Keck School of Medicine je jednou z předních lékařských institucí USA. Z tamní dílny vedené profesorem Duke Hana nedávno vypadla studie dokládající souvislost mezi štědrostí a nejranějším stadiem demence.

Říká se, že v přijímání či naopak odmítání konceptu evoluce hraje klíčovou roli náboženství. Analýza postojů studentů ve věku 14 až 16 let z nábožensky založených zemí Brazílie a Itálie ale ukazuje, že rozhodující je sociální a ekonomické zázemí studentů, včetně národnosti, postoje ke vědě obecně a příjmu domácnosti.

Keď som začínal svoje 5-ročné štúdium informatiky na vysokej škole, povedali nám dve „povzbudzujúce“ veci. Po prvé: „v každom programe je aspoň jedna chyba“ a potom: „zákazník nikdy nevie čo chce.“ Vlastne povedali aj tretiu vec: „budete sa tu 5 rokov učiť o informatike, ale nikto vlastne presne nevie, čo to informácia je.“

Nedávno zpřístupněnou inteligenci ChatGPT od OpenAI je možné jednoduše přimět k vytvoření simulovaného linuxového rozhraní, v němž se lze virtuálně připojit k virtuálnímu webu s virtuální umělou inteligencí, kterou opět lze přimět k vytvoření simulovaného Linuxu. Vše se přitom odehrává v „mysli“ inteligence ChatGPT. Tahle králičí nora vede zatraceně hluboko.

Okolní vesmír je pustý a prázdný. Přinejmenším tak vypadá. Je to slavný Fermiho paradox, který se pokouší vysvětlit celá řada hypotéz. Některé jsou úsměvné, jiné vám naruší spánkový režim. Pokud máte sklony trpět úzkostmi, hypotézu Berserk raději vynechejte. Byli jste varováni.

Možná je v tom negativní postoj k novému majiteli, nebo zatím některá nevyjasněná, měnící se pravidla sledování a kontroly. Mezi těmi, kteří se rozhodli ke změně sociální sítě, je prý řada výzkumníku. Dávají přednost decentralizovanému Mastodonu

…tvrdí ve své studii britsko-kanadská dvojice vědců, která se pokusila najít základní vzorce reakce lidí na destrukci společnosti v dobách nejen morových.

29. října se v jihokorejské metropoli Soulu najednou ocitlo velké množství rozjařených lidí v úzké a strmé uličce. Mnoho jich tam zahynulo a mnoho jich je zraněných. Jak se může dav najednou stát smrtící pastí? A co mohou lidé dělat, když se dostanou do právě takové situace?

Spočívá vysvětlení „záhadnosti“ a „velkoleposti“ mozku v kvantových mechanismech? Irský tým analyzoval skeny mozku z magnetické rezonance a našel tam signály, které prý souvisejí s kvantovým entanglementem spinů protonů v mozkové kapalině. Jestli je ale mozek více „kvantový“, než vyplývá z pouhé jeho struktury, to by měl důkladně prověřit budoucí výzkum.

DishBrain je zručný wetware z lidských neuronů. Zvládne pinkání s míčkem v legendární videohře a představuje nový typ modelu lidského mozku, který není založený na „počítačovém“ uvažování. V budoucnu poslouží k výzkumu chorob mozku i k testování vlivu léků i dalších látek na mozek.

O rakouském lékaři Sigmundu Freudovi je nepřeberné množství literatury. Sigmund Freud vytvořil vlastní metodu a teorii lidské osobnosti – psychoanalýzu. Předpokládal, že existuje i nevědomá část mysli, o níž podávají zprávu noční sny. Freud měl značný vliv na umění. Hlásili se k němu představitelé surrealismu, zejména malíři. Přitom Freud měl o moderním malířství nevalné mínění a surrealismus „vzal na milost“ až krátce před svou smrtí v londýnském exilu, kde ho navštívil Salvador Dalí.

A to bez ohledu na to, o co jde. Podle nového výzkumu lze tedy psovi dát pokyn (respektive naučit ho příkaz) Znovu, který spustí příslušnou proceduru. Její konkrétní „obsah“ už může být různý, podobně jako v lidských nebo programovacích jazycích. K tomuto výsledku alespoň došla studie vědců z Univerzity v Buffalu.

Důkladně vycvičená umělá inteligence se vrhla na renormalizační grupu se 100 tisíci rovnicemi, která popisovala chování kvantového Hubbardova modelu a bezohledně ji ořezala na pouhé čtyři rovnice, aniž by musela obětovat přesnost výpočtů. Trénovaná inteligence by mohla zvládnout i renormalizační grupy v kosmologii nebo třeba v neurovědě.

Vývojáři umělých inteligencí v laboratoři DeepMind použili výsledky mnohaletého výzkumu chování a učení nejmenších dětí a stvořili inteligenci PLATO. Pomocí videí se učí chápat základní koncepty vnímání reality. Výzkum je teprve v počátcích, ale jestli to takhle půjde dál, tak za pár let vyrazí do školy.

Dyslexii obvykle považujeme za neurologickou či vývojovou poruchu, která ztrpčuje život svým nositelům, především ve školních lavicích, ale i v pozdějším životě. Co když je to ale všechno jinak? Podle nového výzkumu dvojice badatelů z Cambridge by dyslexie mohla být strategií zaměřenou na explorativní myšlení, zkoumání nových věcí, která doplňuje většinové „standardní“ myšlení a přispívá k adaptacím na komplikované prostředí.

Zkoumáním „měla babka čtyři jabka“ neurovědci zjišťovali dělbu práce buněk v mozku. Když v testech pokročili k odčítacímu „dej mi babko jedno jabko“, učinili objev – odhalili specializaci neuronů jdoucí takřka do absurdity. Lidský mozek má jedny neurony na sčítání a jiné zase pouze na odčítání.

Svět se noří do bažiny emocí. Není to ale jen pár nepovedených let, nýbrž dlouhodobý trend. Zhruba od roku 1850 do roku 1980 se v knihách objevovalo stále více slov spojených s rozumem a uvažováním. Pak se to z nejasných příčin zlomilo a od roku 1980 čelíme prudkému nástupu individuality, intuice a emocí. S touhle osudovou houpačkou nemá moc smysl bojovat, spíš je nutné se adaptovat a držet maják rozumu i v přízračné realitě emocí.

Věříte v realitu? Že prostě vidíte svět, takový, jaký je? Chyba lávky. Náš mozek věnuje podstatnou část svého každodenního výkonu opravování a vylepšování toho, co ve skutečnosti vidíme. Divili byste se, jak velice odlišně vnímáme svět – oproti tomu, co bychom viděli „doopravdy“, bez filtrování reality mozkem. A pak má člověk něčemu věřit.

Že moderní technologie překlenují problém velkých vzdáleností dokazuje i studie vědců dvou univerzit vzdálených téměř 9 tisíc kilometrů – Arizonské univerzity a Kodaňské univerzity. V odborném časopisu Molecular Psychiatry zveřejnili výsledky studie, při níž zkoumali – zatím jen na myškách – mechanizmus, kterým akutní spánková deprivace ovlivňuje hladinu serotoninových receptorů.

Vero nihil verius

Nehledejte v tom přímočarou aktualitu, nýbrž trochu zvláštní alternativu za obvyklé periodizace vývoje společnosti. Georges Bataille navrhnul, abychom místo o feudalismu, kapitalismu a lecčem dalším raději mluvili o panství nad životem a smrtí, společnosti pod uzavřením a společnosti namátkové kontroly.

V říjnu 2017 předpandemický svět užasl nad mezihvězdným návštěvníkem, objektem 1I/ʻOumuamua. Podle toho, co o něm víme, je velmi zvláštní. Avi Loeb razí hypotézu, podle které Sluneční soustavou prolétlo mimozemské zařízení. Příště snad budeme na podobné návštěvníky lépe připraveni a zjistíme toho víc.

Vážky mají při lovu útoky úspěšné na 95 procent. Zvládají to s velmi jednoduchou neurální výbavou. Vojenští vývojáři by rádi vážkovou inteligencí vybavili životně důležité systémy protiraketové obrany, které nebudou lovit vosy, včely nebo komáry, ale mnohem nebezpečnější kořist.

Konspirace jsou jako laciná bižuterie. Lákavě se třpytí a podbízejí se, aby si na ně člověk sáhnul. Ale zároveň kazí dobrý vkus. Britští vědci zjistili, že obliba konspirací souvisí se snižováním prahu odolnosti vůči sklonům páchat nepravosti, podvůdky a malou každodenní kriminalitu.

Jak republikáni, tak i demokraté nejraději fantazírují o tom, co je pro jejich milované strany tím nejpřísnějším tabu. Ale všichni dohromady si sexuálně myslí na Sarah Palinovou, extrémní republikánku, bývalou kandidátku na viceprezidentku USA a bývalou guvernérku Aljašky.

Před smrtí se mozkem prožene tsunami depolarizace mozkových neuronů. Dokud ale neurony nezačnou skutečně umírat kvůli trvalé depolarizaci, tak je možné tsunami smrti zastavit.

Systém AutoML se stává novou hvězdou ze stáje umělých inteligencí Google. Vyvíjí nové umělé inteligence podle potřeby a dovede to lépe, než lidští specialisté.

Žít v "době jedové" není jen tak. Řada z toho, co nám slouží, také škodí a neblaze se podepisuje na našich mozcích. Úctyhodně rostou i počty těch, kteří se o neurony připravují různými životabudiči sami a dobrovolně. Těm v bílých pláštích se až obdivuhodně daří natahovat nám nit života, ale s uchováním při životě i patřičného počtu neuronů jim to zatím moc nejde. Výsledkem toho všeho je, že řady dementních povážlivě rostou. Na kolik takové hloupnutí společnost a postižené rodiny přijde, se pokusil zjistit Eric Jutkowitz se svými kolegy z "břečťanové ligy".

Recentní studie zjistila, že přestože nízká dávka kanabinoidního delta-9-tetrahydrokanabinolu (THC) způsobila u mladých myší horší výsledky v učení a paměťových úlohách, obnovila na věku závislý pokles schopnosti učit se a paměti u starých myší.

Další chemický útok v Sýrii s asi stovkou obětí na životech rozpoutal bouřlivou mezinárodní reakci a vyšetřování. Zatím vše nasvědčuje útoku bojovým organofosfátem, s největší pravděpodobností sarinem.

Žijeme v nervózní době a mnozí lidé mají strach z celoplanetární katastrofy. Kdyby k tomu přece jenom souhrou okolností došlo, co by přeživší měli udělat?

Když někomu řeknu, že mě baví zvrhlá věda, lidé (občas mluvím i s lidmi, i když přirozeně preferuji psy, čajové konvice a hlasy ve své hlavě) mnohdy předpokládají, že to znamená psát o experimentech v koncentračních táborech a šílených konstruktérech zbraní na zničení světa. Musím vysvětlovat, že je to jinak. Pojďme se ale podívat na jeden zdánlivě opravdu zvrhlý trend ve vědě, léčbu duševních poruch pomocí lobotomie.

Vzpomínky v mozku udržují proteiny podobné těm, které jsou infekční a příčinou smrtelných chorob, jakými jsou nemoc šílených krav, kuru, či Creutzfeldt-Jakobova choroba. Jsou dílem prionů.