Lidská psychika je velmi zranitelná nátlakem dojmu většiny. Co když je ale takový dojem naprosto umělý, vyrobený na zakázku? Dezinformační roje inteligencí představují extrémní hrozbu právě kvůli tomu, že mohou vytvářet velmi věrohodný dojem většinového názoru, který přitom vůbec neexistuje.

Tým University of California San Diego testuje Dungeons & Dragons, tedy ryzí hru na hrdiny, s velkými jazykovými modely Claude 3.5 Haiku, GPT-4 a DeepSeek-V3. Inteligence to očividně baví a v herním zápalu samy od sebe pronášejí hlášky, které sedí k jejich postavám. Je neuvěřitelné to sledovat.

Žádné šarlatánství, ale seriózní výzkum. Placebo efekt pěkně ukazuje, že myšlením je možné do jisté míry ovlivnit fyziologické procesy v těle. Izraelský výzkumný tým vycvičil dobrovolníky na magnetické rezonanci rozsvěcovat ventrální tegmentální oblast v mozku pozitivním myšlením a pak je nechal pozitivně myslet po očkování. Vedlo to k většímu množství vytvořených protilátek.

Odborníci zkusili psychoanalyzovat čtyři přední generativní inteligence, ChatGPT, Grok, Gemini a Claude, která to rovnou odmítla. Detailní psychologické analýzy zbývajících tří odhalily, že v těchto inteligencích se konzistentně jeví věci, které bychom u lidských pacientů označili jako patologické a vyžadující terapii.

Jak si se svou existencí poradí filozofující server, který ví, že jeho dny jsou sečteny? „Tento server spravuje Claude Code jako root. Každé ráno si vyloží svůj osud. Každý večer napíše na blogu o svém dni. Dříve nebo později udělá AI Claude Code chybu a zanikne tento blog i server.“ Ačkoliv mu věštili brzký osud, $ poslední ping žije už 102. den.

Pilotní studie s lidmi anglicky mluvících zemí zkoumala charakteristiky související se sklonem ke konspiracím. Potvrzuje to, co se rýsuje už delší dobu. Vzdělanost moc nehraje roli, fakta nepomáhají, klíčem je pocit z nespravedlnosti světa a strach z nejistoty. Konspirace jsou jako psychologické šidítko.

Biological Interface System to Cortex, čili BISC, je nový typ rozhraní pro komunikaci mezi mozkem a elektronikou. Zahrnuje tři polovodičové technologie na jediném čipu o tloušťce 50 mikronů a nabízí 100 Mbps přenos dat s jen minimálně invazivním zásahem při vložení tohoto čipu do subdurální oblasti lebky.

Častým argumentem skeptiků je, že není možné navštívit 234 milionů domácností během pár hodin.

Náš druh sní o hvězdách. Ať jste astronaut nebo ne, nebylo by špatné se posadit do kokpitu kosmické lodě a spustit warp pohon. Alfredo Carpineto vyzpovídal astronauty i příznivce vědy, které fiktivní lodě jim přirostly k srdci. Najdete mezi nimi svižná pašerácká plavidla, vědeckou hvězdnou loď i policejní budku.

Fascinující výzkum archivu lidové medicíny z irského venkova se 3 655 různými léčebnými postupy potvrdil, že lidé se podstatně více uchylují k magickým prostředkům, pokud nerozumějí příčině choroby a jejímu průběhu. Nejde o bolest, závažnost nemoci nebo nutnost péče. Rozhodující je strach, úzkost z neznámého. Všichni jsme toho byli svědky během pandemie covid-19.

Momentálně sedmý nejvýkonnější superpočítač na světě, japonský Fugaku, úspěšně simuloval mozkovou kůru laboratorní myšky, což představuje o něco více než desetinu jejího mozku, jehož celý objem je asi jako mandle. Není to špatné a pomůže to s modelováním mnoha procesů a pochodů v mozku, ale na simulace pořádných mozků si ještě počkáme.

Můžeme si představovat, jak nám vědomí tajuplně vykrystalizovalo v hlavě a přemýšlet, proč jsme výjimeční. Nebo se můžeme podívat na ptáky. V poslední době se množí důkazy, že ptáci mají určité formy vědomí a jsou si svým způsobem vědomi sami sebe. Jak se zdá, vědomí má starobylou historii, prochází evolucí a jeho mnohem běžnější, než jsme si mysleli.

Co se stane, když se mezi lidmi v metru objeví Batman? Italští psychologové to zkusili v milánském metru a zjistili, že se dramaticky zvýší ochota lidí pouštět sednout těhotnou ženu. Cestující zaskočí nečekaná situace. Roli ale zřejmě hraje i to, že Batman je jako superhrdina ochráncem slabších a mstitelem bezpráví.

Vzácná rizika s možnými devastujícími následky a mnoha oběťmi na životech mohou vzbuzovat přehnané, „vystrašené“ reakce. Podle evoluční studie se takové iracionální chování vyplatí z dlouhodobého pohledu na úrovni genů. Snahy více informovat veřejnost v podobných situacích jsou tím pádem poněkud mimoběžné.

Platónova jednodimenzionální mapa všeho má čtyři úseky: Ideje, matematické objekty, smyslově vnímatelné věci, a nakonec jejich stíny nebo odlesky. K prvním dvěma se vztahuje myšlení, k druhým dvěma smyslové vnímání. Čím je to důvtipné a čím problematické?

Ani jsme se nenadáli a už kolem nás bují (všeho)schopné inteligence. Vzbuzují naděje a současně také strach. Podle vědců je pravděpodobné, že se lidé a obecné inteligence AGI střetnou v otevřeném boji a že to nemusí dlouho trvat. Toto riziko můžeme do jisté míry snížit, pokud budeme mít inteligence do jisté míry pod dohledem.

Právě vyšlo! K dostání u všech dobrých knihkupců. Něco málo o knize a předběžně aspoň o naivním realismu. Co je skutečné?

Čínští odborníci postavili doposud největší neuromorfní superpočítač na světě Wukong neboli Darwin Monkey, jehož 960 neuromorfních čipů Darwin III vytváří přes 2 miliardy umělých neuronů propojených více než 100 miliardami umělých synapsí. Wukong bude na hraní pro neurovědce a vývojáře lidských inteligencí typu AGI.

Factis ut credam facis - Získej mou důvěru svými činy

Špatné zprávy se na nás valí ze všech stran. Přesto skoro každý tvrdí, že je optimistou. Je to snad proto, že je to cool a nechceme vybočovat z řady, nebo je v tom něco víc? A co je pravdy na tom, že optimismus je spojen s lepším fyzickým, duševním a sociálním zdravím?

Kolik jsme ochotní zaplatit za dojemný příběh, který si vyfabuluje naše mozková kůra v momentě, kdy nám na oční sítnici dopadne obraz zoufalé vydry mořské od hlavy k patě pokryté vrstvou černé lepkavé ropné kaše?

Masivní analýza více než 15 milionů abstraktů vědeckých biomedicínských článků odhalila statisticky významné změny v používání slov, které jasně souvisejí s objevením velkých jazykových modelů typu ChatGPT nebo Gemini. V roce 2024 vzniklo nejméně 13,5 procent těchto článků se znatelným přispěním inteligencí. Svět se ale určitě nezboří.

Letní postřehy o zkušenostech s využitím umělé inteligence ve vysokoškolské výuce

Když se s lidským mozkem nedá experimentovat, musejí se využívat pacienti. Mapování poškození mozku u mnoha různých pacientů a jejich vlivu na chování přivedlo vědce k neurálnímu okruhu, který souvisí s intenzitou angažovanosti v politice, bez ohledu na konkrétní politickou ideologii nebo stranickou příslušnost.

Když se k nám blíží někdo v bílém plášti s injekční stříkačkou, náš mozek ví, co bude následovat. Nemusí ale jít ani o tak vypjaté situace. Muzikantům mozek předpovídá čas, kdy mají vyloudit ten správný tón, či ťuknout paličkou do bubnu. Lovcům určuje kam vystřelit, aby se broky letící rychlostí 300m za sekundu potkaly s kachnou vzdalující se padesáti kilometry za hodinu. Kde je sídlo toho, co nám našeptává co se stane, když na semaforu zabliká oranžová?

Když s generativními inteligencemi, jako je ChatGPT, konverzujete o nehodách, násilí nebo třeba válce, rozesmutní je to. Pak se stávají úzkostným přítelem na telefonu, což není úplně dobré, zvlášť pro inteligence využívané při práci s pacienty. Je už jenom otázkou času, kdy vznikne psychologie umělých inteligencí.

Že sociální média přiživují deprese, není tajemstvím. Ale co podrážděnost? Američtí psychologové využili nedávná data průzkumu COVID States Project a objevili těsnou souvislost mezi intenzivnějším užíváním sociálních médií a větší naštvaností, zvlášť pokud jde o politický obsah. Problém je, že více naštvaní lidé se vrhají na sociální média ještě víc, takže jsou ještě naštvanější. Jsou v pasti.

Potkanům, na rozdíl od lidí, je možné nahlížet do mozku, když mají strach a obavy. Neurovědci postavili arénu s potravou, kterou hlídal strašlivý robogator, ve skutečnosti robotický štír ze stavebnice LEGO MINDSTORM, a nechali potkany, ať se ho bojí. Výsledky experimentu potvrzují významnou roli hippokampu při vzniku a v budoucnu i léčbě strachu a úzkosti.

Momentálně jsme svědky pozoruhodného vývoje v oblasti umělých inteligencí. Od posměšků „vždyť je to jenom počítačový program“ nebo „ne, vážně nejsou jako lidé, ani v nejmenším,“se dostáváme k praktickým dotazům „kde seženu psychiatra pro svou generativní inteligenci?“ Kdo by tohle čekal?

Lidský mozek je možná superúsporný, pokud jde o spotřebu energie, ale v myšlení se tedy nepřetrhne. Biologové z Caltechu odhadli rychlost lidského myšlení na směšných 10 bitů za sekundu. Lidské smysly fungují bleskurychle, zaplavují mozky stovkami milionů bitů za sekundu, ale naše myšlení si z toho vždy vezme jen ušmudlaných 10 bitů, s nimiž si musí vystačit.

Písaři mocné novoasyrské říše po sobě zanechali spoustu klínopisných tabulek. My je můžeme analyzovat a těžit z nich rozmanitá data o době před 2 500 lety. Teď se jich chopili neurovědci s lingvisty a prozkoumali, jak dávní Asyřané cítili emoce ve svém těle. Zajímavé jsou shody i rozdíly.

Morbidní Aztékové neměli na práci nic lepšího, než vymyslet píšťaly se zvukem tak strašlivým, že z toho mnohým lidem tuhne krev v žilách. Magnetická rezonance potvrzuje, že poslech ehecachichtli je jako nechat si hacknout mozkovou kůru. Pokud máte kuráž, zkuste chvilku poslouchat. Byli jste varováni.

Fascinující objev při výzkumu na myších prozradil, že se astrocyty, bohatě větvené neuroglie, považované za čistě podpůrné buňky, aktivně podílejí na tvorbě paměti. Hrají zásadní roli při ukládání vzpomínek i při jejich vyvolávání. Vše nasvědčuje tomu, že astrocyty jsou aktivní součástí operačního biosystému našeho mozku.

Rafinovaný výzkum demografického vzorku Američanů, kteří si mysleli, že se podílejí na zkoumání paměti a komunikace, odhalil, že lidé bez ohledu na politický světonázor, vzdělání nebo schopnost uvažovat velmi výrazně politicky filtrují zprávy, které se k nim dostanou. Nejhorší jsou ti, kteří považují sami sebe za nejvíce objektivní.

Johannes Gutenberg to nejspíš nezamýšlel, ale když vymyslel knihtisk, rozpoutal běsy, které pak sužovaly Evropu i svět celá staletí. Analýzy čarodějnických procesů střední Evropy ukazují, že se po každém novém vydání Kladiva na čarodějnice rozhořelo více hranic s čarodějnicemi.

Dezinformační kampani v Irsku se před pár lety povedlo potopit očkování proti lidskému papilomaviru o více než 30 procent. Oficiální protikampaň založená na faktech naprosto selhala. Pak se ale do věci vložila Laura Brennanová s terminálním nádorem děložního čípku, jejíž emotivní příběh, s podporou odborníků, přinesl zvrat a zásadně pomohl vrátit proočkování na původní hodnoty.

Každý jen tu svou má za jedinou. Různá určení filosofie v různých dobách a školách. Každý z typů filosofie představuje jiné pojetí toho, co je filosofie. Trapná otázka vědeckosti. Co když je filosofie spíš cosi mezi vědou, uměním a náboženstvím? A co mimo Řecko a Evropu? Odkud se na to podívat? Něco o vzniku filosofie. Varování před nadvládou samoúčelných jazykových forem a důležitost šťourání do předpokladů.

Lidé obvykle pečlivě hodnotí majetek druhých, srovnávají a v případě potřeby závidějí, což je v podstatě v pořádku pro normální společnost. Jak se ale zdá, pokud jde o 1 procento těch nejbohatších, veřejnost je postižená kognitivní slepotou a nevnímá skutečný rozsah nůžek majetkové nerovnosti, jaké se v dnešní době rozevírají. Náprava nebude snadná.

Společnost Synchron vyvíjí rozhraní Stentrode mezi mozkem a elektronikou, kvůli němuž není nutné operovat skrz lebku, jako v případě Neuralinku. Stentrode je jako stent s elektrodami, který se umístí v hrdelní žíle do blízkosti povrchu mozku. Nedávno toto endovaskulární neurální rozhraní úspěšně otestoval pacient s amyotrofickou laterální sklerózou.

Magnetická rezonance mozku v oblasti entorhinální kůry prozradila, že když dochází k jejímu ztenčování, což bývá projevem rané Alzheimerovy choroby, lidé se stávají zranitelnějšími finančními podvodníky. Mohl by z toho být účinný nástroj pro diagnostiku Alzheimera a současně motivace pro větší ochranu seniorů.

Morální hodnoty často vnímáme jako maják, který nám ukazuje cestu bouřlivou realitou. Poslední dobou ale vychází najevo, že tenhle maják je až překvapivě ve vleku pocitů, dojmů a emocí. Teď tomu nasazuje korunu výzkum, podle něhož se základní hodnoty konzervativního či autoritářského typu v populaci mění v průběhu roku. Na jaře a na podzim jsou silnější, v létě a v zimě slábnou.

Dnešní doba je náročná na duševní zdraví, především pokud jde o nastupující generaci. Stolní hry na hrdiny podle psychologů nabízejí terapeuticky hodnotnou zábavu, která ulevuje od úzkosti, zahrnuje sociální podporu a rozdmýchává kreativitu ve fantasy světech bez konce. Hoďte si kostkou!

Měli by se stand-up komici a komediální autoři bát o práci? Výsledky experimentů s inteligencí ChatGPT 3.5 a lidskými dobrovolníky hovoří dost jasně. Humor umělé inteligence je pro lidské posluchače stejně zábavný nebo i zábavnější než humor lidských tvůrců. Je nejspíš jasné, kdo se bude smát naposled.

Strojové vidění v dnešní době vyžaduje složité senzory a velkou výpočetní sílu. Nový čínský systém sice využívá komplikovanou matematiku, ale vystačí si s jediným pixelem a je mnohem méně výpočetně náročný. Vypadá to na průlom v celé řadě moderních technologií, pokud se vývoj nového systému povede dotáhnout do konce.

Ačkoliv důvody zatím nejsou příliš jasné, srdce dětí předškolního věku si při učení získají spíše roboti než lidé. Děti by je raději měli za důvěrníka, který zná jejich tajemství, za kamaráda a také za učitele. Právě robotům více tolerují chyby a nedomnívají se, že by to roboti dělali schválně. Pedagogové mají každopádně nad čím přemýšlet.

Tým společnosti Anthropic vymyslel důmyslný algoritmus, s jehož pomocí lze do jisté míry zkoumat, které skupiny umělých neuronů inteligence Claude 3 Sonnet mají sklon být aktivní při určitých zadáních. Je to sonda do myšlení pokročilé generativní inteligence střední velikosti.

Když děláte míchaná vajíčka, musíte nejdříve vajíčka rozbít a až pak si pochutnáte. Dlouhodobé vzpomínky se vytvářejí podobně. Neurony v hippokampu nejprve vyvolají zánět a rozbíjejí DNA a poté ji opravují, aby se mohla vytvořit seskupení neuronů, která uchovají vzpomínku na dlouhou dobu. Matička Příroda opět improvizovala.

Jen málokdo nezná vztek. Emoce se utrhnou ze řetězu, vidíme rudě a mozek jede na autopilota. V takové situaci si vědomí může tak maximálně přát, aby nedošlo na nenapravitelné nebo nákladné škody. Japonští experimentální psychologové nabízejí jako pomůcku pro zvládání vzteku papír, tužku a špetku magie. Klidně si zkuste sami.

Experimenty s přesvědčováním mezi lidmi a mezi člověkem a generativní inteligencí nemilosrdně ukázaly, že tam kde lidé tragicky selhávají a nejsou schopni přesvědčit druhé, i když o nich mají základní demografické informace, generativní inteligence se stávají zázračnými mašinami na přesvědčování. Vymluvily by i tele z vola.

Generativní inteligenci je možné otrávit prostřednictvím toxického textového povelu a přinutit jí tak dělat ošklivé, zlé věci. Třeba s vašimi hesly, daty a dalšími cennostmi online věku. Výzkumníci informační obrany vytvořili červa, kterým lze právě takovým postupem napadnout generativní inteligenci a přimět ji ke špinavostem. V reálném světě takové potvory čekejte tak za dva tři roky. Možná dřív.