dokáže prostorem doslova baletit.

Náš symbol lásky se někdy porouchá a nemusí jít zrovna o infarkt. Někdy k tomu stačí obyčejná chřipka. Je ale i dost jiných příležitostí, při nichž nám zánět přivodí nekrózu a ta pozmění místa, kde je potřeba, aby nám „ventily“ správně dosedaly. To se pak srdce může snažit jak chce a místo pumpování krve do cévního řečiště jen honí krev v srdci z místa na místo. Chlopeň je pak nutné vyměnit a to ještě dříve, než nám sval přetížením vypoví službu.

Na poli léčby neplodnosti v poslední době zaznamenaly hodně úspěchů transplantace. Implantovaly se už vaječníky i děloha, ale neobešlo se to bez ochotných dárkyň, případně čekání na vhodnou mrtvolu. Perspektivnějším se nyní jeví přístup, kdy chyby matky přírody napravujeme pěstováním kompatibilních tkání a orgánů. Je k tomu potřeba jen vhodně „znásilnit“ buňky, často i samotných pacientek.

Velryby to v životě neměly lehké. Aby se z nich stali savci, musely nejprve vylézt z vody. Až už byly pokryty srstí, měly ušní boltce a chodily po čtyřech, tak si to zase rozmyslely a vrátily se do vody. Nyní vědci jednoho jejich prapředka vykopali. Fosilie je stará 36,4 milionu let a vypovídá o dnešních plejtvácích, keporkacích i velrybách grónských, zajímavý příběh.

Tak jako kdysi modrá pilulka na erekci přinesla výzkumníkům z ústavu v anglickém Sandwichi nehynoucí slávu a v mnoha ložnicích revoluci, něco podobného by se nyní mohlo opakovat s látkou, která má zatím jen pracovní název GW. Na rozdíl od sildenafilu z laboratoří firmy Pfizer, kterému ženy daly přezdívku „metla na lenochy“, je nová látka dílem vědců z kalifornského SALK institutu. A kromě toho, že by měla zlepšovat úděl nemocných se svalovou dystrofií, má šanci dostat přezdívku „atletem snadno a rychle“, nahrazuje totiž svalům tréning a zvyšuje výkon. A považte, o celých 70 procent.

Zhruba dva týdny po Světovém dnu Parkinsonovy nemoci (připadá na 11. dubna) se v informacích vydávaných Americkou neurologickou akademií objevuje zpráva, která počátek choroby přesouvá z hlavy do dutiny břišní. Do mozku se nám má choroba propracovávat ze střev a cestu by jí měl dláždit nerv. Ten nerv, kterým mozek diriguje trávení a srdeční tep, anatomové mu říkají vagus nebo také nerv bloudivý.

Na včerejší prestižní TED konferenci ve Vancouveru vystoupil Richard Browning. Předvedl se v roli komiksového superhrdiny s petrolejovými mikroturbínami v rukou a v přístavu účastníkům předvedl malou ukázku svého létání.

… aneb Na prknech, která znamenají svět, se schyluje ke konci šminkování

Jde o to jakou. Pokud máme na mysli tu „nahou“, tak tým indicko-polských astrofyziků tvrdí, že ano a popsal, jak by nemožné mělo být možným.

Z vlastní zkušenosti je o tom přesvědčeno hodně žen. Mnozí výzkumníci podlehli kouzlu neverbální komunikace a vybudovali si na ní kariéru. Psychologové jim k tomu ochotně dodali zdůvodňující munici, a tak se o tom dnes v učebnicích píše jako o faktu a kantoři to na hodinách věnovaných feromonům dávají k lepšímu, aby si udrželi pozornost teenagerů. Má to ale chybu - nejspíš na tom není zbla pravdy.

U akutního selhání srdce nebyl beta-blokátor (metoprolol) doporučován. V právě vycházejícím čísle časopisu Nature Communications ale španělští vědci informují, že otálet a čekat na „příhodnější dobu“ je v jeho případě prohřeškem. Efektu droga sice dosahuje poněkud svérázně – knokautováním neutrofilů, nicméně to funguje.

aneb Jedlá alternativa plastových lahví se jmenuje Ooho!

aneb Stomatologie v době kamenné.

V Morganově zábavním parku v San Antoniu, který je věnován tělesně postiženým, předvedli přibližovadlo tak jednoduché a levné, že se jeden až diví, že někoho nenapadlo takové dát na trh už dávno. Že se tvůrcům dostalo patřičných ovací, je nabíledni.

Naše včely, myšleno ty evropské (Apis mellifera), zkoumal švédsko-australský tým a dospěl k překvapivému závěru. Nejen, že vidí ostřeji, ale mají i mnohem lepší představu o svém okolí, než jak jsme si ji u těchto tvorečků představovali.

Může za něj sled náhodných událostí. Pokud by Británií necloumaly živly, mohla zůstat naší součástí, jako Dánsko.

Ještě neuplynul ani týden a už s bisfenolem S na Oslovi strašíme znovu. Zatímco parta českých výzkumníků odhalila, jak se činí v neplodnosti, včera na konferenci v Orlandu na Floridě Američané ještě přitvrdili. Zdravotně „nezávadným“ plastům (myšleno těm s bisfenolem S) připnuli další visačku. Je na ní: „Zvyšuje agresivitu rakoviny“.

aneb Serotogenní stimulací podpořený růst nervů dovoluje očnímu štěpu se naučit vidět

V anglickém časopisu "Zemědělství a potravinářská chemie", vydávaném Americkou chemickou společností, vyšel článek o českém pivu z dob první světové války.

Věrná reprodukce malby na plátně a papíru pro chvíle pohody a pro všední den kalendář s poznámkovým blokem propojený se všemi členy domácnosti.

Všechna náboženství mají jedno společné. Vydávají se za to pravé, které nás přivede ke spáse. Spásou přitom myslí až stav po smrti. I když se v představách, co se s námi po smrti děje, rozcházejí, u všech na tom věřící mají být za všech okolností lépe. Z logiky věci by se tedy ti, na něž čeká stav blažené spokojenosti, měli „překročení Rubikonu“ obávat méně, než příslušníci tábora nevěřících, které má provázet řada trablů.

Začátkem minulého století švédský zoolog Eric Mjöberg objevil při své cestě k protinožcům kraba a ten po něm zdědil jméno Uca mjoebergi. Společně s jemu podobnými mu hezky česky říkáme houslista. Za australské státní peníze u něj nyní zjistili celou řadu úchylek.

Výzkumníci Švédského přírodopisného muzea našli v Indii fosilie, které jakoby z oka vypadly červené řase, z níž Japonci připravují suši. Na tom by ještě nebylo nic tak zarážejícího, kdyby onomu artefaktu nebylo 1,6 miliardy let. To totiž neznamená nic menšího, než že se v době, kdy jsme tu měli mít jen jednobuněčné „primitivy“, dávající v tom lepším případě vznik stromatolitům, na Zemi dařilo organismům podobným těm, jaké tu máme dnes. To zase bude vody na kreacionistický mlýn.

Na rozdíl od nás to dovedou využívat při hledání něčeho k snědku.

Už jsme tu měli drony malé, velké, tenké, tlusté, dopravní i sebevražedné. Nyní to je dron, který ustojí opakované srážky.

Kolektiv výzkumníků, který už přišel na to, proč jsou zebry pruhované, popsal nyní účel pandích pruhů. S těmi zebřími to nemá nic společného.

Hmyz jsou chytrá stvoření. Umí se například domluvit na směru, vzdálenosti i vydatnosti zdroje. Při hledání nového domova se o místě rozhodují demokraticky. Rozhodnutí se přijímá na základě vůle největší frakce (nejsilnější „strany“) a k získání mandátu je dokonce potřeba dostatečný počet hlasů. Při horším počasí roj včel uplatní zrychlené řízení a nutný počet hlasů potřebných k rozhodnutí sníží. Vylučují tím riziko, že komunita vyhladoví dříve, než se stihne ubytovat. Nedávno několik pokusů ukázalo, že včely umí počítat. V poslední době to ale jsou čmeláci, kteří nás udivují svou inteligencí a schopnostmi se učit.

Podle vědců za to může porucha, které říkají skrytá vada sluchu. S ušima ale toho moc společného nemá.

Trikem Pepka námořníka!

Není to tak dávno, co jsme vás informovali, že Čína postavila jednomístný létající „stroj“ na baterie. V diskusi se objevilo, jak osla čínští soudruzi zase tahají za fusekli. Teď ale za ní začali tahat i šejky v Emirátech. Čínský Ehang má první pasažéry přemísťovat poblíž nejvyšší budovy světa. Autonomní elektrické multikoptéry mají Dubají dronit stokilometrovou rychlostí ve výšce tří set metrů nad zemí. A to už za necelého půl roku.

V laboratoři připravené kanabinoidy se na trhu prodávají jako bezpečná a legální náhražka marjánky. Sympatické na ní je, že mnohým standardním testem na drogy ji detekovat nelze. Výzkumníci z University of Arkansas k přednostem nové mařeny dodávají ještě něco.

Z finské studie, která je společným dílem výzkumníků z University of Helsinki, Národního ústavu zdraví a sociální péče a nemocnic vyplývá, že děti maminek, které chtěly po porodu zůstat štíhlounké a místo poctivého cukru vsadily na tradiční přírodní sladidlo s glycyrhizinem, udělaly svým nejdražším medvědí službu. V průměru jsou na tom jejich ratolesti teď v kognitivních testech hůř, než jejich vrstevníci a vrstevnice. Rozdíl činí přibližně sedm bodů IQ.

Závěr izraelských vědců, snažících se přijít na kloub altruismu, se nebude zamlouvat nikomu. Uráží ty, co v lásce k bližnímu spatřují Bohem projevenou vůli a cynický je i k těm, co laskavost a nezištné jednání považují za úcty hodný charakter osobnosti. Kloní se totiž k myšlence, že si nás k obrazu svému upravili a upravují mikrobi. Zištně mají napomáhat naší nezištnosti, aby se jim snáze přeskakovalo z jednoho na druhého.

To, co dříve sužovalo lidi, trápí dnes křečky a kdysi v Evropě hojné zvířátko je kvůli tomu na vymření. Viníkem překvapivě nejsou předpokládané pesticidy, nýbrž dostupnost a přemíra kukuřice. Samičky na takové dietě sice zplodí potomstvo, ale pak ho z 95 % zase samy zdlábnou.

Za posledních několik let se vědci holedbali celou řadou umělotin. Namátkou třeba „nepřirozenou DNA“, „replikujícími se molekulami podobnými DNA“, „prvním organismem s umělým genomem“ i „syntetickým organismem“. V tomto týdnu přibyl „první stabilní polosyntetický organismus“. Začíná v tom být poněkud nepřehledno a žádá si to vysvětlení.

Jak nám populace stárne, důchodci táhnoucí za sebou po chodníku tašku na kolečkách, jsou k vidění stále častěji. Zanedlouho by tomu ale mohlo být opačně.