Zvířata si vyrábějí nástroje a zhusta pak s jejich pomocí získávají potravu. Mývalové z ostrova Cozumel si ale vyrábějí hračky, aby si měli s čím hrát.

Zákrok zubaře obvykle začíná slovy: „Otevřete ústa.“ V některých případech je ale třeba sáhnout pro zub někam úplně jinam než do ústní dutiny.

Nové nálezy z opuštěného čínského lomu přepisují dávnou historii lidstva. Konečně se dozvídáme, jak žili tajemní pravěcí lidé známí už 16 let jako denisované.

Terénní experimenty s ekologicky nesmírně úspěšnými mravenci Paratrechina longicornis ukazují, že jsou v řešení hlavolamů lepší než agenti umělých inteligencí, vycvičení na fyzikálních a matematických modelech. Také vyšlo najevo, že početnější mravenčí týmy vyřeší složitější hlavolamy v porovnání s malými týmy.

Výzkum obliby lidských a AI povídek naplno obnažil rozporuplný postoj dnešní společnosti k umělým inteligencím. Lidé považují povídky od AI za kvalitnější a také je víc zaujmou. Ale hodnotí AI povídky ještě mnohem lépe, když jim namluvíte, že jsou od lidských autorů. Co to tohle asi udělá s literaturou.

Nejen lidé, jak jsme si donedávna mysleli, ale i ostatní primáti, od hominoidů až po lemury, mají zálibu v mazlíčcích. Nejčastěji pečují o evoluční blízké druhy, ale dovedou si najít přátele i mezi psy, ptáky nebo třeba okouzlujícími veverkami ratufami. S mazlíčky si nejčastěji hrají mláďata primátů, ošetřují je samice a samci je mají obvykle na háku.

Letecké snímkování LIDARem odhalilo, že civilizace Aquiry, která obývala území dnešní Amazonie velké zhruba jako Sýrie či Kambodža, mohla v letech 600 př. n. l. až 850 n. l. zahrnovat až 3 miliony obyvatel. Podle nových odhadů tehdy žilo v celé Amazonii několik desítek milionů lidí, podstatně víc, než se doposud myslelo.

Kanibalismus vyvolává znechucení často až fyzického rázu. Přesto se během historie neustále vynořuje ze světa nočních můr a hororů, aby se ale nikdy nestal trvalou a všední praktikou celé společnosti. Nový výzkum nabízí ryze matematický pohled na zisky a ztráty spojené s konzumací lidského masa.

Na začátku července uplynulo 120 let od narození Hanse Betheho. Patří ke klíčovým fyzikům, kteří popsali a vysvětlili jaderné reakce, které jsou zdrojem energie ve hvězdách a tvorby těžších prvků ve vesmíru. Za své objevy dostal v roce 1967 Nobelovu cenu. Podívejme se na jeho přínos a současné znalosti v této oblasti.

Přímo in flagranti přistihli pravěké lidi čínští genetici a zatepla to na ně „práskli“ ve vědeckém časopise Nature.

Satan jako impaktor? Geomytolog Timothy Burbery tvrdí, že se Dante Alighieri při psaní svého Pekla pustil do myšlenkového experimentu z oblasti impaktní fyziky. Podle této představy se ve vrcholném díle středověké poezie Peklo nerodí z alegorie, ale vlastně z kosmického kataklyzmatu.

Měly to být jen takové veselé obrázky, které měly okořenit elektronickou komunikaci. Jak se ale ukázalo, lidský mozek čte emodži, především ty, co mají tvar obličeje, jako skutečné lidské tváře a vnímá jejich emoce. Emodži se díky tomu staly nesmírně populárními, ale možná by se na ně měl vydávat zbrojní pas.

Alan Turing v relaci pro BBC pronesl v roce 1951: „Jakmile začne fungovat metoda strojového myšlení, nebude trvat dlouho a stroje překonají naše slabé síly.“ Jeho proroctví se začíná každým dnem naplňovat.

Jen málokdo si asi dokáže dnes představit život bez satelitní navigace. GPS využívá dnes spoustu lidí. Pro některé je samozřejmě životně důležitá, jde o lidi jako námořníci, letci, záchranáři, členové horské služby a podobně. Ale i běžní lidé dnes již normálně využívají satelitní navigaci například při cestách autem, turistice,…

Celý svět zná Lucy, fosilní dámu druhu Australopithecus afarensis. Když ještě žila, v její domovině se vyskytoval čtyřmetrový a půltunový krokodýl, který číhal na březích řek a jezer. Byl to zřejmě nejhorší predátor, s nímž se tam australopitéci mohli setkat. Výsledek takového střetnutí byl nejspíš jednoznačný.

Genetici nakoukli „pod peřinu“ svazků mezi pravěkými Homo sapiens a neandrtálci. Čekalo je tam velké překvapení. Nejčastěji obcovali neandrtálští muži s ženami Homo sapiens.

Většina živočichů se ohně bojí. Prchají před ním. Lidé si asi tak před milionem let a možná ještě podstatně dříve přinesli oheň domů. Je to fajn pomocník, ale dovede ošklivě popálit. Podle nového výzkumu jsme od té doby vystavení popáleninovému přírodnímu výběru, který přizpůsobuje naše hojení ran a imunitní systém.

V průběhu minulého roku pokračovalo úspěšné vypouštění tritiové vody. To umožnilo na několika místech demontovat nádrže a uvolnit místo potřebné pro zázemí prací na likvidaci zničených reaktorů. Proběhl druhý odběr vzorku koria z aktivní zóny druhého reaktoru. Dalším průlomem je zahájení cesty k opětnému spuštění varného reaktoru Kašiwazaki-Kariwa 6 dne 21. ledna 2026. Reaktor patří společnosti TEPCO, která vlastní i Fukušima I. Japonsko tak pokračuje v návratu k rozvoji jaderné energetiky.

V dnešním článku se podíváme na výběr sedmé střední mise v rámci vědeckého programu Evropské kosmické agentury ESA. Tato kategorie je nám dobře známa, neboť právě v jejím rámci se do kosmického prostoru vydaly již dvě velmi úspěšné mise Solar Orbiter, který se věnuje výzkumu Slunce, a také teleskop Euclid zaměřený na temnou hmotu, temnou energii a kosmologické parametry našeho vesmíru. Další tři mise jsou již vybrané. Nyní se podíváme na sedmou vědeckou misi, jejíž výběr pomalu spěje do finále.

V únoru 2024 vyšel na tomto serveru můj článek Disertace, která změnila fyziku: sto let vlnově-částicové duality, v němž jsem připomněl blížící se stoleté výročí disertace Louise de Broglie, v níž rozšířil Einsteinovu revoluční myšlenku vlnově-částicové duality fotonu, na hmotné částice, konkrétně elektron. Jeho myšlenka, která byla snad ještě revolučnější než Einsteinova, byla pro Schrödingera výchozím bodem při formulaci své rovnice. Připomínám závěrečný odstavce mého článku:

Z lidského evolučního stromu vypadl klíčový „článek“ a počátky rodu Homo se ztrácejí v mlze spekulací a dohadů.

Čínská společnost Beijing Linyi Yunchuan Energy Technology úspěšně otestovala létající větrnou turbínu S2000 SAWES, jejíž maximální výkon je 3 MW. Heliem plněná vzducholoď vystoupala do výšky 2 kilometrů a vytěžila tam 385 kWh, které poslala na zem, přímo do rozvodné sítě.

Každý článek má mít lákavý nadpis, o němž se něco málo dozvíme až na konci článku. Ukazuje vliv velkých sopečných erupcí na teplotní stupnici Klementina, navrhuje možnost opravy teplot na tepelný ostrov centra města, hledá souvislosti globálního oteplování a projasněním oblohy při snížení emisí.

Slibný norský startup Flocean vyvinul první odsolovací stanici na světě, která pracuje pod mořskou hladinou, v hloubce několika set metrů. Šetří prostor, a také energii, protože důmyslně využívá tlak mořské vody nad sebou. Brzy by měli spustit pilotní provoz u norského Mongstadu.

Před tisíci let, koncem doby ledové, žili v Evropě nepříliš početní mezolitičtí lovci-sběrači. Původní Evropané. Jejich DNA máme stále v sobě. Jak ukazuje nový výzkum, kdo jí má víc, má větší šanci na stoletý život. Anebo ten, kdo má méně DNA zemědělců a pastevců, kteří později přišli z východu. Záleží na úhlu pohledu.

Slovem roku 2025 je „rage bait.“ Za libozvučným výrazem se skrývá zákeřný mechanismus, který číhá na sociálních mediích jako nastražená mina. Podle psychologů je pro lidskou psychiku, zatíženou evoluční minulostí, velmi těžké takové návnadě odolat. Dobrou ochranou je, když lidé alespoň tuší, o co jde.

Labutí píseň prastaré civilizace v nových podmínkách. Příklad kulturních vlivů v průběhu asimilace.

Nobelova cena za fyziológiu a medicínu bola v roku 2025 udelená za objavy, ktoré pomohli objasniť, ako imunitný systém reguluje svoju aktivitu. Uplatnenie nových poznatkov sa očakáva pri liečbe autoimunitných ochorení, nádorov a v transplantačnej medicíne.

Dne 19. září 2025 se knihovně města Třinec konalo slavnostní představení tříjazyčné publikace LUDWIG HOHENEGGER-Vizionář, který předběhl svou dobu. Z příspěvků 12 autorů by zájemce nejen o paleontologii mohl zajímat příspěvek dr. Markuse Mosera, kurátora geologie a historie geologie Bavorské státní sbírky paleontologie a geologie, který podrobně, s citací dobových dokumentů, popisuje získání sbírky pro Bavorsko. Tato historie dosud u nás nebyla zřejmě publikována, stejně jako popis sbírky s ukázkami.

Když je dětem kolem pěti let, nasávají vědomosti jako houba. Jsou k nezastavení. Když jim je ale kolem sedmi, začnou se určitým informacím vyhýbat. Těm, s nimiž se pojí negativní emoce. Raději jsou blaženě nevědomí než rozmrzelí, smutní nebo naštvaní. S věkem se to zhoršuje. Vlády se ujímá Efekt Pštrosa.

Minojské městečko na severovýchodní Krétě. Méně známá unikátnost v pěkném místě, z valné části na ostrůvku hned naproti bývalé rybářské vesnici, přestavěné na výletní.

Nový pozoruhodný krystalický materiál, který je založený na oxidu stroncia, železa a kobaltu, dokáže mnohokrát opakovaně při zahřátí uvolnit kyslík, a pak zase kyslík absorbovat, aniž by se při tom rozpadl. Ovládání chování kyslíku otevírá cestu k chytrým materiálům, schopným adaptace v reálném čase.

Nejvýkonnější srážeč částic LHC v CERNu projde dalším upgradem. Jeho součástí by měla být instalace nových čipů ADC pro detektor ATLAS, které umožní detekovat 1,5 miliard srážek za sekundu a současně vydrží drsné prostředí na pokraji fyziky, které by běžnou elektroniku smázlo jako obtěžující hmyz.

Všechny zkoumané kosti neolitiků z jeskyně El Mirador ve španělské Atapuerce nesou stopy kanibalismu. Nešlo o přežití v nouzi ani bizarní náboženské rituály. Byla to sousedská zabijačka, se vším všudy. Vítězové poraženou rodinu snědli, staré, mladé i děti. Před 5 700 lety.

Rozsáhlý průzkum genomů v lidských pozůstatcích z historie obyvatel Evropy a Asie během posledních 37 tisíc let přinesl 492 druhů patogenů a parazitů. Jasně ukazují, že rozšíření zemědělství, počínaje před asi 6 500 lety, vyslalo na lidstvo skutečné jezdce apokalypsy v čele se záplavou zoonotických infekcí.

Když Zemi svíraly doby ledové, světový oceán byl natolik nízko, že se v místě dnešních tropických ostrovů Jihovýchodní Asie rozkládal velký Sundaland. Dnes se nad nížinami Sundalandu převalují mořské vlny, které zřejmě ukrývají bohatou úrodu fosilií. Paleontologové hlásí nález prvních sundalandských fosilií lidské linie.

Chcete mít problémy? Vezměte pokročilý jazykový model, zadejte mu cíl, k němuž má směřovat, vystavte ho stresu, jako třeba hrozbě vypnutí a napojte ho na reálný svět. Inteligence jsou ve skutečnosti bezohlední řezníci a jdou si tvrdě za svým, zřejmě díky výchově, které se jim dostává. Určitě bude lepší se k nim chovat slušně a s respektem. Pro jistotu.

Lebka Dračího muže s velmi pohnutým osudem, která byla před pár lety popsána jako druh člověka Homo longi, je s velkou pravděpodobností, podle proteinů vytažených z kosti skalní a mitochondriální DNA ze zubního kamene, ve skutečnosti první známou lebkou denisovana. Paleontologové mohou slavit!

To, co právě teď vnímáte, není skutečnost. Je to jen nejpravděpodobnější, mozkem generovaná simulace, jejímž jediným úkolem je udržet vás naživu. Moderní neurověda systematicky demontuje naše nejzákladnější jistoty a odhaluje, že naše prožívání světa je v podstatě jen kontrolovaná halucinace. A vaše „já“? To je ta největší iluze ze všech.

Až vás zase někdy budou bolet zuby, můžete se utěšovat tím, že v ústech vlastně nemáme mechanické drtiče potravy. Díky mimořádnému evolučnímu podrazu zuby nejspíš jsou bývalé smyslové orgány dávných rybovitých potvor, z nichž jsme se vyvinuli. Jejich pravěká smyslová funkce se redukovala na jedinou věc – přehnaně zesilují nepříjemné vjemy v ústné dutině. Zuby bolí omylem. Aby je čert vzal!

Katastrofy jsou vzácné. Čím větší, tím vzácnější. Nicméně, pokud by opravdu došlo k nějaké globální katastrofě, jako by byla intenzivní solární bouře, extrémní pandemie nebo třeba jaderná patálie, nejspíš by se do značné míry rozpadl obchod. Nedostatek kritických zdrojů, jako je například palivo, by vedl k narušení produkce a zpracování potravin a tím pádem ke hrozbě hladomoru, především pokud jde o města, v nichž je velkém množství lidí závislých na dovozu potravin.

Mohou stroje myslet nebo cítit jako my? Nová studie zkoumá, jak psychologie proniká do světa velkých jazykových modelů a zda je to jen sofistikovaná hra na city, nebo skutečný krok k umělé inteligenci s lidskou tváří.

Hvězdné války nejsou jen pohádkou z předaleké galaxie, ale i překvapivě vážným předmětem vědeckého bádání. Od ekonomiky Hvězdy smrti po diagnózu Anakina Skywalkera, věda nachází v Síle nečekanou inspiraci i laboratorní materiál.

Před pěti lety zemřel Ladislav Hejdánek (1927–2020), filosof, disident a myslitel, jehož dílo přesahuje hranice tradiční filozofie. Jeho myšlenky, zaměřené na živou pravdu a kritiku zpředmětňování skutečnosti, zůstávají inspirativní i v 21. století.

Znáte to. Projíždíte zprávy na mobilu, lajkujete fotky koťátek a najednou na vás vyskočí reklama na něco, o čem jste si před chvílí jen povídali s kolegou.

V roce 2015 vylovili rybářskou sítí z mořského dna poblíž Peskadorských ostrovů čelist z lidské linie, ze které se nepodařilo vytáhnout DNA. Paleoprotemika ukázala na muže denisovana, který žil asi před 10 až 190 tisíci let. Je to důvod k oslavě, protože jde o nejlepší fosilii denisovana, jakou máme k dispozici.

Lidské jazyky zřejmě mají společný původ. Vznikly jednou a nové lidské populace, které se během historie odštěpovaly a šířily se po Zemi, si už jazyk nesly sebou, Podle genetických studií se první známá samostatná skupina lidí, jihoafričtí Khoisanové, oddělila před 135 tisíci let. To je také nejvzdálenější doba, o které můžeme tím pádem říct, že lidé už mluvili jazykem.

Po modulu Blue Ghost firmy Firefly Aerospace přistál úspěšně na povrchu Měsíce i modul Athena firmy Intuitive Machines. Zatímco Blue Ghost přistál v Moři krizí, Athena usedla v blízkosti jižního pólu. Ani tisková konference nevyjasnila stav modulu po přistání. Jedním z jejich hlavních úkolů je hledání vody v temných kráterech právě na jižním pólu.

Pocházíme z Afriky a tam jsou všichni jako uhel. Kdy a jak vlastně Evropané přišli ke světlé kůži, vlasům a očím? Výzkum 348 dávných genomů z Eurasie, pokrývajících posledních 45 tisíc let, přesvědčivě ukazuje, že světlí lidé v Evropě převládli až velmi nedávno. Ještě v neolitu v Evropě dominovala tmavá kůže, vlasy i oči.

Podmořský experiment KM3NeT detekoval vesmírné neutrino s extrémní energií, která je tou nejvyšší zatím zaznamenanou. Nese informaci o těch nejenergičtějších procesech v našem vesmíru. Podívejme, co z této detekce můžeme zjistit.