První alespoň trochu známá pandemie moru v Evropě a Asii proběhla v době bronzové. Mor se objevil asi před 5 tisíci let a další 2 tisíce let pustošil lidské populace. Nemohl se ale šířit s blechami. Průlomový objev odhalil, že mor tehdy mohl nakazit hospodářská zvířata, což mohlo hrát v šíření roli, společně se zatím neznámým přirozeným rezervoárem.

Výrobní linka oceli, založená na vodíku, která byla právě naplno spuštěna v jihočínském Čan-ťiangu, by jako první svého druhu na světě měla vyrobit milion tun oceli ročně. Využívá pokročilý proces elektrického tavení, v němž je tradiční koks nahrazený vodíkem a odpadá podstatná část emisí uhlíku.

Kde vzít vodík pro zelenou energetiku? Na University of Cambridge vyladili reaktor pro pyrolýzu metanu. Nevzniká při ní oxid uhličitý, i když nějaké emise nejspíš padnou na potřebnou energii. Ze 4 kilogramů metanu, ať už je ze zemního plynu, skládkového plynu nebo třeba bioplynu, je možné vyrobit 3 kilogramy nanotrubiček a 1 kilogram vodíku.

Častým argumentem skeptiků je, že není možné navštívit 234 milionů domácností během pár hodin.

Teplo z ocelárny ve městě Liou-pchan-šuej na jihu Číny pohání Chaotan One, první komerční generátor světa, v němž roli média namísto vodní páry převzal superkritický oxid uhličitý, který v sobě má něco z plynu a něco z vody. Pokud se nová technologie osvědčí, mohla by nastoupit nová generace generátorů.

Společnost PowerLight vyvíjí laserový systém pro bezdrátový přenos energie. Měl by dodávat energii dronům, které by tím pádem mohly operovat mnohem delší dobu. Skoro navěky. Jejich systém by měl přenášet kilowatty výkonu na kilometry. Testy vysílače a lehkého přijímače dopadly úspěšně, brzy přijdou na řadu kompletní letové testy s dronem K1000ULE od Kraus Hamdani Aerospace.

Kalifornský startup Radiant Nuclear míří k tovární výrobě 1MW mikroreaktorů Kaleidos. Továrna v Oak Ridge, Tennessee, by měla vyrobit 50 těchto reaktorů s pokročilým uranovým palivem TRISO ročně. První zákazníci, včetně americké vojenské základny, by je měli dostat v roce 2028.

Náš druh sní o hvězdách. Ať jste astronaut nebo ne, nebylo by špatné se posadit do kokpitu kosmické lodě a spustit warp pohon. Alfredo Carpineto vyzpovídal astronauty i příznivce vědy, které fiktivní lodě jim přirostly k srdci. Najdete mezi nimi svižná pašerácká plavidla, vědeckou hvězdnou loď i policejní budku.

Dan Brown ve svém posledním románu zmiňuje spisovatele, který předpověděl zkázu Titaniku. Jak to bylo s touhle „věštbou“ doopravdy?

Koncern ze Spojených arabských emirátů EDGE Group vyvíjí interceptor Allag-E se dvěma elektrickými motory, který uloví nepřátelské drony pohybující se rychlostí až 200 km/h ve výšce až 3 kilometry. Ničí je explozí bojové hlavice, která je účinná na více než 5 metrů. Baterie takových interceptorů by mohly bránit hranice.

Společnost Last Energy vsadila na letitý design tlakovodního mikroreaktoru, který poháněl první obchodní loď světa s jaderným pohonem NS Savannah. Snad dopadnou lépe než dotyčná loď, která se stala technologickým i ekonomickým propadákem. Pilotní 5MW reaktor by měl být spuštěný v Austinu v nadcházejícím roce 2026.

…aneb Hráli diplodokové barvami?

Skrývá se v chaosu finančních trhů nějaký vzor? Dvojice japonských odborníků prozkoumala všechny obchody na Tokijské burze (TSE) za osm let a dospěla k názoru, že v obchodování, tedy přinejmenším na této burze, platí zákon druhé odmocniny (SRL) dopadu ceny. Bez ohledu na povahu akcií, obchodníků či trhu.

Keramické aerogely jsou skvělé, ale mají slabinu. Stejné vlastnosti, jaké jim dávají výjimečnou odolnost, také mohou za to, že jsou křehké. Řešením by mohly být keramické materiály s vysokou entropií. Nový čínský materiál tohoto typu GLTZH tvoří pět kovových chemických prvků v náhodném uspořádání.

Technologický startup Atomic Canyon vyvíjí platformu Neutron s umělou inteligencí, která se zdatně prokouše papírováním kolem jaderných reaktorů. Jde o úředničinu tak strašlivou, že inteligenci musel vycvičit superpočítač Frontier, momentálně 2. nejvýkonnější na světě, s využitím databáze více než 3 milionů dokumentů o historii všech amerických jaderných reaktorů.

Fascinující výzkum archivu lidové medicíny z irského venkova se 3 655 různými léčebnými postupy potvrdil, že lidé se podstatně více uchylují k magickým prostředkům, pokud nerozumějí příčině choroby a jejímu průběhu. Nejde o bolest, závažnost nemoci nebo nutnost péče. Rozhodující je strach, úzkost z neznámého. Všichni jsme toho byli svědky během pandemie covid-19.

Společnost Inlyte Energy vyvíjí jako alternativu lithium-iontových baterií železo-sodíkový systém baterií. Nabízí nižší náklady, tepelnou stabilitu i výdrž v provozu. Tovární testy systému železo-sodíkových baterií dopadly úspěšně. Teď přijde na řadu pilotní provoz ve Wilsonville v Alabamě.

Technologický gigant Midea Group testuje poněkud děsivého šestirukého superhumanoida MIRO U. Jeden takový robot zastane práci celého týmu dělníků nebo několika jednotlivých strojů. Pilotní zapojení do výrobního procesu proběhne v továrně na výrobu praček ve Wu-si ve východní Číně. Jací roboti se asi v Číně objeví příště?

Myslíte si, že nejblíže máme my lidé k šimpanzům a potažmo dalším primátům? Omyl. Nejvíce se podobáme surikatám, bobrům nebo psům hyenovitým. A úplně nejblíže máme k jihoamerickému hlodavci maře stepní. Spolu s nimi patříme do „monogamní extraligy“.

Íránské jednotky dostaly první drony tryskové Hadid-110 stealth konstrukce, které nesou hlavici o hmotnosti 30 kg do vzdálenosti 350 km, rychlostí přes 500 km/h. Mohou letět ve výšce přes 9 km, čímž překonají některé systémy protivzdušné obrany. Írán teď má k dispozici široké spektrum bojových dronů.

Boom Supersonic se účastní technologického závodu o nadzvukové dopravní letouny nové generace. Aby to utáhli finančně, vzali již hotový nadzvukový motor Symphony a udělali z něj turbogenerátor Superpower, poháněný zemním plynem nebo naftou. Superpower o výkonu 42 MW by měl pohánět věčně žíznivá datacentra.

Architektura VIO-40K společnosti QuantWare umožní stavět kvantové procesory, které obsahují 10 kiloqubitů. QuantWare rovněž budují v Nizozemsku továrnu Kilofab, která by měla takové kvantové procesory vyrábět. První by se měly dostat k zákazníkům v roce 2028.

Kdy přijde obecná umělá inteligence s lidskými schopnosti čili AGI? Podle Integral AI už dorazila. Testují model AGI Sandbox, který je AGI podle jejich vlastní definice. Nakolik je takové tvrzení oprávněné ukáže čas. Určitě se ale ohledně pokročilých inteligencí nebudeme nudit.

Vědec a konstruktér Logan Olson uveřejnil videa, v nichž trénuje humanoidního robota Unitree G1, aby se pohyboval zcela nelidským způsobem. Je to na pohled docela děsivé, ale vypadá to, že pro humanoida je tento znepokojivý styl pohybu elegantnější, než se plahočit po dvou nohách.

Momentálně sedmý nejvýkonnější superpočítač na světě, japonský Fugaku, úspěšně simuloval mozkovou kůru laboratorní myšky, což představuje o něco více než desetinu jejího mozku, jehož celý objem je asi jako mandle. Není to špatné a pomůže to s modelováním mnoha procesů a pochodů v mozku, ale na simulace pořádných mozků si ještě počkáme.

Ničivá epidemie moru začala svou cestu Evropou v roce 1347 v italských přístavech. Vědci nyní spojili propuknutí pohromy s výbuchem sopky.

Tureckému letectvu se jako prvním na světě povedl test s ostrou střelbou domácí radarem naváděné střely Gökdoğan, kterou vypálil bojový dron Kızılelma. Jde o významný milník v rychle postupujícím vývoji dronových leteckých sil, které už tolik nepočítají s lidskými piloty.

Kairos Power staví v Oak Ridge demonstrační oblázkový reaktor Hermes. Aby udrželi tempo, využili služby největší polymerové 3D tiskárny na světě, která pracuje v centru Advanced Structures and Composites Center (ASCC) University of Maine. S vytištěnými šablonami na beton se betonuje jedna báseň.

Vesmírná energetika stojí na solárních panelech. Jejich transport do vesmíru se ale hodně prodraží. Dcubed nabízejí jako řešení systém ARAQYS, který tiskne solární panely přímo ve vesmíru. Úspora je prý o řád, první solární panely by se měly tisknout ve vesmíru už v prvním čtvrtletí příštího roku.

Kniha z pozůstalosti slovutného paleontologa Oldřicha Fejfara právě vyšla. Okénko do problematiky třetihorních savců v západních Čechách, ale zvláště do „lázeňské geologie“ a geognosie raného 19. století, s tehdejší diskuzí „neptunismu“ a „plutonismu“, tedy i o Komorní hůrce, slavné české sopce.

Horké vody národního parku Lassen Volcanic severovýchodní Kalifornii obývá geotermální améba, která je tak drsná, že se při teplotě 42 °C teprve začíná rozcvičovat. Experimenty ukázaly, že incediaméba roste a množí se až do teploty 63 °C, což z ní dělá nového rekordmana mezi eukaryoty.

Soudobé hypersonické systémy jsou obvykle velice drahé. Jejich cena se pohybuje v desítkách milionů dolarů. Čínští Lingkong Tianxing Technology vyvinuli „lidový“ hypersonický systém YKJ-1000. Díky jednodušší konstrukci ho lze vyrábět ve velkém a podstatně levněji. Při rychlosti Mach 7 by ve větším počtu mohl zahltit už tak problematickou obranu proti hypersonickým střelám.

Materiáloví vědci Oregon State University vymysleli sofistikovanou náhražku betonu z jílové zeminy, vláken konopí, písku, biouhlu a tepelně aktivovaného pojiva na bázi akrylamidu. Začíná tvrdnout ihned po opuštění trysky tiskárny, za 3 dny se pevností vyrovná betonu pro obytné stavby a do 10 dní ho více než dvakrát v pevnosti překoná.

Knižní klenot letošního podzimu představuje dynamiku krajiny mimo hustě obydlené oblasti za posledních zhruba 12 tisíc let, od konce paleolitu po následky požáru v Českosaském Švýcarsku. Přitom seznámí s řadou metod zkoumání, jak z rozličných přístupů získat plastický obraz. Také problematizuje některé ikony, například koncept původnosti.

Můžeme si představovat, jak nám vědomí tajuplně vykrystalizovalo v hlavě a přemýšlet, proč jsme výjimeční. Nebo se můžeme podívat na ptáky. V poslední době se množí důkazy, že ptáci mají určité formy vědomí a jsou si svým způsobem vědomi sami sebe. Jak se zdá, vědomí má starobylou historii, prochází evolucí a jeho mnohem běžnější, než jsme si mysleli.

Z Číny se stává velmoc humanoidních robotů. Humanoidi přijíždějí do továren, na letiště, do úřadů, a také na hranice. Hraniční přechody i samotnou hranici v provincii Kuang-si posílí žádaní humanoidi Walker S2 čínských UBTECH Robotics, kteří si sami mění baterie.

Startup Longshot vyvíjí veliké dělo, které by mělo vystřelovat projektily s nákladem na oběžnou dráhu. V domovském Oaklandu úspěšně prošli pilotními testy. Teď stavějí pokročilý prototyp v Alameda Point a čekají na povolení k výstavbě u letiště Tonopah v Nevadě pro dělo ráže 910 mm a délce přes 500 metrů, které by již mělo dostřelit na orbitu.

S rekordně malými nano OLEDkami z ETH Zürich je možné vyrobit pixely o velikosti 200 nanometrů. S nimi by bylo možné teoreticky vyrobit displej s rozlišením 50 tisíc pixelů na palec. Na obzoru se rýsují displeje s ultra ostrým obrazem, výkonné minilasery, pokročilé mikroskopy nebo třeba velmi citlivé biosenzory.

V ugandském národním parku Kibale se válčilo deset let. V genocidním konfliktu zvítězili šimpanzi Ngogo, obsadili území protivníků, získali jejich zdroje a okamžitě se jim začalo rodit víc dětí, které ještě ke všem mnohem lépe přežívaly. Války šimpanzů odhalují temnou evoluci válčení.

Stirlingovy motory obvykle pracují jako tepelné stroje s vnějším spalováním. Inženýři UC Davis obrátili tenhle mechanismus naruby a namísto ohřívání „teplé“ strany radiačně ochlazují „chladnou“ stranu motoru anténou, která za jasné noci vyzařuje křehké pozemské teplo do nelítostného mrazu vesmíru.

Nanotrubičky nitridu boru (BNNT), které mají průměr 5 nanometrů, se uplatnili v novém filmu, který je velmi lehký, pevný, výborně vede teplo a výtečně stíní neutrony. Původně byl tento materiál vyvinutý pro kosmické technologie, ale mohl by se uplatnit celé řadě aplikací dalších odvětví moderního průmyslu.

Co se stane, když se mezi lidmi v metru objeví Batman? Italští psychologové to zkusili v milánském metru a zjistili, že se dramaticky zvýší ochota lidí pouštět sednout těhotnou ženu. Cestující zaskočí nečekaná situace. Roli ale zřejmě hraje i to, že Batman je jako superhrdina ochráncem slabších a mstitelem bezpráví.

Orbitální solární energetika nabízí možnost obejít omezení, jaká sužují těžbu solární energie na Zemi. Z orbity je možné posílat solární energii na zemský povrch nebo také na solární panely jiných satelitů. Takovou technologii vyvíjí i Star Catcher, který nedávno přenesl energii rekordním 1,1 kW paprskem.

Výzkumný tým vedený odborníky Karlovy univerzity skóruje objevem výjimečného eukaryota, který připomíná mimozemskou návštěvu v kultuře mořských nálevníků katedry zoologie. Solarion arienae je příbuzným podivuhodné meteory a společně s dalšími zvláštními „prvoky“ vytvořili novou velkou linii eukaryot, nazvanou Disparia.

Útoku moderních tanků ještě donedávna čelila děla nebo řízené protitankové střely. Co kdyby namísto těchto drahých systémů proti tankům zasahovali malí, chytří, laciní a nebezpeční pozemní roboti? Ohniví mravenci útočí v koordinovaných autonomních hejnech a z tanků rozhodně nemají strach.

Společnost UBTECH z jihočínského Šen-čenu jako první dodala humanoidní roboty v masovém měřítku zákazníkům z průmyslu. Zájem mají především automobilky. Do konce roku UBTECH nasadí 500 humanoidů Walker S2. Jejich akcie stoupají. Sledujeme počátek převratu v průmyslové výrobě?

Nový průtokový článek pohání glukóza s riboflavinem, tedy vitamínem B2. Je to lepší než Matrix, protože nejde o baterii přímo z lidí, ale baterii inspirovanou buněčným metabolismem. Taková baterie je levná, geopoliticky přívětivá a stejně tak i vstřícná vůči životnímu prostředí.

Geologové se radují z nově objeveného kráteru Jinlin v jižní Číně, který se zachoval v dobrém stavu díky tomu, že se meteorit trefil do vrstvy žuly. Kráter o průměru 900 metrů je daleko největším známým impaktním kráterem z holocénu a jeho objev z našeho pohledu zhorší odhady pravděpodobností zásahu Země kosmickými tělesy.

Čínská společnost China Energy Engineering Corporation postavila rekordně velkého draka pro těžbu větrné energie ve výšce kolem 300 metrů. Připomíná padák a má šetřit zastavěnou plochu, spotřebu oceli i náklady na výrobu elektřiny.

Společnost Microsoft buduje AI datacentra Fairwater s novou strukturou výpočetních jednotek, která budou propojena optickými kabely do virtuálního superpočítače. Na něm budou trénovat masivní AI modely se stovkami bilionů parametrů. Konkurenční společnosti budují podobnou infrastrukturu.