Jednorožci, čili báječně hodnotné startupy, teď budou čelit medvědům, tedy klesajícím tendencím na trhu. Jsme na dohled další technologické bubliny?

Nová analýza chování uživatelů Facebooku potvrzuje existenci fenoménu komnat ozvěny, v nichž se navzájem ve své pravdě utvrzují lidé s podobnými názory.

Ne všichni živočichové jsou u změny pohlaví odkázáni na asistenci chirurgů. Hučky z rodu Crepidula to zvládají samy od sebe. Jde jim to lépe, když si vzájemnými doteky udělají jasno v tom, která bude ženichem a která se promění v nevěstu.

Zapomeňte na jednoduchou občanskou vědu a drobné výpočty. Ke slovu přicházejí sofistikované davové inteligence.

To je klíčová otázka, kterou teď řeší celé zástupy specialistů. Co se ale prostě zeptat jich samotných?

„Pod vlivem této látky nelze zapojit představivost. Lidé, na které působí, nejsou schopni zkonstruovat lež, protože nemohou logicky myslet“.

A bůh řekl ženě: „Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout" (Genesis 3:16). A žena se vzbouřila. Vzpoura proti bohu, hegemonii mužů a porodním bolestem dostala jméno feminismus a zdaleka nešlo jen o myšlenkový proud či dílo žen samotných.

V zásadě asi ano, ale samotní Anonymous jsou poněkud problematičtí.

Jde náboženství s vírou dohromady a kolik je kde ve světě mezi vědci věřících? To se pokoušeli zjistit socilogové z Rice University.

Ti, kdož „zbaští kdejakou volovinu“ (buy into pseudo-profound bullsh*t) jsou na tom se svou verbální i všeobecnou inteligencí, poněkud vlevo od průměru populace. Častěji propadají spikleneckým teoriím a tíhnou k užívání homeopatik.

Po zničení obou obrovských bitevních stanic čelí Galaktické impérium vojenskému, politickému a také velmi drsnému ekonomickému kolapsu.

Dříve nás zakulacovaly jitrničky, ovárek a kachničky. Dnes jsou to rychlá občerstvení, co nám tvarují figuru a nahrávají sedavému způsobu života. Ještě horší je, že se takovému stravování daří k lenosti přemluvit i jeden typ buněk, které jinak mají ve zvyku šmejdit po celém mozku. Zatím co my si z nudy začneme okusovat konce nehtů, ony se pouští do konečků výběžků svých kolegyň.

Podle francouzského premiéra hrozí chemické a biologické útoky. Podle NewScientistu je normální bát se nejhoršího, ale útoky takového druhu nejsou pravděpodobné.

Američtí vojenští výzkumníci tvrdí, že ano, a novou technologii už testují na lidech.

Zbožní rodiče žijí v představě, že jejich děti jsou empatičtější, jak jim vštěpili vnímat spravedlnost a že na ní také více dbají, než je tomu u dětí bezvěrců. Výsledky průzkumu, které nyní vyšly v časopise Current Biology, svědčí o opaku.

Jan Špaček publikoval v letošním roce na Oslu desetidílný seriál s názvem „Zeptejte se svého kněze“, ve kterém usilovně pátral po tom, co křesťané rozumí, resp. měli by rozumět pod pojmem „duše“, jaká jsou dogmata, na kterých spočívá, resp. měla by spočívat křesťanská víra, a především jak dalece jsou tyto věci v rozporu s dnešním vědeckým poznáním.

…aneb Neznámá historie dávného spojenectví

Otázku důvěry mezi lidmi a roboty řešil výstřední experiment pařížských kybernetiků a jednoho robota.

Když jsem panu Váchovi začátkem dubna napsal, že bych s ním rád udělal rozhovor do této série článků, tak mi během 2 minut nadšeně odpověděl slovy „pojďme do toho“. Kvůli jeho velké pracovní vytíženosti se dokončení rozhovoru protáhlo. Můj původní plán využít znalosti pana Váchy k odpovědím na otázky z prvního dílu série, které řeší problematiku duše z pohledu vývojové a evoluční biologie, nakonec nevyšel, ale i tak jsem se dozvěděl některé nové zajímavé skutečnosti. Bohužel jsem si také potvrdil některé staré předsudky o katolických knězích.

Data Science Machine by mohl být skvělý nástroj na „big data“. Nicméně, jestli má terminátorský Skynet nějaký stín, tak se právě o něco prodloužil.

Početný mezinárodní tým stvořil kousek virtuální mozkové kůry potkana. Funguje prý skoro jako živá.

Tělesná výška a mnohdy i hmotnost mnohé napovídají o „nositeli“ těchto znaků. Je již dávno známé, že např. s tělesnou výškou do určité míry koreluje inteligence či dominance. Jsou studie ukazující, že tělesná výška sama o sobě nebo ve vztahu k hmotnosti ovlivňuje atraktivitu. Do toho pak vcelku očekávatelně zapadá i aktuální poznatek o úspěšnosti v získávání partnerů.

Vývoj, přeměna a růst není v přírodě ani kosmu lineární. Exponenciála se zdá být hluboce vetknutá do přediva časoprostoru. Chápeme to u dělení buněk a stejný vzorec nyní nacházíme i v rozvoji převratných technologií.

Několik komentářů k vědě, pseudovědě a učení se, jak neklamat sami sebe.

Zrod hlavních světových náboženství je pro jejich stáří zahalen tajemstvím. Historikové nám často nabízí vícero spekulativních hypotéz vysvětlujících okolnosti vzniku konkrétních náboženství. Naproti tomu dobře zdokumentované kulty 20. století nám umožňují přesně sledovat podmínky, které vedly k jejich zrodu a šíření, což nám zpětně umožňuje lépe odpovědět na otázky, proč vznikají a jak se šíří náboženství obecně.

Experimentální psycholog Steven Pinker obžaloval dnešní bioetiku, že neúčelnou byrokracií závažným způsobem brání v rozvoji biomedicíny a snižování lidského utrpení.

Podle Aristotela, filosofa vrcholného období řecké filosofie, je člověk „zoon politicon“. Tedy politické zvíře. Karel Čapek k tomu poznamenal: „Myšlenka je to náramně moudrá. Není jenom docela jasno, mínil-li tím Aristoteles, že člověk je podivné zvíře, které dělá politiku, nebo že člověk, který dělá politiku, je s odpuštěním zvíře.“

Pan Rostislav Klimt jako jediný odpověděl na výzvu, kterou jsem uvedl na začátku série těchto článků, a rozhodl se se mnou udělat rozhovor.

Nedávno se na stránkách iDnes.cz objevil kvíz „Biblické postavy a příběhy v každodenním životě“. Sedmá kvízová otázka byla: „Kdo dostal od Hospodina na kamenných deskách Desatero přikázání, které je základem křesťanské etiky?“ Správná odpověď byla „Mojžíš“. Tato otázka ale vychází z mylného předpokladu. Desatero přikázání, které bylo podle bible vytesáno do kamene, není základem jakékoliv etiky.

Populární forma Pascalovy sázky zní zhruba takto: Vírou v Boha člověk nemůže nic ztratit, může pouze nekonečně vyhrát. Absencí víry člověk nic nezíská, ale může nekonečně dlouho trpět v pekle. Věřit je proto sázka na jistotu. Myslím si, že se Pascal a s ním všichni, kdo nějakou formu této sázky používají k apologetice, se v této úvaze mýlí. Pojďme se podívat, kde jsou slabá místa Pascalovy „sázky na jistotu“.

To, jestli sní androidi o elektrických ovečkách, stále nevíme, ale můžeme se podívat na výplody fantazie neurálních sítí vytvořených v Google Reaserch Lab.

Netradičně pojatá statistika obětí 2. světové války.

Pracovat z domova je snem asi každého zaměstnance. A firmy tyto tužby začínají pomalu naplňovat, když zhruba třetina až polovina společností dnes umožňuje nějakou formu plnění povinností mimo pracoviště. Cílem je zvýšit pohodu zaměstnanců, zredukovat čas věnovaný dojíždění a ušetřit na nájmech za kancelářské prostory.

V USA běží první klinická studie působení extáze na sociální fobie autistů. Pokud jim dokáže pomoct, bude to nejspíš znamenat další rehabilitaci oblíbené taneční substance v očích odborníků.

Pokud nemáme na mysli kumulaci majetku, ale to, co je každému křesťanu přikázáno - aby se modlil a byl nábožný, jde to s mladými Američany rychle s kopce. Jsou nyní horší, než byli svého času „Boomers“ a „GenX'ers“.

Astrocyty

Jaderné odzbrojování se zadrhlo, po jaderných zbraních pokukují další země a riziko osudného omylu je prý hmatatelnější, než dřív.

Během minulého týdne se v redakci Osla sešly dvě poměrně obsáhlé kritiky k sérii článků „Zeptejte se svého kněze“. I když se přímo netýkají popularizace vědy (jako ostatně celá série), může být zveřejnění těchto úhlů pohledu přínosné pro pochopení plurality názorů ve společnosti. V závěru obou příspěvků dostal prostor i kritizovaný J. Špaček.

Teresa Fernandez-Crespo z University Baskicka, zkoumala megalitické památky v severním Španělsku a dospěla k závěru, že vypovídají o opaku toho, co jsme si o sobě namlouvali. Zpochybnila zažitou představu rovnostářství v pozdním neolitu a začátku doby měděné. K šíření španělských kacířských myšlenek se propůjčil přední paleontologický časopis Journal of Archaeological Science.

Tento článek pouze shrnuje některé z mých úvah o otázkách, které vyplývají z víry v nesmrtelnou duši, případně víry ve vzkříšení těla a následný věčný život. Čtenáři, kteří představu nesmrtelné duše nebo vzkříšení považují pouze za způsob vyrovnání se se smrtí, který nepopisuje realitu, můžou chápat následující text jako námět sci-fi románu.

Vývojáři z MIT pracují na jazyku pravděpodobnostního programování pro aplikace počítačového vidění.

Když se Napoleon Bonaparte zeptal Pierra Laplace, proč nezmínil Boha ve své rozsáhlé knize zabývající se astronomií, Laplace odpověděl: „tuto hypotézu jsem nepotřeboval“. Dnes už nepotřebujeme hypotézu o existenci duše k vysvětlení fungování lidského myšlení, ba co více tuto hypotézu by bylo velice obtížné spojit se současným poznáním fungování lidského mozku.

Další podnět k zamyšlení nad vírou: Otázky ohledně vzkříšení

Japonští vědci vložili do hlav slepých potkanů zařízení s kompasem a mikrostimulátorem. Potkani si s jeho pomocí obstojně obnovili orientaci v prostoru.

Je dobré se nad vírou zamyslet, nebo je lepší přijmout víru tak jak je předkládána a filozofování přenechat teologům? Pokud souhlasíte s tím, že není na škodu se občas nad vírou zamyslet, pak vám seriál článků „Zeptejte se svého kněze“ poskytne námět k zamyšlení.

Online svět hry DayZ posloužil jako modelové prostředí ke studiu lidského chování během děsivé katastrofy. Štěstí přeje připraveným!

Když občanská válka vypukne v zemi, která je významným producentem ropy, tak je větší šance na intervenci vojensky schopné mocnosti – zvlášť takové, co má nouzi o ropu.

Nová americká studie charakteriyuje vývoj společnosti s ohledem na náboženství a vědu. V podstatě potvrzuje to, čemu mnozí říkají „post-sekulární perspektiva“.

Co byste podnikali, kdyby večer nešla elektřina? Venku naprostá tma, žádná televize, nefungující počítač, osvětlení svíčkami, v zorném poli jen křivky partnera/ky...

Časopis Nature se aktuálně ptal antropologa Scotta Atrana z Michniganské univerzity, který se věnuje obtížnému výzkumu příčin teroristických útoků.